Kania: Učitel nemá mít funkci Wikipedie

Mladý podnikatel Ondřej Kania se svým stejně starým společníkem Tomášem Jízdným mají velké plány. Rádi by vybudovali síť středních škol. Zatím odkoupili většinový podíl v soukromém pražském Eko gymnáziu. Pod novým názvem Pražské humanitní gymnázium bude tato škola poskytovat vzdělání inspirované západními vzory. 

* LN Založit ve třiadvaceti letech střední školu, to není úplně obvyklé. Jak ten nápad vznikl? 

Sám jsem zažil pobyt na internátní střední škole v New Yorku. Hodně mi to dalo a rozhodl jsem se, že chci podobný zážitek poskytnout i dalším českým studentům. Proto jsme s Tomášem Jízdným začali zprostředkovávat studijní pobyty na prestižních amerických a kanadských středních školách. Už tři roky posíláme skvělé studenty na nejlepší střední školy. Má to jen jeden háček -je to hodně drahé. A my bychom rádi totéž nebo skoro totéž poskytli co nejširšímu okruhu zájemců. 

* LN Jak bude tedy studium na vaší nové škole vypadat a kolik bude stát? 

Tak úplně nová škola to nebude, s mým spolupracovníkem, kamarádem Tomášem Jízdným přebíráme totiž pražské Eko gymnázium, kterému dáme novou podobu a také nový název: Pražské humanitní gymnázium. Postupně bychom chtěli přidat i další školy nejen v Čechách, ale i v dalších postkomunistických zemích a časem snad i školu vysokou. Vzorem pro naši koncepci jsou prestižní americké školy, internátní i privátní. Školné na Eko gymnáziu je 32 tisíc korun, pro začátek ho chceme zachovat, postupně ale budeme směřovat k částce 40 tisíc za školní rok, což je myslím skvělá cena za to, co studentům budeme nabízet. 

* LN Co za ty peníze dostanou? 

To nejlepší z amerického a skandinávského systému výuky. Budeme podporovat jejich kreativitu, naučíme je argumentovat a prostřednictvím projektů prezentovat svou práci. Projektová výuka bude takový základ našeho systému. Učitelé nesmí mít funkci pouhých vykladačů látky, nemají suplovat Wikipedii, podstatné je umět zaujmout a vtáhnout studenty do výuky. Chceme, aby velké procento našich studentů pokračovalo ve studiu na nejlepších zahraničních univerzitách. A také chceme, aby u nás byli šťastní a bavilo je to, co se učí. Nechceme jet jen na výkon. 

* LN Zmínil jste důraz na projektovou výuku. Co si pod tím představit? 

Studenti si vyzkouší práci na různých projektech. Bude se například probírat druhá světová válka. Učitel na úvod pustí film Schindlerův seznam, aby studenty vtáhl do tématu. Pak je rozdělí do několika skupin, z nichž každou povede jeden project manager, který rozdělí kompetence. Učitel bude jen korigovat a navádět k hledání informací. Důležité přitom bude to, aby studenti na konci chápali, proč válka začala, znali její podstatné zvraty a také její důsledky. Nebudou ale muset umět říct jména pěti německých generálů, jak to po nich chtějí na běžných školách. 

* LN Dá se projektová výuka použít i v hodinách matematiky? 

Tam je to o něco těžší, ale jde to. Vzpomínám si, jak jsme v Americe v rámci matematiky měřili a počítali rozměry tamního basketbalového hřiště. To byl také projekt. 

* LN Zní to pěkně, ale zvládnou pak vaši studenti českou maturitu? Nebo budou dělat mezinárodní IB (International Baccalaureate)? 

Budou dělat českou maturitu a zvládnou ji. IB je poměrně náročná, má své restrikce a cítím ji jako větší omezení než českou státní maturitu. Fungujeme v určitém systému, kterému je někdy nutné se přizpůsobit. Poslední dva roky bude probíhat intenzivnější příprava na maturitu. 

* LN Jak si rozumí americký systém s českými rámcovými vzdělávacími programy? Budete muset učit podle klasického rozvrhu? 

Bohužel ano. Mrzí mě také, že nesmíme zaměstnat lidi, kteří jsou úspěšní v praxi třeba dvacet let, ale chybí jim pedagogické vzdělání. V rámci rozvrhu ale budeme aplikovat svůj vlastní způsob výuky. 

* LN Jste si jistý, že je americký systém lepší než ten český? 

Rozhodně ano. Inspirujeme se ale i Skandinávií. Zdejší vzdělávací systém vznikl na počátku průmyslové revoluce, kdy společnost potřebovala poslušné zaměstnance, kteří budou stále dokola kvalitně vykonávat jednu konkrétní činnost, pro niž je škola připraví. Dnes je svět složitější a tohle už nestačí. Západní svět to pochopil a své školství po druhé světové válce výrazně transformoval. 

* LN V čem konkrétně? 

Američtí studenti a studenti ve vyspělých západních zemích se učí myslet, pracovat s informacemi a jít si za svým cílem. Zatímco na české škole máte povinných řekněme třináct předmětů, studenti v USA jich mají pět nebo šest. A do jisté míry si mohou sami určovat, čemu se budou věnovat více, čemu méně a čemu třeba vůbec. Mohou se rozvíjet například v matematice, pokud je zajímá, a pak na ni chodí se spolužáky o dva roky staršími. My stále jedeme v zajetých kolejích s přísným rozdělením do tříd podle věku, učíme memorování a disciplínu. 

* LN Vědomosti jsou tedy podle vás přežitkem? 

Jak které. Potřebujete snad znát tisíc druhů lišejníků nebo přesné datum začátku a konce první světové války? K ničemu vám to nebude, můžete si to totiž kdykoli najít na internetu. Důležitější než zahlcovat děti podrobnostmi je rozvíjet jejich kreativitu, samostatnost a schopnost pracovat v týmu. To budou totiž v životě opravdu potřebovat. Američtí studenti to umí lépe než ti, kteří prošli českou střední školou. 

* LN České děti přesto v mezinárodních srovnáních často dopadají lépe než vámi opěvovaní američtí středoškoláci... 

Mezinárodní žebříčky jsou zavádějící. Dobře se v nich umisťují asijští studenti, kteří jsou vedení k absolutnímu drilu a poslušnosti. Když se s nimi setkáte při studiu na univerzitě, zjistíte, že naprosto postrádají jakékoli sociální schopnosti. Uzavírají se do komunit, neumějí argumentovat, nesnesou, když jim někdo oponuje. 

* LN Celkově ale americké střední školství nemá nejlepší pověst. Jste si jistý, že je to dobrý vzor? 

Naším vzorem je ale také Kanada nebo Skandinávie. Navíc je potřeba si uvědomit, že Spojené státy jsou velké a stále přijímají velké množství migrantů, které musí integrovat, těžko pak mohou pokaždé excelovat v žebříčcích. Kromě toho je velký rozdíl mezi nějakou podprůměrnou high school v Iowě a prestižními privátními institucemi. Stále platí, že padesát ze sta nejlepších světových univerzit je amerických. 

* LN Vraťme se k vaší škole. Jak budete studenty vybírat? 

Letos ještě probíhá přijímací řízení podle podmínek Eko gymnázia, v dalších letech už si vybereme studenty po svém. To znamená, že uchazeče čeká psaní eseje a pohovor. Přinese si také doporučení. Nejen od učitelů ze základní školy, ale třeba od trenérů. Nechceme studenta vnímat jen jako číslo, chceme ho vnímat i jako člověka. 

* LN A jací tito lidé budou, až z vaší školy vyjdou? 

Budou to sebevědomí, šťastní, ambiciózní a inteligentní lidé, kteří strávili několik let v inspirativním prostředí, kde se setkali s mnoha zajímavými lidmi. Část z nich bude mít za sebou zkušenost se studiem ve Spojených státech nebo Kanadě a velmi dobrý přehled o možnostech studia v zahraničí, kam bude velká část z nich nejspíš směřovat. Budou vědět, že svět je větší než Praha. Připravíme je na život v jednadvacátém století a jeho pracovní trh. 

* LN Co když do zahraničí chtít nebudou? Dostanou se i na českou univerzitu? 

Tak o to bych se opravdu nebál. Pokud budou motivovaní, dostanou se na jakoukoli univerzitu od Spojených států po Prahu. 

* LN Jací budou vaši učitelé a podle čeho je vyberete? 

Díky školnému a dobrému hospodaření můžeme učitele zaplatit lépe než státní školy, a vybrat si tak ty lepší. Nyní ale chceme především zachovat kontinuitu, což znamená, že převezmeme stávající pedagogický sbor Eko gymnázia. Současná paní ředitelka je progresivní a naši vizi nového rozvoje sdílí. V létě přijedou učitelé z amerických škol, aby naše učitele vyškolili. 

* LN Věříte, že budou poslouchat třiadvacetiletého kluka? 

Jenže ten třiadvacetiletý kluk jim posílá výplaty. (smích) 

* LN V názvu školy máte přívlastek humanitní. Proč? 

Na západě je obvyklé, že političtí lídři mají kvalitní humanitní vzdělání. Humanitní vzdělání kultivuje. Přesto je ve školách pořád hodně matematiky. Ale kdy v životě potřebujete logaritmy? Kdo má v hlavě jen čísla a vzorečky, nenahlédne svět v jeho komplexnosti. Lidé s humanitním vzděláním jsou ti, kteří budou vést svět. 

***

Ondřej Kania 
* Narodil se v roce 1992 v Brně. 
* Díky stipendiu studoval a odmaturoval na internátní střední škole v New Yorku. 
* Po maturitě založil se svým bývalým spolužákem Tomášem Jízdným agenturu J&K Consulting, zabývající se zprostředkováním studia na zahraničních středních školách.
* Nyní přebírá vedení pražského soukromého Eko gymnázia. 
* Plánuje získat další střední školy ve východní Evropě a založit univerzitu.