Bez odstupného i podpory? Už ne, koalice opravila chybu

Praha - Lidé, kteří měli nárok na odstupné, ale zaměstnavatel jim ho nevyplatil, by už neměli zůstat několik měsíců úplně bez peněz.

Poslanci totiž zmírnili pravidlo, které ohledně podpory v nezaměstnanosti platí od letošního ledna. Chybu, kterou do zákona původně prosadil její stranický kolega a ministr Jaromír Drábek z TOP 09, navrhla odstranit poslankyně Jitka Chalánková.

Kdo nedostane odstupné, ačkoliv na něj měl nárok, získá od státu na příslušný počet měsíců kompenzaci. Tu pak bude stát vymáhat na předchozím zaměstnavateli.
Ministerstvo bylo proti

Lidé, kterým při skončení pracovního poměru přísluší odstupné, dostávají od letošního ledna podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí období pokrytého právě tímto odstupným.

Veřejný ochránce práv (ombudsman) už několikrát upozornil, že znění zákona je nespravedlivé. V praxi totiž postihuje i zaměstnance, kterým odstupné sice "přísluší", ale ve skutečnosti jej neobdrželi - typicky kvůli tomu, že firma je v platební neschopnosti.

Podle ombudsmana Pavla Varvařovského by přitom stačila jednoduchá změna - nahradit v zákoně slovo "přísluší" výrazem "bylo vyplaceno".

Přiznání podpory těmto lidem, kteří nečekaně zůstali po tři měsíce zcela bez příjmu, by přitom pro státní rozpočet nebylo výraznou zátěží. Podle ombudsmana jde řádově o desítky případů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které pravděpodobně neúmyslnou chybu v zákoně vyrobilo, však jakoukoliv nápravu dosud odmítalo. Naposledy v dubnu - podle jeho legislativců by údajně bylo "v praxi velmi obtížné zjišťovat, zda skutečně došlo k výplatě odstupného".

Na začátku září však koaliční poslanci přece jen schválili návrh Jitky Chalánkové. Ten sice nic nemění na odsunutí podpory v  nezaměstnanosti až po uplynutí doby pokrytou odstupným, ale zavádí speciální kompenzaci právě pro lidi, kteří zákonem stanovené odstupné ve skutečnosti od firmy nedostali.

Kompenzace tak pokryje právě první tři měsíce po ukončení pracovního poměru - samozřejmě jen v případě, že zaměstnanec mezitím nenastoupí do jiné práce.
Doplatek za letošní rok není jistý

Zatím není jasné, zda se zmírnění zákona dotkne zpětně i těch, kteří kvůli tříměsíčnímu odkladu přišli o část podpory už letos.

Otázkou zůstává i případná kompenzace pro lidi, kterým kvůli finanční nouzi způsobené přísným zněním zákona vznikly vyšší náklady - například když si na pokrytí životních nákladů za únor až duben museli vzít půjčku s vysokým úrokem.

Příkladem je člověk, který dostal výpověď ke konci ledna. Náleželo mu tříměsíční odstupné, ale firma mu jej kvůli nedostatku peněz neproplatila. Kvůli přísnému zákonu přitom nedostal ani podporu v  nezaměstnanosti za únor, březen a duben, tedy za měsíce "pokryté" právě odstupným.

Pokud takový člověk nenajde práci, obdrží podporu ve standardní délce a výši, jen s tříměsíčním zpožděním - tedy počínaje květnem.

Jestliže však třeba od července našel novou práci, o zbytek podpory přišel. Místo pěti měsíců (únor až červen) tak dostal dávky jen za dva (květen až červen).
Práce kvapná...

Takzvaný balíček škrtů v sociální oblasti, který zmíněnou chybu obsahoval, přitom vláda přijala vloni na podzim ve zrychleném projednávání kvůli údajnému stavu legislativní nouze.

Ústavní soud tento postup v daném případě shledal jako protiústavní a zákon ke konci letošního roku zrušil. Koalice tak musela všechny škrty prosadit ještě jednou, tentokrát standardním postupem.