Zdravotní pojišťovny hrají klíčovou úlohu v našem systému zdravotního pojištění. Jejich úkolem je nasmlouvat pro své pojištěnce – pacienty lékařskou péči, garantovat její dostupnost i kvalitu a zároveň dbát o to, aby se při poskytování péče neplýtvalo omezenými prostředky. Vzájemná konkurence zdravotních pojišťoven znamená tlak na zlepšování postavení pacientů. Aby pojišťovny plnily tuto úlohu dobře, je potřeba i nadále prosazovat jejich lepší ochranu vůči lobbyistickým vlivům.
Podle návrhů, které jsem prosazoval a i po volbách prosazovat budu, by mělo dojít ke zrušení dozorčích rad pojišťoven a sjednocení počtu členů správních rad na 15. To by v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny znamenalo snížení na polovinu oproti současnému stavu. Pro tuto pojišťovnu by byla změna největší – do jejích orgánů by již nebyli voleni členové podle toho, jakou mají stranickou knížku, ale podle odbornosti.
Zároveň hodlám posílit role managementu a správní rady, jejíž členové se stanou zcela jasně a nedělitelně odpovědnými za své rozhodování. V novém systému tak již nebudou figurovat dozorčí rady. Ty na rozdíl od akciových společností ve zdravotních pojišťovnách příliš neplní kontrolní funkci a v drtivé většině pouze odhlasují to, co jim správní rada předloží. Zvláště zřetelné to bylo u kauzy IZIP ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, která přišla daňové poplatníky na několik miliard korun. To, že bude jasně definovaná odpovědnost členů správních rad, bude daleko silnější kontrolní (a samokontrolní) mechanismus, nežli existence dozorčí rady.
Nechci bagatelizovat ani úsporu administrativních nákladů. Pokud si však uvědomíme, že i několik milionů výrazně ulehčí desítkám chronicky nemocných, nesmíme se bránit ani úspoře malého řádu. Ve zdravotnictví je každá koruna dobrá.
