Nechtěl jsem se do diskuse kolem odměn členům komisí a výborů Libereckého kraje zapojovat. Nebyl jsem rád, že Starostové pro Liberecký kraj, jejichž jsem byl zakládajícím členem, ustoupili a porušili tím předvolební sliby a tedy podstatu toho, s čím do politiky a krajských voleb šli.
Byl jsem velmi nepříjemně překvapen tím, jak k tomu došlo, kdy rada kraje byla odsunuta na druhou kolej a rozhodovalo se v "zákulisí", což Starostové pro Liberecký kraj vždy kritizovali. Přesto jsem stále chápal, že někdy je třeba hledat kompromisní řešení, obzvláště v situaci křehké jednohlasé koalice. Když ale pročítám vše, co k tématu odměn bylo napsáno a řečeno, nemohu se zbavit pocitu, že někteří za strůjce všeho špatného v této věci považují starostu Chrastavy a prvního místopředsedu SLK, Michaela Canova. Přitom on byl jediným, kdo se veřejně postavil za hájení předvolebního programu Starostů, kdo našel odvahu upozornit na to, že kompromis není vždy tou nejlepší cestou – obzvláště v případě, jako je tento. A kdo se nebál nahlas pojmenovat to, o čem si mnozí jen potichu šeptají – že tak, jak se to odehrálo, to nebylo úplně správné, když se o tomto "kompromisu" rozhodlo mimo oficiální prostory a na zastupitelstvu přišel překvapivě odlišný návrh. Myslím, že samotná částka není podstatná – zda se jedná o stokoruny či tisícikoruny, a jak se dospělo k tomu, že někteří mohou tvrdit, že jde vlastně o snížení, to není podstata celé věci. Je mnohem více principiální. Je o tom, že bychom se neměli tvářit, že je v pořádku, když jednu z výstavních skříní předvolebních slibů naprosto zazdíme a omlouváme to nutností kompromisu v koalici. Dnes je to maličkost, co to bude příště? A jak hodnotná je potom taková koalice?
Stále věřím, že kolegům ze SLK dojde, že udělali chybu, a že se znovu pokusí prosadit původní návrh na celkové snížení odměn, jak jej, jakožto SLK, dlouhodobě slibovali. Věřím, že právě Michael Canov bude třeba tím, kdo s návrhem bude přicházet stále a znovu a bude pro něj hledat podporu. Ostatně koaliční partneři jasně ukázali, že je možné hledat podporu napříč politickým spektrem, aby prošel návrh, za kterým stojí. Proč neudělat totéž?
Byl bych rád, kdyby nakonec takový pokus uspěl a návrh v původní podobě prošel. A rád bych touto cestou poděkoval také Michaelovi Canovovi – je dobře, že jej v SLK mají, ačkoli si někdy někteří myslí něco jiného. Ale alespoň někdo dokáže nastavit ono pomyslné zrcadlo a Starostové v něm vidí sami sebe. A ten pohled za kauzou odměn není právě lichotivý. To si přiznejme.
