Zdánlivě nesouvisející oblasti, jenže jen zdánlivě. V přístupech k oběma tématům dominují politici. Ti se nějak chovají ve vztahu k ukrajinské krizi a kandidují v komunálních volbách. Politici ČSSD by si neradi bývalého příslušníka KGB, dnes presidenta Ruska znepřátelili, takže mluví nejednoznačně a nejraději by prodali celou Ukrajinu za „pár“ obráběcích strojů. Politici KSČM asi mají za to, že Ukrajina byla předtím součástí SSSR, tak asi není toho dle nich moc co na řešení. Je to tím, že neznají naše dějiny ? Neví jak to bylo u nás se Sudeťáky ? Naprosto stejná situace jako na východě Ukrajiny. Taky utiskovaní chudáčci, kteří pak násilím a terorem s pomocí Hitlera naše území zabrali. Nepřipomíná to dnešní Ukrajinu ? Nejenže nepřipomíná, je to totéž jenže jindy, jinde a hrají jiní aktéři.
Jestliže politik v komunálních volbách nechce nebo neumí se ke kauze Ukrajina vyjádřit reálným přístupem a pojmenovat okupaci oklupací, zlodějnu zlodějnou, pak i na komunální úrovni se může docela dobře stát, že tyto termíny bude plést.
Nejen v roce 1938 s námi manipulovali. V roce 1968 až 1989 také nám vykládali, že soudružská internacionální pomoc není okupace. Takže kdo jiný než my, naši lidé my měli rozumět, jak nefér se dnes s Ukrajinou hraje. A soustruh vyvezený do Ruska toto nepřesoustruží. Pokud chceme být znovu ruskými vazaly, stačí dělat nevidím a vyvážet ony soustruhy bez omezení, to je ovšem cesta do Ruského pekla.
