Největším neštěstím dnešní doby je nechuť přebírat odpovědnost za cokoliv. Za stav společnosti, politické a společenské dění, vztahy na pracovišti i ty doma. Je totiž jednoduché, víc než kdy dříve, hodit věci za hlavu s tím, že to někdo rozhodne a udělá za nás. Je jednoduché nejít k volbám a říct si, že to stejně nic nezmění. Je jednoduché změnit zaměstnání, je jednoduché opustit partnera nebo partnerku a hrát si na to, že začínáme s čistým listem.
Chyba… my sami jsme tvůrci svého osudu, nikdo jiný, alespoň v drtivé většině případů, za naše jednání a chování nemůže. Protože ať si namlouváme, jak je na nás ten život tvrdý, vždycky se projeví jen naše vlastni vůle a povaha té tíze odpovědnosti čelit.
My sami musíme převzít odpovědnost za svá rozhodnutí, poučit se z úspěchů ale i obětí. Právě tyto náročné lekce určují, jak budeme reagovat a kam se v životě dostaneme. Myslím, že neexistuje muž, nebo žena, kteří by nikdy neměli výčitky a tak je to asi správně, protože jsme tím, kým jsme, spíš kvůli svým prohrám než díky úspěchům. Ruku na srdce… jak jsme odvážní? Ta odvaha a pokora je na tom to nejtěžší, protože to, co nás formuje, je naše minulost. Můžeme milionkrát přemýšlet o našich volbách, ale co jsme si vybrali, to máme. Stává se to součástí naší osobnosti.
Nejsem věřící, ale vím jistě, že se jednou všichni budeme otáčet za sebe a bilancovat svou minulost. Přeji všem a doufám, že ji příjmeme se zvednutou hlavou a hrdě.
MARTIN CHROUST, TOP 09 LIBEREC
