Prezident Zeman, vědom si své "popularity" u cca 55% občanů nedávno prohlásil, že nyní mu zbývá naklonit si i tu druhou část občanů. Strategie, kterou si k tomu zvolil - totiž roztáčení soudní spirály ohledně postojů a názorů Ferdinanda Peroutky, nebude ale zřejmě to pravé ořechové.
Odhlédnu-li od toho, že celá řada lidí z elektorátu jeho voličů neví, kdo to Peroutka byl a "ani je to, vole, nezajímá", snaží se prezident zřejmě "poškádlit" obec intelektuálskou, která to naopak ví velmi dobře. 25 let po revoluci se nám stylem kupředu levá opět dere ke korytům dělnická třída a komunistické manýry. Termíny jako inteligence, intelektuál začínají se stávati pomalu slovy sprostými.
Český národ v několika emigračních vlnách v historii část inteligence opustila a s tou současnou vede prezident populistickou tahanici k posílení své šance na případné druhé prezidentské období. Obklopuje se přitom nicotnými figurami typu Ovčáčka, Mynáře a spol. Aniž bych chtěl být patetický, lhostejnost části intelektuálské obce k tomuto trendu je zarážející a slova Danta by měla zde být připomínána: " Žár pekelných plamenů ať zchvátí ty, kdo neteční stojí stranou ve chvíli velké mravní krize". Patetické? Nemyslím. Pokud vím, bonmoty s kalašnikovem a střílení na demonstracích do vzduchu již nyní stává se stylem boje zemanovců a nacionalistů o moc a vliv.
Jan Marušiak, primář cévní chirurgie KNL
