Ještě nedávno stála v centru Plesné opuštěná a zchátralá textilní továrna. Teď z její části vzniká jedinečné muzeum. Ukáže město i jeho české a německé obyvatele v proměnách času, a to přibližně od začátku minulého století až do pádu železné opony.
Fotogaleriezobrazit 4 fotografie |
Kromě historie Plesné a okolí tu návštěvníci najdou informace o vývoji průmyslu, přírodě a rovněž geologii celého Chebska. Jedna z expozic bude věnována i zdejšímu fenoménu, zemětřesení.
„Stěžejní ale bude expozice o soužití Čechů a Němců, které se zpřetrhalo po nástupu fašismu. Druhým bolestným aktem pak bylo vysídlení Němců po válce,“ řekl starosta Plesné Petr Schaller.
Doplnil, že přestavba továrny na muzeum už skončila, nyní se začínají připravovat samotné expozice.
„Muzeum bude vesměs velmi moderní. V tuto chvíli připravujeme výběrová řízení na techniku, která návštěvníkům informace zprostředkuje. Poptáváme například dataprojektory, monitory, interaktivní technologie, mobilní aplikace a další. Připravujeme rovněž texty na panely v expozicích. Otevřít plánujeme koncem roku,“ upřesnil starosta Schaller.
Původně přitom měla jít obrovská tovární hala celá k zemi. Na uvolněném prostranství měl vzniknout park. Jenže pak se zastupitelé shodli, že budova textilky, byť obrovská, do Plesné tak nějak patří.
První variantou bylo ji částečně ubourat a vytvořit zde park obnovitelných zdrojů s naučnou stezkou pro děti. Jenže pak přišel nápad společně s přeshraničním partnerem, německým městem Erbendorf, využít prostor jako připomínku pohnuté historie regionu. A zastupitelé se rozhodli druhou variantu upřednostnit.
Projekt, který na příběhu konkrétního člověka, syna posledního německého starosty Plesné Adolfa Penzela, popíše, jak vypadalo v příhraničí soužití lidí dvou národností, získal podporu z Evropské unie. Celkové náklady jsou asi 85 milionů korun, město Plesná na projekt získalo přeshraniční dotaci přes 50 milionů korun.
„Adolf Penzel část dějinných zvratů v příhraničí zažil na vlastní kůži. Bude vyprávět o dětství na Plesensku, odsunu německých obyvatel i o nových začátcích těch, kteří odsud museli po válce odejít. Právě on stojí za vznikem muzea ve městě Eichenzell, kam se po válce uchýlila většina odsunutých plesenských Němců. Bylo jich tehdy přibližně pět stovek. Ti lidé odsud odešli s celou svojí kulturou, specifickým egerlandským nářečím i se zvyky, které se předávaly z generace na generaci. Tamní muzeum tuto část dějin dokumentuje. Máme slíbeno, že nám některé exponáty zapůjčí. Například kroje a další unikáty bychom dnes už těžko sehnali,“ uvedl starosta s tím, že město bude v rámci projektu spolupracovat také s historiky z chebského a karlovarského muzea.
