Tak k nám zase přiletěla státní návštěva. Z daleka. A významná. Hlava nejlidnatějšího státu na světě a zároveň šéf největší komunistické strany světa je v Praze. Což o to, Si Ťin-pching byl s úctou mu náležející přivítán i v USA a Velké Británii. Dokonce se projel s královnou ve zlatém kočáře. Ovšem s úctou, která měla své přesné hranice. Hranice, které jasně říkají, je to hlava státu, s kterým chceme obchodovat a žít v míru, ale je to i diktátor, který porušuje základní lidská práva, jehož armáda okupuje cizí území, a který již delší dobu vyvolává válečné napětí, zejména v Jihočínském moři.
Za celou akcí stojí, jak jinak, český prezident. Miloš Zeman v poslední době nevynechá jedinou příležitost nechat se vyfotit s kdejakým východním autokratem či diktátorem. Vzpomeňme jenom na jeho tanečky okolo Vladimira Vladimiroviče Putina, či Isloma Karimova. Na druhé straně, není se co divit, že nám prezident kouká na východ. Kvůli svému chování a názorům s ním totiž na západě nechtějí mít nic moc společného.
A tak přišlo Velikonoční pondělí. Lidé běhali s pomlázkou, někteří ještě prožívali svátek vzkříšení Ježíše Krista. A velký vůdce přistál v Praze. Ironií, může trochu být, že na letišti Václava Havla, velkého zastánce Tibetu a jeho duchovního vůdce. Z toho, co se dělo potom, ale zůstává slušnému člověku rozum stát. Výzdoba Evropské třídy vypadala, jako kdyby přiletěl Leonid Iljíč Brežněv. Člověk by se vrátil v čase o více než 30 let. Za výzdobou prý nestál hrad, ale Tvrdík, tedy nějaká česko – čínská společnost. No dobrá. Čínský komparz organizovaně se přesouvající po našem hlavním městě a vesele mávající rudou vlajkou, no taky dobrá.
Ale jak je možné, že ve svobodném a demokratickém státě, kde ústava zaručuje svobodu názoru a projevu, skupinky cizinců zastrašují občany České republiky, kteří mají jiný názor. Jak je možné, že Policie ČR k tomu přihlíží a vlastně chrání agresivní cizince, místo aby chránila své vlastní občany. Jak to, že tato česká policie nepustí své občany na řádně ohlášenou a povolenou demonstraci. Dokonce tam nepustí ani poslance Parlamentu České republiky a Evropského parlamentu. Naprosto nechápu a jsem zděšen.
Pan prezident, či jeho tiskový mluvčí asi prohlásí blahosklonně něco o fašizujících bojůvkách a budou řečnit o ekonomickém významu této státní návštěvy. Mimochodem, zatím je pro Českou republiku významnější hospodářský vztah k Tchaj-wanu, čili Čínské republice (中華民國), než k Čínské lidové republice (中华人民共和国). A tak mě na závěr napadá parafráze jednoho starého přísloví. “Řekni, s kým se bavíš, a já ti řeknu, jaký jsi“. Pokud se náš český prezident radostně baví s diktátory typu Vladimíra Putina, Si Ťin-pchinga, či Isloma Karimova, obklopuje se lidmi, jako je Vratislav Mynář, který není schopen získat prověrku, či bývalým redaktorem komunistických Haló novin Jiřím Ovčáčkem, tak nám to o současné hlavě státu říká opravdu hodně. A proto se asi fakt nemůžeme divit, v jakém duchu proběhla státní návštěva Si Ťin-pchinga. Leonid Iljič by měl radost.
Tomáš Velička
Krajský předseda TOP 09 Moravskoslezský kraj
