Největší stávka škol za 30 let

V pondělí 27. listopadu 2023 proběhla největší stávka škol za posledních minimálně 30 let. O co vlastně šlo a jak to prozatím dopadlo? PHmax, platy pedagogů, počty učitelů, asistentů, kvalita výuky, a hlavně počty a platy nepedagogických pracovníků škol.

Největší stávka, nejasné požadavky

Do stávky škol v pondělí 27. listopadu 2023 se zapojilo zhruba 70% škol. To z ní dělá patrně největší stávku ve školství za posledních 30 let.[1] Informovanost veřejnosti a dokonce i samotných pracovníků ve školství ohledně přesných důvodů stávky, a co je podstatnější, jasných požadavků stávky, byla z mého osobního pohledu dost špatná. Když to řekneme zjednodušeně, což mnoho stávkujících také reálně dělalo, jednalo se zhruba o toto: Vláda chce šetřit ve školství, ale to nejde, aniž by utrpěla kvalita vzdělávání. Ta je přeci dána objemem financí ve školství. Platy učitelů už jsou fixované zákonem na 130% průměrné mzdy (i když zklamáním je konkrétní výše průměrné mzdy, ze které se to počítá), takže o učitele nejde. Chtějí nám sebrat úvazky, asistenty a nepedagogické pracovníky. Nejhorší rána je pak snížení objemu financí na nepedagogy, takže uklízečky a kuchařky budou pracovat za ještě méně, než doteď, což nadzvedne ze židle úplně všechny, protože všichni ví, že pracují už teď za plat konvergující k minimální mzdě. Jak to ale ta vláda chce udělat, kolik chce na tom ušetřit a co na tom chceme změnit, aby byla naše stávka úspěšná?

Jak je financována škola?, PHmax

V roce 2020 začala být účinná reforma financování školství. Celkem jednoduchá situace financování je stále na ZUŠkách, kde jsme financováni podle počtu žáků v oborech a stupních studia. Tyto počty pak určují limit počtu úvazků jak pedagogických, tak nepedagogických zaměstnanců. Zjednodušeně řečeno: Čím víc máme žáků, tím víc si můžeme dovolit pedagogů i nepedagogů. Například na základních školách je ale situace již trochu složitější. Zásadní je určení průměrného počtu žáků ve třídě a stupni studia a podle počtu těchto tříd ve škole dostat maximální počet proplacených vyučovacích hodin na školu, tzv. PHmax.[2] Podle počtu tříd a průměrného počtu žáků v nich se pak zjednodušeně řečeno určuje i limit počtu úvazků nepedagogických pracovníků školy, čili uklízeček, školníků, kuchařek, hospodářek apod.[3] Podobně jako na základních, i když mírně složitěji z důvodu velké rozmanitosti oborů a specifik, to funguje i na středních školách.[4]

O co šlo? Kvalita výuky, využití potenciálu

A právě o tato čísla šlo především. Redukce PHmax měla být dle vládního návrhu poměrně razantních 15% pro střední školy a 6% pro základní školy.[5] Ve výuce by se to v mnoha případech nemuselo nijak razantně promítnout. Ne všechny školy jsou personálně schopné celý potenciál PHmax využít. Školy, které ale tento potenciál využívaly naplno a snažili se výuku zkvalitnit tandemovým vyučováním (vyučují zároveň dva učitelé v jedné třídě), dělením třídy do menších skupin apod., by ale byly nejvíc bité a musely by sáhnout k propouštění. Ministerstvo školství pak v případě redukce limitu nepedagogických pracovníků argumentovalo tím, že se bude jednat především o pozice dlouhodobě neobsazené. Jedná se tady ale o hlubší problém, který by se dal možná shrnout takto: Mohl bych mít na škole ještě o uklizečku a kuchařku navíc, ale za ty peníze tu nikdo nechce dělat.

Vysoká kvalita, nízká efektivita a ještě nižší platy nepedagogických pracovníků

Nejprve je třeba říci, že nepedagogický personál je naprosto nepostradatelnou součástí školy. Ze své praxe učitele a zástupce ředitele tisícihlavé školy musím říct, že dobrý školník nebo uklizečka je pro školu požehnáním a stojí a padá s nimi i mnoho z kvality výuky, protože podnětné a fungující prostředí je základ, o který se všichni učitelé opírají a na kterém staví svou výuku. Školník například má na starosti i technický personál, takže v soukromém sektoru by mohl zastávat pozici manažera – CTO. Plat? Tabulka pro školníky začíná na 13990 Kč. Po 32 letech praxe a při agendě správy rozsáhlých souborů budov včetně revizí apod. se může vyšplhat na závratných 29520 Kč. Uklizečka může mít od 12140 do 18780 Kč. Myslím, že problém je spíše v adekvátním ohodnocení práce. Ministerstvo také plánuje možné změny platových tabulek v této oblasti v roce 2024.[6] Zároveň je třeba se ale zamyslet například nad tím, zda mnoho škol s jedním zřizovatelem v jednom místě potřebuje každá svou kuchyni, zda se úklid velkých ploch nedá dělat efektivněji za využití modernějších technologií atd. Také je k diskusi i zajímavý fakt, že v ČR je průměrný počet žáků na pedagoga ve středním školství 10, průměr EU je 13, v Nizozemsku a Finsku dokonce 17. [7] Kvalitu rozhodně ano, ale o efektivitu usilujme pokud možno také.

Jak to dopadlo? A co dál?

Zkrátka řešení problému není jen na ministerstvu, ale i na zřizovatelích (kraje, obce) a samotných školách. Kvalita vzdělávání je totiž velkou a asi nesprávnější prioritou vlády, ale je pravda, že otázka efektivity při dosahování tohoto cíle je také podstatná. Nejlepší řešení se tak jako obvykle nachází ve společné diskusi všech zúčastněných. A právě to podle všeho vláda dělá. Rozpočet školství bude v roce 2024 vyšší o 8 miliard a do kapitoly školství tak poputuje 269 miliard. Zároveň dojde k úpravě PHmax u ZŠ i SŠ na 95% současného stavu.[8] U nepedagogických pracovníků se jedná o změně platových tabulek a přenesení financování na zřizovatele,[9] což by mohlo motivovat k tlaku na větší efektivitu ale i za lepší ohodnocení. Spolupráce zřizovatelů a škol totiž nakonec bude v případě nepedagogů patrně stejně důležitá, jako role Ministerstva školství.