Aleš Matyášek: Prostějov má navíc!
Na prahu volby a po nich nastoupí taková správa města, jakou si zasloužíme. Jak by to mohlo po nadcházejících 4 letech vypadat?
Na ulicích je čisto, nejen v centru jsou krásně upravené trávníky, daří se stromům vzrostlým i těm nově vysazeným. Na jihu vyrostl zelený pás, na severu kolem Hloučely rozsáhlý lesopark. Ovzduší se proměnilo. Prostějov je městem cyklistické dopravy. Plynulé nájezdy a propojení cyklistických stezek jsou samozřejmé a umožňují přístup do každého koutu města.
Je odpoledne, ze škol vycházejí děti s novými zážitky. Jsou spokojené a dobře se učí. Mají výborné učitele. Ve třídách je méně dětí a kantoři se mohou žákům více věnovat. Děti pádí bezpečně na svých kolech, koloběžkách, skejtech na trénink. Do kroužků. Mají zde své učitele, trenéry, vychovatele, kteří cítí, že o jejich práci je konečně zájem, že město vytváří podmínky pro všechny. Nikdo se už nemusí bát, kde se bude cvičit, hrát hokej, fotbal, plavat, kutit, věnovat se hudbě, divadlu. K akvaparku přibyl nový vodní areál. Každý si zaplave, každý si odpočine. Hned vedle je atletický stadion s řadou menších posiloven a tělocvičen. Na druhém konci města druhý led. Hle, funguje spolupráce města s organizacemi zdravotních a sociálních služeb. Nikdo nezůstane bez pomoci, pokud ji potřebuje. Žije střed města i jeho části. Lidé již vědí, že o svých věcech mohou rozhodovat. Mladí zde vyrostli a zůstávají. Zakládají rodiny. Jejich hlas je slyšet a je respektován.
Tato vize byla publikována v Prostějovských radničních listech v září roku 2018. Stačilo málo a mnohé již mohlo být skutečností, nebo přinejmenším na dobré cestě k realizaci. Nestalo se tak a je na čase vrátit se k těmto projektům, neboť v našem městě stále chybí. Je to vize budoucnosti a rozvoje našeho města na 21. století. Mnozí lidé, zejména mladí, nyní odcházejí tam, kde pochopili, že investovat do budoucnosti se mnohonásobně vyplatí.
Za poslední 2 roky se doba změnila. Jsou před námi výzvy, které jsme více než ¾ století nepoznali. Správné hospodaření, to je imperativ, který umožní postupné snižování velkého vnitřního dluhu. Výprodej společného majetku, tak jak jsme ho zaznamenali v předchozích letech, se s tímto požadavkem neslučuje. Musíme být schopní nabídnout příležitosti mladým lidem a jejich rodinám. Musíme být schopni postarat se o starší generaci i o nemocné. To je možné za předpokladu, že z města nebudou vysávány plody práce našich občanů. I to je vize budoucnosti, kterou předkládáme k realizaci.
Zůstane opět pouhým snem? Nebo se konečně postavíme za společnou budoucnost?
http://prostejovnarovinu.cz/2499/budouci-vize-mesta/