Silnice I/35 z Turnova na Jičín ano, ale..

Silnice I/35 (úsek Turnov – Úlibice) budí stále rozpaky, a to nejen vzhledem k historickým snahám o její umístění přímo do naší nejstarší chráněné krajinné oblasti. V nedávné minulosti bylo plánováno, že nová silnice z Turnova na Jičín protne CHKO Český ráj v těsné blízkosti nejcennějších částí, jako jsou Trosky či Hruboskalské skalní město. Tyto úvahy byly, i na základě značných protestů občanů, kteří se obávali o Český ráj, nakonec z části opuštěny a trasa nové silnice byla posunuta a odsouhlasena v územních plánech (což je zásadní a závazný dokument pro plánování územního rozvoje) do vzdálenosti od CHKO, která je zdánlivě nekonfliktní. Alespoň na první pohled.

TRASA SILNICE JE JASNÁ, TEĎ SE HRAJE O TO, JESTLI JEJÍ PODOBA VÝZNAMNĚ PONIČÍ JEDNU Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH ČÁSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČESKÝ RÁJ
Posunutí trasy silnice mimo CHKO spolu s příslibem varianty, která nebude dálnicí, na nějaký čas uklidnilo vášně. V poslední době však stále častěji (jak z úst zástupců vedení Libereckého kraje, tak ze strany Ředitelství silnic a dálnic) slyšíme, že je rozhodnuto, a že se již začíná projektovat RYCHLOSTNÍ silnice na Jičín. Veškeré dostupné vizualizace počítají s tím, že mezi Turnovem a Rovenskem pod Troskami (což je z hlediska CHKO pohledově nejrizikovější úsek) má vyrůst čtyřproudá silnice, dvě rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky a řada mostů či náspů o výšce i přes 20 metrů. Příprava této silnice, která zde bude existovat 100 a více let, se zatím plánuje bez respektu k unikátní krajině, kterou zde máme.

Přitom je zde nemalé riziko ohrožení řady významných hodnot Českého ráje. Za zásadní považuji zejména nevratné poškození unikátních pohledů z českorajských vyhlídek či Kozákova, a to jak samotnou stavbou, tak tím, co kolem ní vyroste. Pokud zde povede rychlostní silnice, tak k sobě přitáhne i skladovací haly. Zásadním faktorem je blízkost velkých měst s průmyslovou výrobou, jako jsou Mladá Boleslav (Škoda Auto), Liberec či Jičín, a s ohledem na nedávné změny v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy se nově nebudou moci stavět skladovací a výrobní haly na nejkvalitnějších půdách (které se např. nacházejí kolem Mladé Boleslavi), vzroste tlak na zástavbu méně kvalitních půd, které se nacházejí právě v okolí plánované silnice I/35. Představte si v nadsázce takový pohled z Janovy vyhlídky na koberec bílých či šedých skladovacích hal od Turnova směrem na Jičín. Spolu se silnicí na vysokých mostech to bude unikátní zážitek, který si každý návštěvník maximálně užije!

Kromě toho se musíme bavit i o značné hlukové zátěži, kterou nová silnice přinese, a to jak za sucha, tak hlavně za mokra (zásadní není zvuk motorů, ale valivý odpor pneumatik, který představuje hlavní zdroj hluku). Doporučuji každému pro představu navštívit Drábské světničky a užívat si zvuk dálnice D10; ta navíc téměř nevede po mostech, které budou hlučnost na I/35 ještě znásobovat…

Co nás nemine je i výrazný nárůst dopravy, kterou sem rychlostní silnice prostě přitáhne. V nedávné minulosti se řešily tři možné varianty této silnice, tzv. superseverní (Rychnov u Jablonce n. N. – Železný Brod – Semily – Lomnice nad Popelkou – Jičín), severní (Turnov – Rovensko p. Troskami – Jičín) a jižní (Turnov – Mnichovo Hradiště – Sobotka – Jičín). Nakonec zvítězila varianta severní (i když ta jižní by byla o třetinu levnější a jednodušší pro výstavbu). Důvodem nebyla ani potřebnost vytvoření dálnice (neměla řešit transevropskou dopravu z Hamburku do Istanbulu a není ani zanesena v Politice transevropské dopravní sítě Ten-T), ani nezbytnost řešení dopravy z Liberce do Hradce Králové (neboť vazby těchto dvou měst jsou velice slabé), ale vyřešení dopravní situace mezi Turnovem a Jičínem, tzn. neudržitelná situace v obcích na současné trase I/35.
Pokud se odehrála změna v myšlení (na centrální úrovni státu) o podobě této silnice a budujeme zde transevropskou dálnici, můžeme očekávat – oproti současnému stavu – mnohonásobné navýšení intenzity dopravy, což s sebou mj. přinese i násobné zvýšení hlukové zátěže a prašnosti.
Nelze tuto stavbu připravovat a nevnímat hodnoty Českého ráje, a to se bohužel v současnosti děje!

SITUACE V TURNOVĚ JE NEUDRŽITELNÁ
Dopravní situace v centru Turnova je v katastrofálním stavu a představuje jeden z největších a nejpalčivějších problémů města. Tisíce aut projíždějící historickým centrem srdce Českého ráje jsou ostudou. Téměř všechna větší města už mají obchvaty, které přispívají k odlehčení dopravy. A Turnov? 35 let po sametové revoluci stále nic (vyjma průtahu městem, který však komplikovanou dopravní situaci téměř neřeší). Pokud se máme pohnout z místa, musíme vytěsnit zejména tranzitní dopravu z centra.
Jak by se vám líbilo, pokud by došlo ke zklidnění dopravní situace na náměstí, které by spolu se Skálovou ulicí bylo pěší zónou? Centrum města by se významně nadechlo a mohlo by být daleko více pulzujícím prostorem pro setkávání lidí a společenský život v Turnově.
K tomu ale Turnov potřebuje nabídnout motoristům rychlejší a komfortnější variantu dopravy, a tím může být obchvat Turnova v trase Ohrazenice – Nudvojovice – Pelešany.
Současné úvahy ŘSD však počítají s tím, že tato stavba opět povede výrazně nad terénem (mosty a náspy) a zaústí se pod Pelešany do tunelu, který necitlivě skončí mezi zástavbou Pelešan.

RADNÍ MĚSTA TURNOVA A SOUČASNĚ VEDOUCÍ SPRÁVY CHKO ČESKÝ RÁJ – JE ČAS NA ROZUMNÁ ŘEŠENÍ
Jako radní města Turnova a současně vedoucí Správy CHKO Český ráj nejsem úplně v komfortní situaci. Silnici jako takovou v severní variantě nerozporuji. Sám vnímám dopravní situaci v Turnově a považuji ji za neudržitelnou.
Když se podívám do okolních měst (např. do Jičína), tak vidím centrum města, které žije. Žije i díky tomu, že přes jeho náměstí neproudí tisíce aut (stovky kamiónů) denně. Jako zástupce vedení města jasně podporuji veškeré smysluplné kroky, které povedou ke zklidnění jeho centra. K tomu může přispět i plánovaný obchvat, který však není všespásný (hovoří se o tom, že může snížit dopravu v centru Turnova o zhruba 30 %), nicméně alespoň tranzitní dopravu, resp. nákladní dopravu, by odvést mohl.
Jako zástupce státní ochrany přírody vnímám značné riziko při budování rychlostní silnice (dálnice) v blízkosti Českého ráje. Veškeré dosavadní podklady hovořily o tom, že z pohledu plánované dopravní zátěže (i v příštích 30 letech) nebude dálnice v úseku Turnov – Jičín potřeba. Nicméně v současnosti preferovaná varianta počítá s tím, že z Turnova k mimoúrovňové křižovatce na Žernov povede čtyřproudá rychlostní silnice a ze Žernova do Úlibic tzv. střídavý třípruh. Tento kočkopes je zajímavý, neboť jako důvod čtyřpruhové varianty od Turnova je prezentováno navýšení dopravy směrem na Semily.

Tak si pokládám několik otázek:
Není zde spíše riziko výrazného zvýšení dopravy směrem od Úlibic, pokud v roce 2029 má být až sem dokončena dálnice D35 z Hradce Králové?
Bude opravdu dopravní zátěž od Jičína směrem k Turnovu tak vysoká, když se v současnosti staví výrazné posílení silnice I/16 z Mladé Boleslavi na Jičín, které odvádí značnou část tranzitu směrem ku Praze, resp. Mladé Boleslavi (Škoda Auto)?
Nebylo by v kontextu těchto staveb reálné oprášit tzv. jižní variantu spolu s výstavbou obchvatů obcí na současné I/35, což povede ke zvýšení bezpečnosti a zrychlení dopravy na této silnici?

Jsem realista a řešení silnice jinou než severní variantou není v kontextu minulých rozhodnutí reálné. Co však reálné je, postavit zde silnici zapadající do krajiny a minimálně rušící své okolí. I kdyby měla stát dvakrát tolik, než v současnosti preferovaná varianta s mosty a náspy, tak se nám to vzhledem k nám i našim potomkům vyplatí.

Za mě jsou z pohledu Českého ráje přijatelné dvě varianty:
1. Tzv. střídavý třípruh, který z hlediska předpokládané dopravní zátěže je dostačující a pokud bude umístěný do zářezů a adekvátně doplněný zelení, nemusí narušit dnešní vnímání Českého ráje.
2. Čtyřproudá rychlostní silnice. Tato varianta musí být spojena s omezením možných rizik pro zdejší krajinu, jako jsou výstavba logistických center se skladovacími halami či výrobnami, hluk či vizuální narušení. Znamená to finančně, ale i projektově náročnější stavbu, která bude co nejvíce zapuštěna pod terén, a to optimálně s využitím sypaných tunelů, a tudíž nebude v úseku Turnov – Rovensko pod Troskami téměř vidět (a ani slyšet).

Musíme udělat maximum možného pro to, abychom se před sebou ani našimi potomky nemuseli stydět, že jsme svojí nečinností či omezeností nechali poškodit jednu z nejmalebnějších a nejhodnotnějších částí České republiky.