Když si Jordanka Jirásková přečetla na internetu o kauze českých dětí, které byly takřka před čtyřmi lety norským Barnevernetem odebrány jejich matce Evě Michalákové, začala se účastnit demonstrací a následně i některé pořádat, začala psát do médií, zapojila se do diskusí na sociálních sítích. A také se začala zajímat o činnost této instituce, na kterou jsou napojeny různé firmy.
„Podařilo se mi udělat rozhovor s režisérem Jaroslavem Jindrou, který pro Českou televizi režíruje cyklus Na cestě. Svěřil se mi, že pomáhal v jednom norském pěstounském domě a měl šílené zážitky. Rozhovor by publikován v Reflexu. Lidé mi následně začali posílat příběhy dalších odebraných dětí,“ řekla. Některé příběhy jsou zveřejněny na webu www.stopbarnevernet.com (vytvořeném firmou Banan.cz). Jsou to ty, u kterých Jirásková získala povolení se zveřejněním fotografií. „Odebraných dětí je kolem 12 tisíc, medializací se docílilo to, že některé byly již poslány domů,“ uvedla. 50 až 60 tisíc rodin má ale s Barnevernetem problémy, odebrání dětí se bojí. V Indii nebo v Turecku se za rodiny odebraných dětí a proti praktikám Barnevernetu postavili lidé i politici napříč spektrem. U nás nikoli. Jirásková to přičítá tomu, že někteří politici nechtějí, aby Česko přišlo o čerpání z norských fondů. „Z těch čerpá i plno organizací, které u nás tuto pěstounskou péči prosazují,“ řekla. Problematicky vnímá systém placených pěstounů na přechodnou dobu (jeden rok), který byl v Česku zaveden.
Barnevernet je podle jejích slov - co se týče pravomocí - stát ve státě. „Je to velký byznys. Pěstouni jsou dobře placeni, některé děti jsou v pěstounských domech,“ řekla. Co se týče dvou českých chlapců Denise a Davida, Jirásková se seznámila se spisem. „Je to postaveno na tvrzeních máme podezření, domníváme se… Vše je bez důkazů, vykonstruované,“ řekla. „Stále se to opakuje. Nedávno bylo odebráno 2,5měsíční dítě Norky a Slováka, kvůli údajnému nedostatečnému očnímu kontaktu,“ řekla. Sociální pracovnice v případě norsko-slovenského dítěte vytkly i to, že matka je nedoslýchavá. Matka se může s holčičkou, která je u pěstounů na neznámém místě, scházet jen jednou za 14 dnů, přestože je ještě kojená. „Její rodiče mluví stejně jako rodiče dětí z Indie, přitom se nemohou znát. Praktiky Barnevernetu se opakují,“ dodala.
Stejné praktiky, podobné příběhy
Další příběh: Julia a její muž B.V. už dva roky bojují o svého syna Edmunda , který jim byl odebrán v pouhých pěti měsících na základě nepodloženého udání. Obvinění ohledně zanedbání péče či zneužívání se neprokázalo. Edmund přes to už dva roky vyrůstá u cizích lidí. „Nepomohlo ani to, že otec chlapečka pochází ze slavné rodiny uznávaných norských osobností. Sám otec je zvukařem a hudebníkem. Edmundův dědeček Torgny Vinje je známý meteorolog, polárník a spisovatel, na počest jeho objevů dostal jeden z antarktických ledovců, jméno Vinje. Teta je autorkou knihy „Kamila a zloděj“, která byla později i zfilmována. Strýc odebraného chlapce je bývalý vojenský důstojník v NATO, i ten mimochodem žádal o opatrovnictví Edmunda. Obdobně jako v českém případě ale na žádosti příbuzných sociálka nebrala absolutně žádný zřetel,“ uvedla Jirásková.
Některé příběhy zmínila v Poslanecké sněmovně i poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se rodině Michalákových dlouhodobě snaží pomoci. „Eddie Hernehult, syn Švéda a Rumunky. Autista. Odebrán násilím v roce 2013 ve věku 14 let. Důvod - zanedbání péče. Přes pěstouny, kteří byli silní kuřáci, se dostal do pečovatelského domu pro postižené děti. Jeho rodiče o něj stále bojují. Tyler, syn Američanky. Odebrán v 19 měsících pro údajně špatné prospívání spojené se stravou. Kontakt s dítětem má matka zakázaný, aby nemohla dítě unést do Spojených států amerických. Syna neviděla od září 2014,“ uvedla.
Dvacet let. Nízký věk matky?
„Dvě brazilské děti. Matka Daiane Alves Lopes. Důvodem odebrání byl nízký věk matky, 20 roků. O své děti bojuje. K norskému soudu dojíždí z Itálie, kam se odstěhovala ještě během třetího těhotenství, aby jí po porodu nevzali i třetí dítě. Jan Matheo, rodiče Norové, odebrán krátce po porodu 39leté matce s odůvodněním, že ohrozila dítě, když s ním na hrudi usnula v křesle. Těhotenství matka i s rodinou prožila ve speciálním zařízení, kde byla nucena pobývat, protože sociální služba si dohledala její minulost z pubertálního věku. Doma má téměř dvacetileté dítě. Soudně se bránila pobytu v zařízení a bojuje i o své dítě,“ pokračovala.
Sněmovna neschválila Chalánkovou předložené návrhy usnesení, která by v případě Michalákových vytvořila zázemí po další kroky vlády a diplomacie. „Žádám premiéra Sobotku, aby osobně inicioval ověření, zda se dětem v pěstounských rodinách dostává potřebné péče,“ řekla. O kauzu i norskou praxi se zajímá i europoslanec Petr Mach (Svobodní). „Stát oficiálně vystupuje jako ochránce dětí a navenek celý systém zaštiťuje svou institucí Barnevernet. Po odebrání dětí však na scénu vstupují privátní firmy, které poskytují Barnevernu nejrůznější služby, jako ubytování pro odebrané děti, lékaře, psychology, vyšetření a nakonec i vyhledávání samotných pěstounů,“ uvedl. „Komu se zodpovídá Barnevernet? Presumpci neviny nectí a norský systém se vyvinul do monstra, kde motiv zisku vede k obrovskému počtu odebraných dětí,“ dodal.
Andrea Cerqueirová
zdroj: neziskoveweby.cz
