Pavera: Dotace především na ochranu půdy

Podobný názor jako expert na zemědělství a venkov František Havlát mají na boj se extrémním suchem také místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Herbert Pavera (TOP 09).

I podle Pavery potřebuje zemědělství radikální řez. To, že půda neudrží vodu, souvisí s obrovskými lány. „Začalo se s tím už v socialistickém zemědělství s melioracemi v 70. a 80. letech, které rušilo meze a slučovalo pole, takže měla kolem sta hektarů. Teď jsme se vlivem zemědělského velkopodnikání dostali na 200 až 250 hektarů, a to je špatně,“ míní Pavera. 

K výraznému zachycení vody je podle něj nezbytné zmenšit výměry polí, protkat krajinu cestami, vysázet podél nich i jinde stromy a založit mokřady. 

Řepky je podle něj moc, zemědělce ale chápe. „Stát jim za to dával slušné peníze. Chyba ale je, když ji seli několikrát po sobě na stejné pole. To půdu vyčerpává,“ tvrdí Pavera. A obdobný názor jako Havlát má i na pěstování „potravy“ pro bioplynové stanice. „Měly by sloužit pouze pro zemědělské přebytky s tím, že teplo z nich zase zužitkují zemědělci,“ upřesňuje. 

Souhlasí i s opětovným setím vojtěšky a jetelových trav na pole, ale opatrnější je u návratu živočišné výroby. „Máme nadbytek hovězího o 30 až 40 procent. Je potřeba se zamyslet, co by to přineslo. Dobytek rozhodně patří do podhorských oblastí, ale ne formou velkochovů. A spíš bych změnil výkupní ceny, které dnes určují majitelé mlékáren,“ nabízí řešení Pavera. 
Tím, kdo může odstartovat okamžité změny, je podle něj stát, například dotační politikou. „Neměl by přispívat na velké lány, ale na ty kolem 30 hektarů. Dotace by měly podporovat ochranu půdy, ne pouze zemědělce,“ dodává.