V posledních dnech se zase mluví o vodě. Nádrže a potoky i na Opavsku vysychají, první obce zvažují zákaz zavlažování. Vody je prostě každý rok méně a bude nás stát víc peněz. Zaplatí to Ti, kteří tenhle stav prohlubují? Nebo to bude další náklad pro občany? Náklady mají jít za těmi, kteří tento stav zapříčinili.
Stát již několik let mluví o opatřeních, která mají zachránit krajinu, zabránit erozi půdy a zachytit více vody v krajině. Bohužel jen mluví. Těch několik nádrží na dešťovou vodu, které dostanou občané z dotací Ministerstva životního prostředí (MŽP), krajinu nezachrání. A přitom by šla udělat levná a rychlá opatření.
Zemědělci by museli výrazně zmenšit velikost osevní plochy, aby bylo více mezí a remízek. Také by měli změnit osevní postupy a na polích zasít i vojtěšku, jetel a další traviny, které by půdu prokypřily a přinesly do ní potřebné živiny. V neposlední řadě by měli méně hnojit chemickými hnojivy, zvláště až 15 postřiků řepky je pro půdu, krajinu i živočichy přímo likvidační.
Jak na to? Dotace by měli zemědělci dostávat právě za péči o půdu, ne za to, že na ni pěstují hlavně řepku. Za to, že do krajiny vysadí i více stromů a vytvoří místa pro zachytávání vody, například zatravněné prohlubeniny či rybníčky.
Voda je život, nenechme si jí vzít.
