Neuvěřitelnou rychlostí měnící se svět klade nové a nové nároky na lidi, kteří do něj budou po studiích aktivně vstupovat. Dnes nestačí to co stačilo před patnácti a už vůbec ne třiceti lety. Jedinou konstantou dnešního světa je změna a tím nejlepším, co můžeme pro své děti, ale i sami pro sebe (oni nám budou vydělávat na důchody) udělat, je to, že je na tu neustálou změnu připravíme a naučíme je se té změně přizpůsobovat, umět s ní žít a využívat ji jako příležitost.
Tohle si uvědomili ve Finsku před mnoha lety a zatímco oni mají za sebou jednu zásadní reformu a připravují druhou, svět si teprve teď začíná všímat, že se něco děje. Teda s výjimkou našeho ministerstva školství. To si je tak jisté tím, jak je český vzdělávací systém perfektní, že jim stačí řešit jen platy učitelů a nic jiného. Samozřejmě neschopnost ministerstva školství je skvělou příležitostí. Naše firma posílá studenty z celé Evropy na kvalitní, internántní školy do Ameriky, organizujeme po Evropě vzdělávací veletrhy, vidíme tak z první řady obrovskou poptávku po změně, po moderním způsobu vzdělávání. Proto jsme také mimojiné začali provozovat Pražské Humanitní Gymnázium na Praze 10, kde zavádíme projektovou výuku, tedy princip, který je ve světě rozšířený a vyznačuje se tím, že rozdělíte studenty v rámci daných předmětů do týmu, kde každý má nějaké kompetence a všichni společně vypracovávají projekt z látky, která se právě probírá. Jinými slovy studenti získávají hard skills (informace, znalosti), prostřednictvím rozvoje soft skills (sebevědomí, kreativita, samostatnost, kritické myšlení).
Jedna věc je ovšem způsob výuky, který můžete změnit bez problémů. Druhá věc je ale struktura předmětů, kterou změnit v českém kontextu prakticky nelze. V ideálním světě bychom totiž chtěli aplikovat to, co zavádějí letos ve Finsku. Ruší předměty. Teda ne tak úplně, ale směřují k tomu.
Finská odborná veřejnost se shodla na tom, že tamní studenti nejsou po absolvování střední školy tak připraveni na život, jak by měli být. Ano, neuvěřitelná věc. Finové neřeší to, že finští studenti dopadli v národních srovnávacích testech hůře než v minulosti, oni řeší, že studenti nejsou dostatečně připraveni na život. Tohle by se v Česku nestalo, bohužel. Takže ministerstvo školství přišlo s reformou, která má reformovat nejlepší vzdělávací systém na světě tak, aby byl ještě lepší. V následujícím školním roce začne platit něco, co se nazývá National Curriculum Framework, tedy v podstatě národní osnovy. Nejvýraznějším prvkem je zavedení tzv. „phenomen-based teaching“, volně přeloženo tématické vyučování. Znamená to, že studenti se nebudou učit jednu hodinu matematiku, jednu hodinu dějepis, jednu hodinu fyziku, ale například budou mít tří týdenní téma „počasí“, v němž budou obsaženy všechny předměty. Kupříkladu mohou probírat to, jaké bylo počasí v různých historických dobách, co jsou největší příčiny změn klimatu na zemi, nebo jak se liší počasí na různých místech planety. Celé téma mohou probírat v angličtině, či jiném cizím jazyce a závěrečnou práci z daného tématu mohou nakreslit, nebo vytvořit animaci, či video. Zkrátka a dobře, každé velké téma je vysoce komplexní a pokud máte kreativní učitele, tak není problém zakomponovat do takového tématu všechny předměty. Nemluvě o tom, že součastí nové finské vzdělávací reformy je i to, že žáci budou výrazně zapojeni do procesu navrhování témat a tvorby jejich obsahu. Finsko chce své žáky maximálně zapojit do celého procesu tak, aby se naučili rozhodování a samostatnosti. Finové si od toho slibují, že jejich studenti budou kreativní, samostatní a budou mít větší povědomí o současném světě a všech událostech, které se dějí a budou vědět, že veškeré problémy jsou komplexní, mají nějaké příčiny a důsledky. Můžeme to tedy nazvat holistickým přístupem ke vzdělávání.
V zavedení reformy bude finské školství postupovat pozvolně. Jejich vzdělávací systém se mimo jiné vyznačuje tím, že školy mají v regionech velkou míru nezávislosti, takže bude na nich, zda aplikují tématické vyučování na celé studium, nebo zda si vyberou pouze jedno či dvě, měsíc trvající témata za školní rok. Bohužel v naší zemi se problémy vzdělávacího systému bagatelizují na témata platů učitelů a inkluzi, tedy věci, které jsou ve srovnání s neuvěřitelnou zastaralostí našeho školství naprosto marginální. Tak třeba na to někdy přijdeme. Doufejme.
Ondřej Kania
Komentář pro Hospodářské noviny
