Před horkou fází volební kampaně trávím poslední volné dny se svou manželkou v Rakousku. Zkoumáme a bavíme se zdejší úctou k přírodě, opravenými městečky i silnicemi a všudypřítomným rakouským pořádkem.
Ne že by vše v Rakousku bylo ideální, ale rozdíl proti naší zemi je stále patrný. Postupné odpadání od vyspělé civilizace a příklon k byzantsky-orientálním móresům jsme si po druhé světové válce bohužel zpočátku demokraticky vybrali sami. Teď se nám tento historický malér začíná zase obloukem vracet. Je až neuvěřitelné, kolik lidí nevidí, že máme znovu tendence hledat řešení našich vlastních problémů na východě a módně přisuzovat Evropské unii vše špatné.
A proč jsem k tomuto povzdechu vybral přiloženou fotografii?
To, do čeho koukám, jsem ještě nikde neviděl. Není to Zeissův teleskop, kam se hodí desetikoruna či euro a chvíli zkoumáte přiblížené okolí. Je to jen tenký půlmetrový dřevěný špalík, provrtaný po délce a na stojanu zafixovaný tak, abyste skrz úzkou díru bez čočky viděli detail, podle kterého se můžete zorientovat. Pár kilometrů vzdálené město, horu nebo jinou strukturu v krajině. Řeknete si – taková hloupost, ale pokud jste někdy na rozhledně debatovali, zda to, co v dálce chabě tušíte je Bezděz, Ralsko nebo Ještěd, tak tu maličkost oceníte. Samozřejmě jen pokud ten, kdo věc instaloval, zná správnou odpověď a na rouru ji napíše.
Zažil jsem v životě podobnou drobnost, která mě stále okouzluje, a každou chvíli ji někomu vykládám. Jako mladíka mě známí vzali ve Spojených státech na farmu vánočních stromků. Jeden si tam vybrali, uřízli a nechali si ho zabalit. Což spočívalo v protažení velkým trychtýřem, na jehož tenkém konci se přes sklopené větve přetáhla pružná síťka. Dnes to před Vánoci vidíte u každého prodejce stromků. Žádné pracné omotávání provazem jako dřív.
Vtip historky je v tom, že trvalo několik desítek let, než tato „převratná“ technologie překročila železnou oponu a objevila se po pádu komunismu i u nás. Poučení je zjevné. Nobelista, objevitel radioaktivity, konstruktér rakety nebo softwarový průkopník se prosadí pravděpodobně v jakékoliv zemi.
Budete-li však jedním z tisíců chytrých lidí s tvůrčími schopnostmi, kteří drobnými krůčky posunují lidstvo kupředu, ať trpělivou prací nebo chytrým kopírováním věcí z okolí, budete to mít těžší. Je totiž více pravděpodobné, že omezený kontakt s okolím i zmar, vyvolaný normalizátorem, diktátorem či oligarchou, vás znechutí a zadupe do země, zatímco zdravé prostředí by vás motivovalo.
Tak jednou za čas přerušte jinak užitečné koukání do trubičky s detaily. Zvedněte hlavu, podívejte se zeširoka na souvislosti a přemýšlejte. Historie jasně ukázala, že žít ve svobodě, kde mají lidé prostor pro svůj rozlet, je přes veškerá rizika volnosti dlouhodobě efektivnější. Zato režimy, kde vůdci chtějí vést člověka spořádaně do ráje, obvykle nedopadají dobře.
Přeji všem, co dočetli až do konce, krásné léto.
Leoš Heger
