David BOREK, moderátor
--------------------
Přesně za 30 dnů vstoupí v platnost docela dlouho očekávaná pařížská dohoda o klimatu. Některými očekávaná toužebně, jinými zatracovaná jako ztělesnění aktivistického zla, rozebereme hned na počátku v prvním tématu Událostí, komentářů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Zemřel někdejší slovenský prezident Michal Kováč. Jak se proměnilo Slovensko během doby, kdy byl Michal Kováč nejdřív slovenským ministrem financí, pak předsedou Federálního shromáždění, slovenským prezidentem a bývalým politikem, tedy až po současnost? Naše druhé téma.
David BOREK, moderátor
--------------------
Častěji než obvykle se v poslední době objevují v médiích různá jména státních zástupců, a to v souvislosti s podezřeními, vyšetřováním a podobně. Je to jenom náhoda nebo je to systémová chyba? Probereme v závěru našeho pořadu. Začínáme. Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pěkný večer, vítáme vás.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pařížská klimatická dohoda vstoupí brzy v platnost, oznámila to OSN. Dohodu totiž už ratifikoval potřebný počet států. Česko zatím nikoliv, parlament o ní má hlasovat až na jaře.
redaktorka
--------------------
Klimatickou dohodu dosud ratifikovalo 74 zemí. Dohromady jsou zodpovědné za téměř 60 % celosvětých emisí. Průlomovým okamžikem byl už začátek září, kdy se k ní připojily nejsilnější ekonomiky a současně největší znečišťovatelé planety Čína a Spojené státy.
Barack OBAMA, americký prezident
--------------------
Je to historický moment v boji za ochranu naší planety pro příští generace. Před 10 měsíci jsem v Paříži řekl, že potřebujeme silnou celosvětovou dohodu o snížení emisí. Výsledkem byla pařížská dohoda.
redaktorka
--------------------
Dokument před týdnem posvětili ministři životního prostředí Evropské unie. Připojilo se k ní už 7 členských zemí. V úterý ji za účasti generálního tajemníka OSN přijal i Evropský parlament.
Martin SCHULZ, předseda Evropského parlamentu
--------------------
Naše hlasování uvolní cestu a smlouva tak překročí práh, aby mohla vstoupit v platnost na celém světě.
redaktorka
--------------------
Cílem dohody, kterou loni v Paříži schválilo 185 zemí, je zastavit oteplování planety. Růst globální teploty udržet pod 2 stupni Celsia a snížit emise skleníkových plynů. Od roku 2020 nahradí Kjótský protokol.
David BOREK, moderátor
--------------------
No, a s námi ve vysílání je Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí a také bývalý politik. Vítejte.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Moldane, skoro to vypadá, že se tady rodí nové kódové slovo, které bude zase 10-15 let strašně frekventované mezi politiky a předtím to slovo kódové a frekventované byl Kjótský protokol, popřípadě jiná kódová slova, v čem je ten posun, hlavní posun pařížské klimatické dohody?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
No, tak úplně nejdůležitější posun je ten, že ty závazky, které byly uzavřeny v Paříži, respektive, které jednotlivé země uzavřely v tom, že sníží své emise skleníkových plynů, že se to týká celého světa, že Kjótský protokol zde konkrétní závazky měly pouze vyspělé státy a tady to se týká všech. Navíc v těch, mezi těmi vyspělými státy chyběla, chyběly Spojené státy americké, které odstoupily postupně od toho Kjótského protokolu, zatímco dnes jsou tam samozřejmě také zastoupeny.
David BOREK, moderátor
--------------------
Já už jsem řekl, že vy jste také bývalý politik, tudíž budete znát jistou ošemetnost těchto věcí, které sice na první pohled vypadají vědecky, chladně vědecky, racionálně, ale skrývá se za nimi nepřeberná pletora úplně konkrétních rozhodnutí, která budou muset politici v příštích 10, 15 letech udělat. Je tam něco, co se teď pod tím abstraktním pojmem pařížská klimatická dohoda skrývá, co může bolet politicky i občansky?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Já bych řekl, že tam dokonce je spousta věcí, které mohou bolet, protože v té pařížské dohodě se mimo jiné konstatuje, že do ..., v rámci druhé poloviny tohoto století by měl celý svět dosáhnout stavu, kterému ta pařížská dohoda říká uhlíková neutralita.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale to je ještě pořád tak vědecky chladný termín. Tak pojďme na ty bolesti, politické bolesti.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
No, ale z toho rozhodně tedy vyplývá, vyplývají ty politické bolesti zcela jednoznačně, protože to znamená závazek restrukturovat prakticky celou ekonomiku, která by se měla během toho druhého pololetí, druhého, druhé části tohoto století zcela obejít bez fosilních paliv.
David BOREK, moderátor
--------------------
Počkejte, takže znamená to, že tedy na konci tohoto století se opravdu definitivně Mostecko přemění v krajinu jezer.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Ono se přemění asi daleko dřív, ale určitě teda v rámci toho druhého, druhé části tohoto století.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ještě něco jiného podobného, nové dotační programy, solární boom číslo dvě někdy za 10 let?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Myslím si, že nikoliv, protože ceny těch obnovitelných zdrojů, je třeba říct, že o těch zdrojích to ve skutečnosti ani není, protože dneska už ty zdroje jsou tak daleko, že vlastně musíme mluvit o celém komplexu energetiky, kde ty obnovitelné zdroje hrají jenom jednu roli, jenom dokonce bych řekl postupně menší roli, protože ty ceny například té fotovoltaika, nebo dneska speciálně těch větrných, větrných zdrojů jsou už tak nízké, že postupně se stávají konkurenceschopnými i bez těch dotací.
David BOREK, moderátor
--------------------
Bude si moci někdo za 15-20 let koupit dieselové auto, aniž by trpěl nějakými obrovskými daněmi, popřípadě pocitem viny, který mu budou vsugerovávat politici a média?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Tak za 15-20 let asi se budou tato auta prodávat, i když zrovna jste zmínil diesely, ale proti těm dieselům jsou zcela jiné námitky, než zrovna klimatická změna, ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Částice.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Protože ty produkují malé částice, jemné částice a kvůli tomu asi nemají moc budoucnost.
David BOREK, moderátor
--------------------
A ještě jedna věc, která je tak na pomezí té politiky a možná spíše mezinárodního práva, jak je vlastně závazná ta dohoda? Opět něco krásně dojednaného, ale za pár let to může být zapomenuto a přijdou úplně noví politici a to pořád bude platit věky věků?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Já jsem přesvědčen, že ta dohoda platit bude, že nebude žádným způsobem zrušena, ani nějak příliš inovována, ale je to především dáno tím, že tam nějaké konkrétní závazky jednotlivých zemí vůbec nejsou, čili prostě není důvod, aby se nějakým způsobem měnila nebo se od ní odstupovalo.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale také tedy není důvod ji vlastně plnit, nebo je tedy potom vymahatelná ex post?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Tak vymahatelná je v rámci těch formulací, které v té pařížské dohodě jsou a ty rozhodně se netýkají jednotlivých zemí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Děkujeme, pane Moldane. Neloučíme se ještě úplně, protože za chvilku se k vám vrátíme, ale předtím ještě pojďme na duel, názorový střet, do kterého teď tedy mám tu čest přivítat jednak Marka Loužka, analytika z Centra pro ekonomiku a politiku. Vítejte, hezký večer.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Dobrý den.
David BOREK, moderátor
--------------------
A přišel také, respektive přišel ne do pražského studia, ale bude s námi mluvit také Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA. Hezký večer i vám.
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Koželouhu, měla by Česká republika někdy na jaře parlamentem ratifikovat tuto dohodu, absolutní ano, nebo tam jsou nějaké otazníky?
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Já předpokládám, že ji ratifikuje a ratifikovat by rozhodně měla, protože již ji podepsala, připojila se k tomu dojednávání této dohody i v rámci Evropské unie, takže je logické, aby ji i ratifikovala, ale je také logické, aby činila další návazné kroky a přijímala opatření, aby se emise skleníkových plynů snížily v České republice.
David BOREK, moderátor
--------------------
A když teď přestanete mluvit jako právník a začneme mluvit jako zástupce Hnutí DUHA, i osobní váš názor je, že to je dobrá věc, že by to měl parlament ratifikovat, nebo jinak, kdybyste byl poslancem, vy byste to ratifikoval bez jakýchkoliv pochyb?
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Já bych to rozhodně ratifikoval. Ta dohoda je důležitá, protože odráží nějakou celosvětovou shodu na řešení globálního problému, který musíme všichni dohromady, všechny státy dohromady, takže i Česká republika.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Loužku.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Já myslím, že ratifikovat, to je velice, velice sporné. Já myslím, že by se do toho neměla, neměly státy tímto způsobem pouštět. Vůbec ty náklady redukce emisí tohoto typu jsou podle mě enormní. Centrální plánování atmosféry, které prostě začalo Kjótem a nyní pokračuje pařížskou smlouvou, ty náklady budou enormní a zpomalí tu všechno světovou ekonomiku. Je to zbytečné. A myslím, že ta ratifikace nebude tak snadná, jak si, jak tady říkal kolega Moldan. Prostě pan prezident Obama sice to podepsal, ale Senát americký ovládaný republikány už avizoval, že nic závazného stejně neschválí, že jo, takže je to všechno daleko složitější, ale ta ratifikace bude ještě náročná.
David BOREK, moderátor
--------------------
Z toho vašeho teď exposé vyplynuly dvě podotázky nebo dvě podtémata, která rozebereme, jednak ta námitka, že to je jakési centralistické dirigistické plánování, jednak námitka, že to je zbytečné, tedy, že to vlastně ani neřeší ten problém, který si to vytklo jako důvod, proč to vlastně bylo přijato. Tak nejprve to plánování, ten argument pana Moldana, že je to rámcová dohoda, že tam není rozepsáno na to, kolik se bude muset zavřít kde elektráren, že to je rámcová dohoda. Opravdu trváte na tom, že to je srovnatelná s nějakým centrálním plánováním kdesi v hloubi dvacátého století?
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Určitě. Bjorn Lomborg spočítal, že výsledek toho, že bude přijata tato pařížská dohoda, tak to sníží globální teplotu do roku 2100 o 0,5, to je 0,5 stupně Celsia, to je naprosto marginální.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ne, ale počkejte, vy mi odpovídáte, a vy mi odpovídáte na tu druhou věc.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
A chci říct ty náklady, každý rok to bude stát přes bilion dolarů celý svět, takže je to zbytečné, kontraproduktivní a nemělo by se to ratifikovat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Koželouhu, náklady a vůbec ta koncepce toho nebo koncept toho, že někde se sejdou státníci, kteří s prominutím za 10 let z velké části nebudou vůbec u moci a naplánují něco, co ovlivní životy jedné, dvou generací.
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Tak tady nejde o nějaké plánování atmosféry. Jde tady o řešení globálního problému, který je také ekonomický. Ekonomové už se dlouho zabývají tady touto otázkou, jestli by nebylo lepší neinvestovat a vlastně jenom nějakým způsobem sanovat ty škody, které by způsobily změny klimatu, ale došli už dávno k tomu, že ty škody, které by vznikly tím, že bysme ten problém neřešily, tak by byly daleko větší než ty nutné investice, to je jedna věc. To číslo, které tady zmínil pan Loužek, se nezakládá na realitě. Vědci spočítali, že ta pařížská dohoda pomůže snížit asi o 3 stupně. To číslo, které předkládá pan Lomborg, je jedním z výsledků jeho kouzlení s čísly, kterými je proslulý.
David BOREK, moderátor
--------------------
A to je opět věc, kterou rozebereme později. Já se znovu ptám na to, na ten fenomén toho plánování anebo ještě jinak, dobře, je to rámcová dohoda, ale buďme konkrétní. Pane Koželouhu, v čem to občan České republiky za 10 let pozná, že se toto odehrálo, tedy pařížský klimatický summit, v čem konkrétně to pozná a neříkejte mi, že bude lepší vzduch nebo že bude lepší klima. Úplně konkrétně, kde to pozná na svém životním stylu, na svých daních, na svém, na svém běžném životě?
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Záleží samozřejmě, jestli Česká republika udělá patřičná opatření, aby tu dohodu naplňovala, to je první věc. Měla by to dělat, ale záleží na tom, jestli to opravdu dělat bude. Pokud to dělat bude, tak to pozná na tom, že bude mít nejspíš například zateplený dům, bude platit méně za energie, bude Česká republika vypadat tak, že bude více investovat do domácí výroby energie z čistých obnovitelných zdrojů a bude méně peněz odtékat do zahraniční za fosilní paliva například.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak to, pane Koželouhu pozná zaměstnanec dolu, zaměstnanec uhelného průmyslu, zaměstnanec těžkého průmyslu?
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Zaměstnanec těžkého průmyslu bude například místo turbín pro hnědouhelné elektrárny vyrábět větrné turbíny nebo věže pro větrné elektrárny, takže bude prostě vyrábět jiné, jiné komponenty pro energetiku a je potřeba se na to dívat celkovým pohledem, jestli bude stejně pracovních míst v uhelných dolech, to každopádně nebude. Ten, to odvětví prostě ustupuje, ale je potřeba se na to dívat, jestli bude celkově třeba víc pracovních míst v energetice, a to se ukazuje i třeba podle státní energetické koncepce, která předpokládá, že bude výrazně růst počet pracovních míst v těch čistých odvětvích výroby elektřiny z větru, ze slunce a podobně a bude to růst více, než kolik poklesne pracovních míst právě třeba v uhelných elektrárnách nebo uhelných dolech.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Loužku.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Tak jestliže se pařížskou smlouvou zavázala Evropská unie a Spojené státy, že budou snižovat emise a současně jiné oblasti světa je mohou navyšovat, tak je to prostě naše. My se tady zavazujeme k něčemu, co nás bude strašně bolet a to už takhle naše ekonomika jaksi je zatížena různými regulacemi a tato, tato věc to ještě posílí, ještě to zpomalí světovou ekonomiku, evropskou ekonomiku, která už nyní je, má velice hubený růst, tak to ještě poškodí a k ničemu dobrému to opravdu nepovede.
David BOREK, moderátor
--------------------
A ten argument, že to na rozdíl od Kjóta toto platí i pro Číňany, pro Indy, tedy pro všechny státy, které zatím měly opravdu komparativní výhodu, zatímco Západ se snažil, tak ony se moc nesnažily, teď už by to mělo být stejné pro všechny.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
No, ale Číňané, tam se mohou navyšovat ty emise, tam se nezavázali ke snižování. Takže Číňané, to je právě asymetrická celá ta dohoda, jo, takže takhle to vůbec není.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Koželouhu, ta dohoda je asymetrická, je to tedy tak, že tady na Západě si hrajeme na to, že chceme bojovat s klimatem, ale ty opravdové emise v tuto chvíli jsou někde 11 tisíc kilometrů na východ od nás.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
30 % světových emisí dělá Čína.
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Je to méně, je to asi 24 %. Je potřeba se podívat, kdo dneska nejvíc tlačí na snižování emisí, snižování znečištění, ovzduší, růst obnovitelných zdrojů a podobně, je to, jsou to Spojené státy, je to Čína, je to Indie. Evropská unie v téhle oblasti v tuhle chvíli zaostává, takže rozhodně to není tak, že my bysme si tady hráli na ekologii, naopak v tom začínáme zaostávat a tu výhodu bude mít právě ten stát, který bude více, více investovat do těch moderních technologií, obnovitelné zdroje neustále zlevňují oproti fosilním palivům, takže rozhodně to není nevýhoda snižovat emise skleníkových plynů nebo rozhýbávat obnovitelné zdroje, je to naopak výhoda pro budoucí ekonomiku.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Koželouhu, co jste si upřímně před takovými 10-15 lety myslel o fenoménu podpory solárních obnovitelných zdrojů a co si o nich myslíte teď? Není tam třeba jistý možná tradiční rozpor mezi ušlechtilými představami člověka a mezitím, jak to vždycky dopadne nebo skoro vždycky dopadne?
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Tak tady to,jak byla v České republice provedena podpora fotovoltaické energetiky, bylo, bylo prostě špatně, stát to nedokázal uřídit, stejný systém byl nastaven v Německu, ale byl nastaven tak, aby nedošlo k takovým excesům jako tady, takže to je problém ne té technologie, ne té konkrétní legislativy, ale toho, že prostě český stát toto bohužel nezvládl a dodnes nás to stojí, stojí spoustu peněz, ale myslím, že jsme v tom udělali velkou zkoušenost, to je jedna věc. A druhá věc je, že ve světě ať už se bavíme o Spojených státech, Asii a třeba některých státech Evropské unie, tak se obnovitelné zdroje rozvíjí a tyhle problémy tam nenastaly právě proto, že si to pohlídaly.
David BOREK, moderátor
--------------------
Když jsem se ptal pana Koželouha na solární boom, tak tady pan Loužek zuřivě přikyvoval, ale já se vás na to ptát nebudu. To by byla přílišná smeč. Já se vás zeptám na něco jiného freony, to přece bylo podobné riziko, vědecky plus minus potvrzené riziko pro atmosféru. Dirigisticky stanovený nějaký plán útlumu freonů, to se stalo, bylo to tak špatné? Je dirigismus je centrální, globální plánování nebo zákaz něčeho a priori špatná věc?
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Tak já myslím, že tohle to centrální plánování atmosféry prostě opravdu k ničemu dobrému nepovede. To je, to je jasné. Freony se podařilo tímto způsobem vymýtit, ale ozónová díra stále stejně existuje a do jaké míry to freony způsobily, to je věc k diskusi. To já myslím, že tak jednoznačné vůbec není.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jiří Koželouh, Marek Loužek, pánové, děkujeme. Na shledanou.
Marek LOUŽEK, Národohospodářská fakulta VŠE, Institut Václava Klause
--------------------
Na shledanou.
Jiří KOŽELOUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Na shledanou.
David BOREK, moderátor
--------------------
A obracím se ještě na Bedřicha Moldana a ta druhá podotázka, kterou jsme s pány jenom tak letmo probrali, ostatně ptám se jako vědeckého pracovníka, opravdu pařížský klimatický summit bude mít jasný efekt na globální teploty?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
To se teprv opravdu ukáže. Ty státy se zavázaly explicitně v pařížské dohodě právě pouze k jedné, je tam jenom jedno konkrétní číslo a to už tady bylo zmíněno úplně na začátku, totiž, že teplota by neměla se dopustit, aby se zvýšila o víc než o 2 stupně a žádná, žádné další závazky konkrétní tam nejsou. Na druhé straně pařížské dohody se zúčastnilo asi 180 nebo 190 zemí a prakticky všechny do té Paříže přivezly své závazky, své konkrétní závazky, které se nazývají národními, národními příspěvky k celé, k celé té problematice. Tam se zavázaly všechny státy, které tam byly včetně i Číny, která rovněž stejně jako všechny ostatní státy ohlásila nějakým způsobem redukce emisí skleníkových plynů, takže je to skutečně, se to týká všech zemí a takže teď v pařížské dohodě se říká, že bude třeba po několika letech zkontrolovat, do jaké míry tyto závazky se plní, ty, které si jednotlivé země bez jakéhokoliv centrálního plánování, bez jakékoliv nějaké dirigistické, světové prostě regulace samy, samy určily, tak, jestli se plní, to je na straně jedné. A na straně druhé, jestli to skutečně přináší ten kýžený efekt.
David BOREK, moderátor
--------------------
No, a není to tak, že to je věc, kterou si tak budou řešit naši vnuci?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
No, to v žádném případě ne.
David BOREK, moderátor
--------------------
To se dá takto rychle vyhodnotit? Jednak implementovat a jednak vyhodnotit?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
To se rozhodně vyhodnotit dá, protože můžeme, protože se velmi pečlivě sledují koncentrace skleníkových plynů a zároveň se zpřesňují všechny výpočty v tom smyslu, že se sleduje ta jednoznačná závislost mezi koncentracemi skleníkových plynů a růstem teploty. Takže to se velmi pečlivě sleduje a máme o tom už v současné době velmi přesné poznatky, které nejsou na úrovni diskusí, nejsou na úrovni dohadů, ale jsou to, jak jste na začátku říkal, ta vědecká studená fakta.
David BOREK, moderátor
--------------------
Na druhou stranu ale klimatická skepse není považovaná za pseudovědu. Je to disentní, menšinový názor, ale není to pseudověda, to si řekněme na rovinu, není to astrologie.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Astrologie to není, ale rozhodně to není žádný disentní názor. Je to něco, co samozřejmě existují, existují vědci, kteří to jaksi neuznávají, ale musím vám sdělit, že na základě velmi pečlivých propočtů a velmi pečlivého statistického sledování publikací. Mluvíme o otevřené literatuře publikací, ve světovém tisku jich je podstatně méně než 1 % všech klimatologů, takže tam nemůžeme asi hovořit o nějakém masovém disidentu nebo skepticismu nebo podobně.
David BOREK, moderátor
--------------------
No, byly doby, kdy 90 a i více procent vědců věřilo různým bludům a pár třeba nevěřilo.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Ano, to je prostě, ano, ale myslím si, že těch 99 % ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Průkazných.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Pro mě je to velmi přesvědčení.
David BOREK, moderátor
--------------------
Na závěr, on to myslím zmínil zástupce Hnutí DUHA. Ta opět jistá alternativní teorie nebo jistý alternativní scénář nedělejme globální regulace průmyslu a aut a všeho možného, spíše řešme následky, přizpůsobujme se tomu, že klima se mění.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Tak rozhodně adaptační strategie a adaptační opatření jsou velmi důležitou a stále důležitější součástí celé záležitosti, jak nakládat s klimatickou změnou, bez toho se samozřejmě nelze obejít, to bude stát opravdu hodně peněz, ale nikoliv tak, že by to bylo nějak naplánováno, je to prostě konkrétní reakce. Co se týče těch, těch dalších věcí, to znamená, jak regulace průmyslu a tak dále, to je velmi charakteristické, že nějaké takovéto konkrétní postupy nejsou celosvětově určeny, nejsou v pařížské dohodě a je to opravdu věc každého státu, každé země, jakým způsobem k těm věcem přistoupí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale je to taková svoboda v mantinelech?
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Rozhodně, rozhodně, ale rozhodně to není tak, že by bylo nějak centrálně naplánováno, že se musí v té či oné zemi něco stát.
David BOREK, moderátor
--------------------
Bedřich Moldan, děkujeme, že jste navštívil Události, komentáře. Na shledanou.
Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK, exministr životního prostředí
--------------------
Na shledanou.
