Dlouhé čekací doby na vyšetření aneb Kde je jádro pudla

S velkým zájmem jsem si přečetl článek z homepage Novinky.cz. Zaujalo mě tvrzení v názvu, které říká, že Češi čekají na klíčová vyšetření měsíce. Je to typická polopravda týkající se stavu dnešního zdravotnictví. Předně je třeba rozlišovat, o jaké vyšetření jde – zda je akutní nebo ne. Na akutní vyšetření Češi nečekají, výrazně se také zkrátily čekací doby na vyšetření u hospitalizovaných pacientů. Faktem ale je, že čekací doby na vyšetření pro neakutní ambulantní pacienty jsou dlouhé. Nejsou sice zdaleka tak dlouhé jako v řadě zemí EU, na druhou stranu, jelikož si nemocný nemůže za vyšetření zaplatit či připlatit, je poskytovatel (zdravotnické zařízení) limitovaný tím, kolik mu pojišťovna zaplatí v rámci paušálu. Pojišťovna platí platby v rozsahu dohodnutého paušálu dle úhradové vyhlášky. Pokud je tento paušál vyčerpaný, může lékař sice vyšetřovat dále, ale pojišťovna zdravotnickému zařízení tuto péči nezaplatí. Tedy někdy zaplatí a někdy nezaplatí. Záleží to na dalším dohadování, který v případě některých pojišťoven probíhá řadu let. Já pojišťovně musím dokázat, že jsem péči poskytl a že byla nutná. A ona odpoví, že ne, a já že ano, a ona že ne...A měsíce a roky ubíhají...

Druhá věc je "svoboda volby lékaře". Pacient může jít absolvovat vyšetření v jakémkoliv zdravotnickém zařízení a odmítnutí je možné pouze z kapacitních důvodů. Neexistuje žádný sektor, nemocný nemusí absolvovat vyšetření v místě bydliště. V ČR je z tohoto pohledu jeden z nejliberálnějších systému na světě. Ve velkých nemocnicích a centrech se postupně objednávají pacienti z celé republiky, a to nejen na specializované výkony, ale i na běžné CT nebo magnetickou rezonanci.  Pacient je léčen třeba s onkologickým onemocněním v Komplexním onkologickém centru. Zde je mu provedena složitá operace a pacient dostane centrovou léčby. To vše je zcela v pořádku a správné. Je z nemocnice propuštěný a na kontroly jezdí ambulantně. Bydlí třeba ve zcela jiném městě, ale i kraji, než je centrum, kde ho léčili. Kontroly na CT či MR ale v řadě případů neprobíhají v místě jeho bydliště, ale na CT či MR v tom centru. A to je velký problém. Takovýchto pacientů jsou v každém centru stovky i tisíce. Paradoxně pak pacient, který bydlí naproti nemocnici a bolí ho hlava a dostane žádanku na MR mozku, zajde do té nemocnice a tam dostane opravdu termín za dlouho. A právem je naštvaný.

Třetí věc je kvalita - čím kvalitněji se na pracoviště vyšetření provádí, čím přesnější jsou popisy těchto vyšetření, tím delší jsou objednací termíny. Lékař většinou velmi dobře ví, kde se vyšetření provádí kvalitně a kde se na výsledky vyšetření může spolehnout. A tam často posílá "svého“ pacienta. Chce, aby byl pacient vyšetřený na konkrétním pracovišti, ideálně konkrétním lékařem. A přibývá i pacientů, kteří  tyto informace mají. V normálně fungujícím systému z toho má takovéto pracoviště a jeho lékaři výhody, a to včetně výhod ekonomických. V našem systému, kdy pojišťovnu, tedy plátce, kvalita naprosto nezajímá, má z toho takovéto pracoviště a lékaři jen nevýhody - prodlužují se jim termíny, překračuji rozpočet, čekají je různé sankce.

Takže ano, fakt je, že Češi čekají na klíčová vyšetření měsíce. Otázka je, co s tím udělají pojišťovny. Jelikož ty májí v rukách všechny trumfy.