Sousloví smart cities neboli chytrá města je novým fenoménem a do jisté míry i pozlátkem s možností čerpání financí z Evropské unie. Ne každý si ale dokáže představit, o co jde a čeho všeho se tato problematika týká.
Jedná se o nalezení chytrých řešení pro zlepšení kvality života ve městě, pro jeho efektivnější řízení, zachování přírodních zdrojů či energetické udržitelnosti.
Brno je s hledáním chytrých řešení teprve na začátku. Inspiraci by mohlo čerpat například ve Vídni či Pobaltí. Není účelem něco bezhlavě opisovat, ale zároveň není nutné vymýšlet něco, co je již vymyšleno. Do procesu je smysluplné zapojit veřejnost, spolupracovat s podnikateli i se zahraničními městy.
Napadají mě dvě základní myšlenky, které by to podpořily. První je tzv. banka chytrých řešení, která by obsahovala rešerši inspirací ze zahraničí či vlastních nápadů například s ročním vyhodnocením, včetně „hlasování“ veřejnosti. Následně by byla vybrána nejlepší řešení, která by se realizovala.
Druhá se týká tzv. laboratoře chytrých řešení. Podnikatelský sektor či start-up společnosti mohou přijít s iniciativním návrhem realizace konkrétních projektů nebo akceptovat požadavky města. Město by tak bylo iniciátorem, spolupracujícím subjektem a výzkum by ležel na bedrech těchto společností.
Jako předseda Komise smart city Rady města Brna bych byl rád, aby to byla spíše pracovní skupina s myšlenkovým potenciálem, spolupracující s odborníky.
Prvním krokem by měla být příprava stručné strategie na nejbližší období, následoval by podrobnější koncepční dokument, který by obsahoval harmonogram, konkrétní cíle i odpovědnosti. Před schválením by měla proběhnout dostatečná diskuse. Nutností je plnění schválených indikátorů.
Výše uvedené návrhy a ideje jsou mým vlastním pohledem na tuto problematiku, které teprve projdou procesem projednávání.
Jaroslav Kacer
člen Zastupitelstva města Brna (TOP 09)
Brněnský Metropolitan, 02/15, str. 4
