Dárci krve si mohou do budoucna přilepšit. Daňové zvýhodnění za jeden odběr by mohlo vzrůst o polovinu, polepšit by si mohli i dárci kostní dřeně. V novele zákona o daních z příjmů to navrhuje skupina poslanců vedená bývalým ministrem zdravotnictví LeošemHegerem a Věrou Kovářovou (oba TOP 09). Dárců je totiž podle nich málo a je potřeba přilákat další.
Dárci krve si mohou do budoucna přilepšit. Daňové zvýhodnění za jeden odběr by mohlo vzrůst o polovinu, polepšit by si mohli i dárci kostní dřeně. V novele zákona o daních z příjmů to navrhuje skupina poslanců vedená bývalým ministrem zdravotnictví LeošemHegerem a Věrou Kovářovou (oba TOP 09). Dárců je totiž podle nich málo a je potřeba přilákat další.
V současnosti si lidé za každý odběr krve mohou odečíst ze základu daně dva tisíce korun, odměna by se mohla zvýšit na tři tisíce. Nynější daňově odečitatelná položka je totiž podle navrhujících poslanců nízká. Naposledy byla valorizována před dvaceti lety. "V současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně, a tak se navrhuje její zvýšení na jedenapůlnásobek," odůvodňují změnu poslanci.
V této souvislosti je podle nich vhodné uvést, že počet dárců krve v nemocničních zařízeních transfúzní služby, kterých je okolo 270 tisíc, nedosahuje doporučeného počtu Světové zdravotnické organizace (WHO). Ten by se měl pohybovat okolo čtyř až pěti procent populace.
Nejde o jedinou změnu, kterou předkládající poslanci navrhují. Chtějí do zákona vložit ustanovení, jež by daňově zvýhodnilo osoby zapsané v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk. Tedy lidí, kteří by do budoucna mohli pomoci osobám nemocným například leukemií.
Čtvrtina dárců je z Česka
Za jeden odběr krvetvorných buněk by si mohli od základu daně odečíst dvacet tisíc korun. Po vstupu do registru by si mohli jednorázově odečíst osm tisíc korun. "V tomto případě jde o reakci na relativně nedostatečný počet registrovaných osob, které jsou potenciálními dárci kostní dřeně," konstatují poslanci.
V České republice, kde ročně dojde zhruba ke čtyřem desítkám odběrů, se podle nich najde zhruba čtvrtina dárců, zbytek v zahraničí; odběr v zahraničí přitom znamená vyšší výdaje - přibližně pět set tisíc korun v každém případě.
Zákon by mohl začít platit od příštího roku. Ještě předtím však k němu musí vydat své stanovisko vláda a schválit jej parlament. To však bude vzhledem k tomu, že poslanci nevyčíslili dopad na státní rozpočet, složité.
