Žalostný pohled je v současnosti na proluku Jeřábkova náměstí, které stojí jen několik málo metrů od náměstí T. G. Masaryka v centru České Lípy. Pletivový, zprohýbaný plot, nevyužívaná, z části zatravněná plocha a domy, které pomalu chátrají. Jizva v jinak udržované tváři českolipského centra není lhostejná nikomu.
Za 15 let, kdy město prostor vlastní, se místo nepodařilo příliš vizuálně proměnit. Megalomanský projekt centra umění a kultury, který by město pravděpodobně zadlužil na mnoho let dopředu, zkrachoval. Jakýkoli jiný projekt stojí na nezájmu investorů, nedostatku nápadů a památkové ochraně. Nyní však svitla naděje, že by se z nevyužívané plochy mohlo stát místo k odpočinku se svěží zelení, keři a lavičkami. Záměrem radnice je odstranit současné nevyhovující oplocení a zpřístupnit nevyužívané plochy v proluce Jeřábkova náměstí veřejnosti.
Vybudování odpočinkové zóny se jeví jako nejoptimálnější dočasné řešení do doby případné realizace velkého investičního záměru. „Je však problém najít pro místo smysluplné využití. Bytů má Česká Lípa dostatek, funkci multifunkčního centra zastane KD Crystal, ve městě máme i muzeum s galerií, sportovní komplex. Radnice je samozřejmě neustále otevřená novému velkému investičnímu záměru. Před rokem jsme dokonce sami oslovili řadu ateliérů a architektů s nabídkou zpracování záměru využití proluky na Jeřábkově náměstí. Zareagoval však jen Atelier Girsa AT spol. s r.o. z ČVUT v Praze. Ale dodnes nemá město k dispozici žádný konkrétní návrh. Je tak pravdou, že jediným záměrem stále zůstává neuskutečněný projekt divadla a vzhledem ke stavu naší i světové ekonomiky je nepravděpodobné, že by se velký investor v dohledné době našel,“ uvedl místostarosta České Lípy Jiří Kočandrle.
Město proluku Jeřábkova náměstí včetně budov č.p.159 (rohová budova) a č.p.158 koupilo za 2,5 milionů korun v roce 1998. Pozemky i objekty získalo od správce konkurzní podstaty soukromé investorky, která v místě chtěla postavit hotel. Dřív, než se jí to podařilo, zkrachovala, místo nechala ve velmi neutěšeném stavu, navíc budovy začaly být kvůli svému stavu nebezpečné pro kolemjdoucí. V roce 1999 tedy město nainvestovalo přes 7 milionů korun do statického zajištění č.p. 159. Tím se mu podařilo nejen ochránit obyvatele před případným zraněním, zajistilo především nejcennější památkově chráněné prvky domu č.p.159, tedy zejména přízemí s klenbou, sklepy i zbytky městských hradeb.
O rok později, kdy se přemýšlelo, jak s nově nabytým prostorem proluky Jeřábkova náměstí naložit dál, poprvé přišla na přetřes myšlenka postavit zde nové městské divadlo. Nová budova by nejen vyřešila otázku co s nevyužitým prostorem, nahradila by především stávající divadlo umístěné v ne příliš vhodném prostoru bývalé sokolovny v Jiráskově ulici. O tom, že nové městské divadlo bude stát v prostoru proluky Jeřábkova náměstí, rozhodli českolipští radní v květnu 2000. V září pak na stavbu nového divadla zastupitelé vyčlenili částku 100 milionů korun získaných z prodeje akcií SčE a SčP.
Architektonickou soutěž na umístění nového městského divadla v proluce Jeřábkova náměstí zorganizovalo město ve spolupráci s ČKA v roce 2002, v lednu 2003 zastupitelé odhlasovali pro divadlo nové jméno: Divadlo Vlastimila Brodského. V témže roce však se zjistilo, že stav objektu č.p.158, který měl být součástí nového divadla, je natolik vážný, že město muselo neprodleně přistoupit k jeho statickému zajištění. To stálo dalších 13 milionů korun, část peněz šla ze státní dotace.
Vítězem architektonické soutěže se stal návrh Jaromíra Pizingera z pražské společnosti MORIX s.r.o., vítězný model si mohli lidé prohlédnout v českolipském vlastivědném muzeu. Nové centrum umění a kultury v sobě mělo spojovat historii s moderním designem, v návrhu se totiž počítalo se začleněním původních historických budov č.p.159 a č.p.158 do nového moderního objektu. Kromě divadla měl být v nové budově také multifunkční sál, restaurace, kavárna, bar, zázemí pro ochotnické spolky. V budově č.p. 158 mělo sídlit ředitelství. Náklady na projekt a další inženýrské činnosti spojené s přípravou stavby se vyšplhaly na zhruba 5 milionů korun.
Územní rozhodnutí na stavbu nového divadla, které si vymiňovalo ochranu památkově chráněného objektu č.p. 159, nabylo právní moci v březnu 2005. Vzhledem k technickému stavu objektu a rozsahu dochovaných historických stavebních prvků se město začalo zabývat možností vyjmout dům č.p. 159 ze seznamu památkově chráněných objektů. Podalo proto v tomto smyslu žádost na Ministerstvo kultury ČR. Se svou žádostí však neuspělo, muselo tedy přistoupit k úpravě projektu tak, aby dostálo povinnosti chránit památkově chráněný objekt. Stavební povolení na nové divadlo získalo město na konci roku 2006. Postavit divadlo měla společnost METROSTAV a.s. Praha, a to za 327 milionů korun. Před samotným zahájením stavby naplánované na rok 2007 se provedl pasport okolních domů, které mohly být stavbou zasaženy, i archeologický průzkum.
V roce 2007 se však stavět nezačalo. Vzhledem k časovým prodlevám, nárůstu cen za stavební materiál a nutnosti staticky zajistit některé okolní stavby tak, aby je probíhající stavba divadla nenarušila, přestávala být původní cena stavby centra umění a kultury, tedy 327 milionů korun, reálná. Městu se nepodařilo sehnat na stavbu nového divadla dostatek finančních prostředků, a proto zastupitelé v listopadu 2008 smlouvu s METROSTAVem ukončili. Projekt nového divadla v proluce Jeřábkova náměstí ztroskotal.
„Nelze si myslet, že by se v proluce Jeřábkova náměstí za více než deset let, co město území vlastní, nic nedělo, že se vše odehrávalo jen na papíře. Radnice investovala značné prostředky do statického zajištění obou budov. Nyní jsme schválili záměr prodeje objektu č.p. 252. Pokud se ho podaří prodat a majitel ho opraví, jistě to přispěje ke zlepšení celkového vzhledu proluky Jeřábkova náměstí. Povinností města je však nyní především chránit památkové chráněné prvky, jak mu to ukládá zákon. Pokud se tento stav nezmění, má město značně omezené možnosti v tom, jak proluku Jeřábkova náměstí zkulturnit,“ upozornila starostka Hana Moudrá.
Současnou vizí vedení města ale není jen úprava proluky Jeřábkova náměstí. To chce také opravit přilehlé ulice, tedy Tržní, Prokopa Holého, Sokolskou a rovněž část Náměstí Osvobození. Zvláště v Sokolské ulici si lidé již nyní často stěžují na špatný stav chodníků.
„Je potřeba celý prostor vnímat komplexně. Neřešíme tedy jen to, co bude s prolukou na Jeřábkově náměstí, zabýváme se také okolními ulicemi. Tam bychom chtěli kompletně zrekonstruovat ulice včetně v nich uložených inženýrských sítí, které jsou mnohdy na hranici životnosti,“ doplnil Jiří Kočandrle.
Akce takového rozsahu však vyžaduje poměrně náročnou projektovou přípravu. Na ní již město v letošním roce začalo pracovat. Zastupitelé by se pak při schvalování rozpočtu na rok 2014 měli zodpovědně rozhodnout, jaký bude další postup při revitalizaci proluky Jeřábkova náměstí a jeho okolí v dalších letech.
Zdroj: www.mncl.cz
