Momentálně v Česku zase začíná dominovat žlutá. Žloutne jedno pole za druhým. Řepka sice není silný alergen, protože její pylová zrna jsou těžká a nemohou tak létat daleko. Ale může dráždit i lidi v okolí polí, kteří nemají alergii, protože zrna působí: 1. mechanicky, jako prach, 2. chemicky, vylučováním směsi přírodních těkavých organických látek.
Problém je i v tom, že se musí po dobu vegetace výrazně chemicky ošetřovat herbicidy a pesticidy, hnojit dusíkatými hnojivy. Splach z polí s sebou odnáší zbytky chemických látek do vodních zdrojů.
Řepka děsí myslivce, protože každoročně kvůli ní zemřou stovky kusů srnčí zvěře. Ozimá řepka je na jaře první zelenou potravou, ale zvířatům neprospívá. Rostlina totiž obsahuje látky, které srncům ničí játra, plíce nebo nervovou soustavu. Přiotrávená, otupělá nebo zmatená zvěř může také ztratit přirozený respekt z provozu a chodí do silnic, kde může zjara způsobovat více nehod.
Podle Eurostatu se u nás řepka pěstuje až na 16 procentech orné půdy. Tomu se žádný další stát nepřibližuje, následuje trojice Slovensko, Německo, Estonsko, kde ji mají asi na 11 procentech orné půdy.
Velká část v Česku vypěstované řepky prochází firmami z největšího tuzemského zemědělského holdingu Agrofert.
