Rozhovor mezi novinářkou Janou Švecovou a Milošem Rejmontem.
Říkal jste, že v poslední době došlo k nárůstu onemocnění. Není ale za vysokým počtem pozitivních případů právě včasná diagnostika? Počet je stejný, jen se nemoc dřív objeví?
Samozřejmě, že screening odhalí nemoci mnohem dřív, ale nárůst skutečně je. Dělám si statistiku, velký nárůst byl v roce 2013. V letech 2014–2016 bylo případů trochu méně, ale letos jich zase přibylo. Hlavně ve věkové kategorii 45 až 55 let. Ve věkové kategorii 20 až 54 let zaujímá rakovina prsu první místo v příčinách úmrtí žen u nás.
Jsou na základě statistik známy příčiny, nebo alespoň rizikové faktory?
Těmi faktory jsou: stres, špatná životospráva, kouření, alkohol a dědičnost.
Zdravotní pojišťovny hradí preventivní prohlídky. Proč je pravidelný screening tak důležitý?
Nedávno přišla žena na prohlídku po třech letech a už měla 2 centimetry velký karcinom. Kdyby přišla po dvou letech, jak se má, mohl mít průměr třeba jen půl centimetru. Rok je dlouhá doba, zejména u invazivních nádorů, které rostou velmi rychle.
Jak často bychom měly chodit na mamograf?
Od 45 let je vyšetření jednou za dva roky hrazeno pojišťovnou, u rizikových skupin, tam kde je rodinná anamnéza, by se mělo chodit pravidelně každé dva roky už od 40 let. Prsní žlázu podle struktury dělíme do pěti kategorií. Tam kde je žláza hutnější se ještě provádí ultrazvukové vyšetření.
A co mladší ženy, pod 40 let, které nemají případ v rodině? Stačí samovyšetření?
Měly by se hlídat, to určitě. Ale výborná je právě akce Avonu, která nabízí kupony na vyšetření právě i ženám, které ještě nespadají do kategorie nad 45 let a nemají nárok na bezplatné vyšetření. Avon je i pro ženy, které chtějí na prohlídku dříve než po dvou letech. Jen loni přišlo v rámci kampaně na vyšetření několik stovek žen různého věku.
U jaké nejmladší ženy jste zjistil rakovinu prsu?
U dvacetileté, je to pár let starý případ. Bohužel to dopadlo fatálně, protože už měla v podpaží zvětšené uzliny, metastázy. Právě u mladých žen roste nádor zpravidla rychleji, než u starších žen.
Jaká je léčitelnost rakoviny prsu?
U velmi raných stádií je úspěšnost téměř stoprocentní. Čím je nádor větší, invazívnější nebo s metastázami, je léčba obtížnější. Určitě to ale neznamená, že není léčitelný!
Může se rakovina prsu opakovat?
Ano, mám případy recidivy i po 20 letech, u stejného prsu. Nebo je žena po ablaci a recidiva se může objevit v jizvě.
V 80. letech byla ablace, tedy odstranění prsu v pokročilejším stádiu téměř pravidlem. Jak často k ní dochází nyní?
Už méně. A dochází k ní spíše u starších žen, u mladších se tomu chirurgové po konzultaci s onkology snaží vyhnout.
Není právě v tom psychický blok, který ze strachu, že přijdou o prso, svazuje ženy a způsobuje, že se preventivním prohlídkám raději vyhnou?
Ten je ale zbytečný. K ablaci dochází při včasném záchytu opravdu jen výjimečně, operace se provádí většinou jen místně s lemem do zdravé tkáně. Navíc je tu možnost rekonstrukce prsu.
Co mýty kolem mamografu? Řada žen je přesvědčena, že záření může vznik rakoviny naopak podpořit.
Takový strach je skutečně zbytečný. Možná vychází ještě z minulosti, kdy přístroje nebyly tak dokonalé. Současné mamografy vyzařují dávku do 0,4 milisievertu (mSv), kdežto z okolí,v němž žijeme, dostaneme ročně dávku 2–3 mSv ročně. Z mamografu tedy ani ne pětinu jednou za dva roky. Jedná se opravdu o minimální dávku záření.
Tvrdí se také, že když žena absolvuje mamografickou prohlídku bez nálezu, uklidní ji to a neprovádí samovyšetření, které je podle některých gynekologů dokonce mnohem účinnější než mamograf.
To je ale také omyl. Samovyšetření je rozhodně důležité. Jenže mamograf, případně v kombinaci s ultrazvukem, dokáže odhalit i mikroložiska velká jen několik milimetrů, která nejsou hmatná.
Zaznamenala jsem, že rakovina prsu se netýká jen žen, ale i mužů. Člověk je jeden z asi dvou živočišných druhů, kde se mléčná žláza vytvoří jak u ženy, tak i u muže. Je to pravda?
Ano, máme jeden případ za rok, maximálně za dva roky.
Jinými slovy, když muž zpozoruje nějaké zduření v okolí bradavky, na prsou, měl by vyhledat praktického lékaře?
Rozhodně, posílají nám je jak praktici, tak endokrinologové. Většinou zvětšení prsu u mužů způsobují léky.
Jste rentgenolog, nikoliv psycholog, přesto jste to právě vy, kdo na základě prohlídky ženám sděluje diagnózu. S jakými reakcemi se setkáváte? Posunulo se už díky osvětě vnímání této diagnózy?
O diagnostiku prsů se zajímám již od roku 1993 a opravdu musím říct, že osvěta se už projevila a ženy to přijímají lépe, přesto se někdy setkávám se slzami. Ale většinou se mi daří uklidnit pacientku tím, že podrobně vysvětlím, co ji čeká, jak bude probíhat léčba, že léčitelnost je vysoká a že by měla být zdravá. Nic nezastírám, ale snažím se, aby mi žena uvěřila. Důvěra v lékaře je při léčbě nesmírně důležitá.
Ale jsou i případy, kdy už naději dát nemůžete…
Bohužel. Stále se ojediněle setkávám s takovými případy, když žena přijde už s rozpadlým prsem, přitom o problému ví třeba už pět let… Většinou je to záležitost starších žen.
Do kdy se může rakovina objevit? Může to být i v pokročilém věku, nebo je to jen otázka pár let po přechodu?
Kdepak, ženy jsou ohroženy v průběhu celého života, mezi pacientkami mám i hodně osmdesátiletých stařenek.
Na jednu stranu dáváte pacientkám naději, na druhou stranu sdělujete diagnózy, které nechtějí slyšet. Jak se z toho dostáváte vy sám, kde nabíráte energii?
Dobíjí mě můj vnuk Michálek, ten je pro mě přímo doping, práce na zahradě a politika.
Na zahradě je to ta klasická mužská záliba v sekání, nebo máte třeba alpinium?
Sekání je základ, ale hlavně mám rád kytičky. Na rozhraní 80. a 90. let jsem měl dokonce několik set odrůd tulipánů, narcisů, amerických kosatců, mečíků a jiřin. S mým přítelem doktorem Šolcem, turnovským právníkem a polistopadovým starostou Turnova, jsme společně vystavovali v Turnově a v Rovensku pod Troskami. Nakupovali jsme společně nové odrůdy, když se namnožily, tak jsme si cibulky a hlízy měnili. Naše výstavy měly obrovský úspěch.
Kde se vzal ten zájem o politiku? V 90. letech?
Kdepak, mnohem dříve. Souvisí to se srpnem 1968. 20.srpna 1968 ve 23 hodin jsem byl přijat na dětské oddělení jičínské nemocnice s těžkou kožní alergickou reakcí. 21.srpna projížděly mým rodištěm sovětské a pak polské tanky. Hlavně tanků okupačních vojsk namířených na naše kasárna umístěná vedle dětského oddělení mám stále před očima. Ještě dnes, když si na ten moment vzpomenu, je mi do pláče. Ten moment byl pro mě klíčový. Tam vidím prvopočátek mého zájmu o politiku, tam vidím příčinu mého odporu ke komunistům.
A co listopad 1989?
V sobotu ráno 18. listopadu mi můj kamarád Pavel Šilhán osobně oznámil, že komunisti padnou. Je to bratranec zesnulého profesora Věnka Šilhána, tak jsem mu věřil. Už 19. listopadu jsme s Pavlem, s jeho dcerou Šárkou a s několika mladými muži vyráběli a vylepovali v Turnově první letáky. Listopad 1989 považuji za jedno z nejkrásnějších období naší novodobé historie.
Proč kandidujete za TOP 09 do poslanecké sněmovny?
TOP 09 je symbolem demokracie a svobody. Je jedinou stranou, která jasně a dlouhodobě deklaruje, že nepůjde do koalice s hnutím ANO.
Když se dostanete do poslanecké sněmovny, nebudete chybět Vašim pacientkám?
Parlament přece nezasedá každý den. Volné dny bych byl v nemocnici. Kdyby bylo potřeba, můžu mít i sobotní program vyšetření prsou od 7 do 12 hodin.
Co byste chtěl v nové poslanecké sněmovně prosadit jako první?
Úplné zrušení imunity. Aby už nedocházelo k trapným výstupům poslanců, jak jsme toho byli svědky 6.září 2017 ohledně vydání trestně stíhaného Andreje Babiše policii. V demokratické zemi by všichni občané měli mít stejné právo.
Na závěr, co Vám leží na srdci ve zdravotnictví?
Z hlediska našeho kraje mi zde chybí centrum pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Tou v poslední době trpí stále více lidí, obzvlášť mladé ženy, a to právě více na severu. Za centrum budu bojovat. Z hlediska celorepublikového mě stále trápí diagnostika včasného záchytu rakoviny prsu. Mým cílem je zvýšit počet žen na prevenci aspoň o 10%.
