Když vám dron opyluje květy

Co se dělo minulý týden v liberecké organizaci s podivným názvem LIPO.ink (Liberecký podnikatelský inkubátor)? Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09 zde pod názvem Transferový den uspořádala první setkání tvůrců nových inovací, vynálezů a objevů, které se v budoucnu dají komerčně využít, tak aby z nich měla prospěch celá společnost, samozřejmě i jejich výrobci a taky jejich tvůrci. V ČR nyní vzniká reforma transferu čili přenosu poznatků a výsledků vědy a výzkumu do výrobní praxe.

 

O co všechno jde, se nepopisuje docela lehce, protože slovník těchto lidí je plný cizích, zejména anglických slov jako start-up, spin-off, transfer a každé bychom si museli vysvětlit. A když (zůstanu-li jen v ČR) zmíním, že vše podporuje například Czech Private Equity & Venture Capital Association, tak by to tu mohla polovina lidí přestat číst. Každý ale jistě chápe, že aby vzniklo něco nového, nějaký užitečný výrobek, tak se musí dát dohromady lidi, jejich nápady, peníze na výzkum, ověřování a výrobu, určitá organizace toho všeho, a to v mezinárodním, vlastně celosvětovém měřítku. Protože vědu a výzkum, podobně jako výrobu a obchod, už dávno nelze narvat do státních hranic. Jsou kosmopolitní, globální, prostupující všechny kontinenty. Takže není divu, když Češi se skvělými nápady své vynálezy vyvíjejí a k využití nabízejí v jiných zemích a že složení jejich týmů je rovněž mezinárodní. Start-up si představte jako malý, začínající podnik, jehož zakladatel(é) něco vymyslel(i), ověřil(i) a nyní se na další vývoj vzniklé inovace snaží získat potřebné peníze, aby se mohla dostat do běžné výroby. Mimochodem, ta CPEVCA (? – hledej tady) je sdružení 23 nebankovních organizací, které nabízejí kapitál hlavně začínajícím firmám, jež mají obchodně slibné nápady, ale nedostatek peněz.

 

 

Helena Langšádlová na akci Transférový den v Libereckém kraji

 

Jeden příklad úvodem. V brněnské minifirmě Lightly Technologies vyvíjejí s pomocí evropských fondů přenosné zařízení, které pojmenovali Chytač. Chytač pomáhá orgánům činným v trestním řízení odhalovat padělané léky okamžitě, tam, kde se s nimi setkají. A taky třeba podvodnou výrobu vína a dalších kapalin. 

 

Také na libereckém setkání zazněly příklady. Mladý podnikatel Tomáš Sluka, absolvent Technické univerzity v Liberci, nyní podniká se svými společníky v Lausanne a jejich start-up CREAL (https://creal.com/) je čtvrtým nejlepším startupem Švýcarska. Úspěch má díky vývoji jedinečného trojrozměrného displeje pro brýle s rozšířenou realitou (dosud jsou všechny dvojrozměrné). Displej lze v budoucnu využít při mnoha činnostech, od vaření přes řízení auta po nejnáročnější chirurgické zákroky. Vývoj směřuje k vytvoření zcela nového typu zařízení, které nahradí prakticky všechny dnešní obrazovky. Prakticky všechny! V budoucnu i tu, na kterou koukáte večer ve svém pokoji. To je pořádná revoluce, co?

 

Druhý příklad – drony Matěje Karáska (https://www.matejkarasek.eu). K čemu jsou vlastně drony? Myslí si někdo, že pouze pro focení a natáčení a v ukrajinské válce pro pozorování bojiště a nošení bomb? Ale kdepak. Drony se využívají v nejrůznějších oblastech. Jsou drony pro doručování zásilek, pro hasiče k obhlídce požáru, pro záchranáře, pro dopravní policii a já sám stejně jako vy si bez dronů neumím představit ani televizní přenos třeba z cyklistiky nebo biatlonu. A Matěj Karásek, jehož minifirma působí v Jablonci nad Nisou, vynalezl zcela nový druh dronu. Má křídla, které rychle třepetají a když narazí na překážku, tak se nezřítí k zemi jako všechny drony, ale díky tomu, že má pružná křídla, se odrazí a letí dál. A unese malou kameru. Už tušíte ten potenciál?

 

Napovím: tento hmyzí robot, řízený na dálku, může pátrat ve zcela nedostupném terénu, jakou je třeba jeskyně nebo vnitřek budovy, po obětech neštěstí zrovna tak jako po teroristech. Autor nám předvedl jeden ze svých dronů přímo v sále a na videu jsme viděli, jak se jeho minidron třepetá ve skleníku mezi lilkovými rostlinami. To není legrační, nýbrž vážná věc, protože například rajčata, která jsou jinak samosprašná, často nelze v případě pěstování ve sklenících opylovat jinak než s pomocí čmeláků. V budoucnu bychom mohli k opylování rostlin používat takovéto minidrony. To otvírá další velké možnosti jak v zemědělství, tak ve výrobě miniaturních součástek, doručování malých zásilek uvnitř budov a podobně.

 

A nemyslete si, že úspěšní podnikatelé leží celé dny v knihách nebo sedí v laboratoři. Třeba M. Karásek se již léta účastní závodů horských kol, a to těch několikadenních, na dlouhé vzdálenosti, jako je třeba 1000 Miles Adventure (letos od 30. června z východního Slovenska do Chebu; non-stop). 

Co mají všichni začínající podnikatelé společného? Řekl bych, že dvě věci (které mnoho z nás nemá): odvahu začít s něčím novým a odvahu neuspět. Zní to filozoficky, ale je to tak: kdo chce vyhrát, nesmí se bát rizika, musí do toho jít a napnout síly i s vyhlídkou na to, že neuspěje. 

 

Chápu, že celá problematika, kterou má na starosti H. Langšádlová, je příliš málo sexy (česky: přitažlivá), aby zaujala pozornost médií, široké veřejnosti anebo taky opozice. Protože tady jaksi není proti čemu štvát a co zpochybňovat. Fakt nezajímavé pro každodenní politiku. On to je taky jeden z důvodů, proč ministryni označují média za téměř neviditelnou. Kdyby měla tak divoký rezort, jako má pan Jurečka nebo pan Válek, tak by o ní věděli všichni. A je jen dobře, že se opozice do transferu nezkouší nabourávat – kdo by to taky z jejích představitelů dokázal? 

 

Transferový den v Liberci nabídl unikátní příležitost setkat se s lidmi, kteří se vydali cestou propojení světa vědy a byznysu. Ne vždycky to je cesta jednoduchá, občas se na ní vyskytne větší nebo menší překážka či aspoň malý trn – chybějící peníze, nespolehlivý dodavatel, úřední zádrhel. Jde o odborné věci, nicméně musím připomenout, že vláda A. Babiše neudělala v tomto směru téměř nic. Sice fungovaly letité instituce, například ty, které poskytují granty (hlavně evropské), ale žádný systémový pokus o větší využití výsledků vědy a výzkumu v praxi se nekonal. Změna je právě v tom, že se celá tato oblast reformuje, staví na solidní základnu a do budoucna může být hnacím motorem nejen vědy a výzkumu, ale také českého průmyslu.

 

 

Text: O. Čepelka

Snímky: M. Vyčítalová a M. Karásek