Opoziční obstrukce
Opozice si ve sněmovně občas libuje, že dělat ustavičné obstrukce, být stále proti a blokovat činnost zákonodárného sboru, je demokratické a legitimní. Asi ano, ale stačí to k jejich ospravedlnění?
Opozice tím především prokazuje svou nekompetentnost. Místo, aby mluvila k věci, opakuje tisíckrát omletou mantru o něčem jiném. Ona neví, o čem se jedná? (Dospělý člověk bývá ve společnosti napomenut, když pořád zkouší kydat o něčem jiném, než co řeší všichni ostatní.) Mně moc demokratické nepřipadá, když menšina blokuje vůli většiny.
Časté obstrukce, při nichž se opozice neprojevuje konstruktivně (novými smysluplnými návrhy), jsou pro mne důkazem, že chce škodit demokratickému režimu, na nějž se odvolává. Je s podivem, kolika našim spoluobčanům, voličům opozice, nevadí tak jasné narušení práce Sněmovny. Kdyby podobně odmítla pracovat sněmovní většina a celé dny by se bavila třeba o oříškové zmrzlině, to by asi mezi těmito voliči byl poprask.
Ono taky všeho moc škodí, to věděli už klasikové, např. Marx a moje babička. Kdyby to opoziční politici udělali občas a hlavně v existenciálně nouzové situaci – ale skoro pořád?
A pak, je to nemravné, třebaže legální. Občas vidíme něco podobného, když se probírají různé kauzy podvodů, korupce, ovlivňování. Soud nebo již policie dojde k závěrů, že sice to bylo sprosté a zatraceně nemorální, ale když nebyl (či se neprokázal) trestný čin nebo velká škoda, tak že vlastně se nic nedá dělat. Veřejnost to chápe, jen většina řekne: „Fuj, to jsou ale h**zlové.
Rád bych také připomněl dobu, kdy se v 19. století formulovaly zásady parlamentní demokracie. V tehdejší duševně normální rodině, když tam někdo pořád otravoval, tak nakonec šel do kouta nebo dostal pár facek. Protože rodina potřebovala fungovat. Nikoho nenapadne, jak krátkozraké bylo zrušit existenci kouta a facek. (Policii upozorňuji, že tímto vyjádřením se nehlásím k terorismu, nýbrž ke zdravému rozumu.)
Sněmovní většina už několikrát hořce zvažovala, že tyto obstrukce omezí na organizačně snesitelnou míru, aby práce nebyla narušovaná. Nakonec od toho ale couvla, nevím proč. Nám někdo v dílně pořád kazit práci, tak dostane od chlapů přes držku a vyhodí ho na dvůr. Jinými slovy, jednorázový průjem u malého dítěte je přípustný. Ale když trvá tři dny v jednom kuse, tak by ho už měli zarazit, nemyslíte?
Oldřich Čepelka