Což takhle dát si studii…?
Aneb na co v Brně peníze jsou a na co ne
V poslední době se v Brně roztrhl pytel se všemožnými studiemi. Člověk se bojí otevřít noviny, aby na něho nějaká nevyskočila. „Ukazuje se, že čím větší je bezradnost a absence nápadů představitelů brněnské koalice, tím více studií zadává. Zdroje na ně zřejmě jsou… Přitom jejich přínos a efektivita jsou velmi sporné, leckdy nulové,“ řekla Irena Matonohová, zastupitelka města Brna za TOP 09. Stále přitom z úst zástupců koalice slýcháme o tom, že se musí šetřit. Bohužel, jak lze pozorovat delší dobu, to platí jen pro něco a pro některé.
Z mnoha studií připomeňme tu o Strategii parkování ve městě Brně, kterou měla omylem ve výpočtu hodnotící komise vyhrát pražská firma Mott MacDonald za téměř 4,7 milionu Kč. „Veřejná zakázka na tuto studii byla nakonec zrušena, ale jak vidno, nebyla zřejmě potřeba, protože i bez ní byly na lednovém jednání Zastupitelstva schváleny prostředky pro Brněnské komunikace pro stavbu dvou parkovacích domů ve výši 67 milionů Kč,“ sdělila Matonohová.
Dále je neobhajitelná zbytečná studie na ozvučení Janáčkova divadla za 650 tisíc Kč, přičemž podobná z roku 2004 již existuje.
Nejkřiklavějším příkladem mrháním veřejnými prostředky je čerstvá studie, tzv. Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace. Tento 157 stránkový elaborát svému nadpisu vůbec neodpovídá a je pro budoucí použití prakticky nepoužitelný.
„Je smutným paradoxem současného vládnutí v Brně, že koalice ODS + ČSSD bez mrknutí oka hlasováním (prosincové Zastupitelstvo) zamítne 300 tisíc Kč na zajištění personálního obsazení místa knihovnice v pobočce KJM v Brně-Líšni, ulice Pohankova 8, na straně druhé se Rada města Brna nerozpakuje (dle mého názoru) doslova vyhodit oknem 800 tisíc Kč za tuto nic neříkající a nevyužitelnou studii,“ prohlásila Matonohová.
Proč byla studie zadána pražské firmě a ne někomu z Brna, kdo o brněnských reáliích něco ví a kdo má zájem na tom, aby výsledkem studie bylo alespoň nějaké smysluplné doporučení? Je to samozřejmě řečnická otázka, protože odpovědi na výše uvedené připomínky a tuto otázku se odpovědi od současného vedení města nedočkáme.
„Pokud ale už musely být tyto peníze za studii utraceny, očekávala bych, že přinese alespoň nové a neotřelé myšlenky a reálně uskutečnitelné záměry, které v praxi posunou kulturu v Brně na vyšší úroveň,“ dodala Matonohová.
To znamená např.:
- využít toho, že zde žili a pracovali známí spisovatelé a věnovat se jejich propagaci
a) ve vztahu k dětem Ondřej Sekora, význačný spisovatel a grafik.
K výročí jeho narození 25.9. lze kupříkladu pod záštitou KJM pořádat Den Ondřeje Sekory s cílem přitáhnout děti a mládež ke čtení, podpořit tak KJM a ne ji cíleně likvidovat 20% škrty,
b) Oldřich Mikulášek – významný básník, který má sice pamětní desku v ulici Mášova, ale povědomí Brňanů o jeho tvorbě je mizivé,
c) František Halas – významný rodák z Brna-Husovic. Jeho rodný dům i tvorba by si zasloužila propagaci,
d) Milan Kundera – význačný brněnský rodák, jeho propagace mizivá,
e) Bohumil Hrabal – ikona československých spisovatelů, nejpřekládanější český autor 20. století, rodák z Brna-Židenic. Město zcela selhává v jeho propagaci.
Lze jmenovat další spisovatele nebo další umělce, např. stavitele a architekty, kteří v Brně zanechali výraznou stopu. Je chybou, že Brno tento potenciál nevyužívá. „Místo neosobních a velmi polemických pomníčků současných politiků bych uvítala spíše busty nebo sochy těchto umělců, kteří pro Brno skutečně něco znamenali. Nemohu v této souvislosti nepřipomenout svůj apel na znovuobnovení Útvaru hlavního architekta v Brně, který zde citelně chybí,“ uzavřela Matonohová.