„Staří kamarádi z dob Unipetrolu se znovu dohodli a našli společné zájmy,“ řekl lídr jihomoravské TOP 09 Jan Vitula k návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Čapím hnízdě Andreje Babiše. Jinak si nedovede představit, proč by prezident dolních deseti milionů obyvatel jezdil na miliardářovo sídlo, které může být spojeno s dotačním podvodem. V rozhovoru také sdělil, že volný pohyb v zemích Evropské unie je větší hodnotou než skutečnost, zda přijmeme čtyři tisíce uprchlíků.
V jednom rozhovoru před rokem jste řekl, že odmítnutí ruské kultury je především jasným signálem ruské veřejnosti, že její podpora prezidenta Putina má své důsledky. Domníváte se stále, že odmítání ruské kultury v Česku by něčemu pomohlo?
Moje vyjádření se vázalo především, a to je potřeba zdůraznit, na použití veřejných prostředků. To je podstatou věci, nemám nic proti soukromým aktivitám na bázi, že někdo někoho pozve. Ale nesouhlasím, aby kraj spolufinancoval a podílel se tak na propagaci Ruska. Měli snad přijet i Alexandrovci, což je regulérní soubor ruské armády. Můj nesouhlas se vázal s použitím veřejných prostředků.
Měl by tedy bojkot ruské kultury být trestem za Putinovu politiku?
Nebudu mít nic proti tomu, aby někdo pozval ruského umělce, aby u nás hrál Rachmaninova. Šlo spíše o organizaci, která akci zaštítila, tedy Generální konzulát Ruské federace v Brně. Zaštítění v době, kdy se Rusko angažuje na Ukrajině a pobíhají tam ruští vojáci... Aby Jihomoravský kraj přispíval na takovou akci, není vhodné.
Domníváte se, že sankce proti Rusku ještě mají nějaký vliv na situaci s Ukrajinou? Nezdá se, že by Putin hodlal kvůli sankcím ustoupit. Mají ještě vůbec svůj smysl?
Nepovažuji se za odborníka na zahraniční politiku. Z mého pohledu předpokládám a v každém případě se mi nezdá, že by sankce neměly účinek. Účinek má svůj vývoj a vidíme na ruské ekonomice i ruské ropě v kombinaci se sankcemi, že mají drastický účinek; a pokud jednoho dne Putin za stávající situace neopustí Krym ani okupované části Ukrajiny, měli bychom je udržovat.
Putin ale z Ukrajiny neodešel a nic nenasvědčuje tomu, že by se k tomu chystal. Má tedy smysl v nich pokračovat?
Zatím neodešel, ale je pod velkým mezinárodním tlakem a vývoj ruské ekonomiky směřuje k tomu, že se krize v ní prohlubuje. Pomalu jim docházejí devizové rezervy a můžeme očekávat nějaké pohyby v mezinárodní politice v této oblasti.
Nechal jste se slyšet, že Vladimir Putin používá úplně stejné metody, jako používal Adolf Hitler při zabírání našeho pohraničí. V čem je to stejné?
Vzpomeňme si, jak se v pohraničí bývalého Československa pohybovali neozbrojení jedinci, ale i ozbrojení bez uniforem a vyvolávali půtky. Teprve v okamžiku, kdy se Československo začalo bránit silou, tak toho Hitler využil jako záminku s tím, že jsou ohrožování Němci a anektoval československé pohraničí. Putin postupuje stejně včetně sdělné a demagogické propagandy, kterou realizuje na všech frontách a v dnešní době samozřejmě také na internetu.
Na Ukrajině vznikla nová vláda, nelze ovšem pravděpodobně čekat nějaké zlepšení životní úrovně a stabilizace situace. Je možné souhlasit s tím, že Ukrajině přidělíme bezvízový styk? Je vůbec reálné, aby se uvažovalo o členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii?
Z mého soukromého pohledu si myslím, že já už bych byl dávno pro udělení bezvízového styku s Ukrajinou, protože Ukrajinci se sem dostávají běžně, dělají u nás řadu prací a potkáváme se s nimi. Vízový styk jenom podporuje struktury, které se na tom přiživují. Je známo, že české vízum na Ukrajině je zatíženo docela složitou administrativou. Byl bych pro udělat bezvízový styk s Ukrajinou. Co se týká členství v Evropské unii a NATO, neodvažuji se posoudit. Jde o otázku zralosti Ukrajiny jako státu.
Právě za sympatii s Ruskem nebo Čínou je kritizován prezident Miloš Zeman. Souhlasíte s touto kritikou? Domníváte se, že jeho kroky České republice škodí?
Z mého pohledu jednoznačně ano. Angažovanost Miloše Zemana je za hranicí toho, jak chtěl být nadstranický prezident všech obyvatel. Je zřejmé, že velká část obyvatel není nakloněna tomu, aby se stal čínským a ruským vazalem, kam on systematicky směřuje.
Čínská návštěva se tu setkala také s kritikou, ale Česká republika není jedinou, kterou čínský prezident navštívil. Podle mnohých šlo o běžnou zahraniční návštěvu. Jak se na celou věc díváte vy?
Je třeba se podívat, jak čínská návštěva proběhla. Když Číňané někam na návštěvu přijedou, je to v pořádku, je to stát jako každý jiný ve smyslu mezinárodních vztahů, i když nám některé politické režimy nejsou blízké. Návštěva v České republice není nic, co by mne uráželo. Problém, který nastal, a v tom vidím největší průšvih, jak se stát zachoval – řekněme – vazalským způsobem. Ověšení Prahy čínskými vlajkami, zásahy policie vůči lidem, kteří vyjadřovali názor na podporu Tibetu.
Při Zemanově poslední jízdě krajem se v Berouně objevily protesty. Je podle vás dobrým prezidentem, nebo si podobné protesty zaslouží?
Celá věc má dvě roviny, jedna rovina je skutečnost, že prezident Zeman je legitimně demokraticky zvolený a z toho pohledu bych řekl, že je všechno v pořádku. Co nevidím jako v pořádku, je, že Zeman využívá prezidentskou funkci k výraznému prosazování svých názorů, které nemá koordinovány s ministrem zahraničí. Dělá mezinárodní politiku, což není v českých podmínkách dobré.
Takže by měl své názory dříve, než je sdělí v televizi či před veřejností, konzultovat s ministrem zahraničí?
Domnívám se, že v našem systému, který není prezidentským, je slušností v mezinárodních otázkách průběžně komunikovat.
Jak vnímáte transparenty proti Zemanovi s nápisy „Chudák hůlčička“?
Nejsem příznivcem, řekl bych, vyměňování si názorů přes transparenty. Problém je, že prezident svým způsobem komunikaci mezi ním a svými odpůrci dostal na nízkou úroveň svým vyjadřováním a tím, jak komentuje oponenty. Dostává se jim od něj podobné odplaty, což není dobře. Přesto se mi zdá, že si za to trochu může sám.
Co tím myslíte, že je někdy provokuje?
Nejde o provokaci. Prezident Miloš Zeman umí mediálně zaujmout, má to dobře spočítané. Když použije tyto výrazy, tak deklasuje odpůrce způsobem, který je za hranicí toho, co by měl dělat.
Čím si vysvětlujete, že má takovou popularitu u veřejnosti?
Já přiznám, že je to malinko zkreslený výklad statistik. Když se podíváte na průzkumy, shodou okolností jsem se jedním zabýval. Průzkumy z ledna ukazují, že podpora zdaleka není tak veliká. Průzkum je složen z několika typů otázek, na něž lze odpovědět ano a spíše ano. Výsledek pak obě slučuje dohromady, což není úplně to samé. Spíše ano znamená, že se mohu k některým prezidentovým názorům přiklánět, jiné mi mohou vadit, ale jasných odpovědí „ano“ bylo asi devatenáct procent, nepamatuji si teď přesně. Nemyslím si, že má Miloš Zeman zdaleka takovou podporu, jak je prezentováno a jak se snaží kruhy kolem něj tvořit.
Domníváte se, že mu tím připravují půdu pro další případnou kandidaturu?
Myslím si, že velmi intenzivně pracují, aby Zeman, pokud mu zdraví dovolí, kandidoval v dalších volbách. Jak ta situace bude vypadat, nevím.
Brusel navrhne kvóty a podpoří bezvízový styk s Tureckem i přesto, že mnoho členských států proti takovým krokům protestuje. Jaký je váš názor?
Tohle téma je opravdu na velkou debatu. Osobně nejsem nadšený, že se přistupuje k takovým krokům. Otázkou je, zda v situaci, kdy v Turecku proudily statisíce uprchlíků, bylo možné nalézt jiné řešení. Ale nadšený z toho nejsem.
Mělo by tedy Turecko získat bezvízový styk s Evropskou unií?
Bezvízový styk je odměnou za nějaký způsob chování v mezinárodní politice nebo politice jako takové. Já bych byl velmi opatrný.
Jak vnímáte integraci do Evropské unie? Některé státy osmadvacítky odmítají kvóty, odmítly je i předtím. Měly by se země bránit proti nařízeným kvótám, nebo jen přijímat, co Evropská unie nařídí?
Evropská unie může například zajistit jednu z věcí – domluvit se na posílené ostraze vnějších hranic. V nastávající krizi se částečně dohodla a v případě, že samotný příjem uprchlíků bude řízený proces, na tom není nic špatného. Pokud se domluvíme, jak s nimi nakládat v rámci v Evropské unie. Určitě je namístě debata, jak řešit situaci, kdy je v Německu milion uprchlíků. Ale v případě, že by Německo podle dohody nepostupovalo, tak by to znamenalo konec Schengenu a volného pohybu osob v Evropské unii. Jestli si máme vybrat mezi koncem volného pohybu a úvahou, jak dělit uprchlíky, tak každý zodpovědný politik uzná, že volný pohyb je větší hodnotou než skutečnost, zda přijmeme čtyři tisíce uprchlíků.
Souhlasíte tedy s tím, že Evropská unie nereagovala dostatečně a včas?
Evropská unie neměla připravený mechanismus na podobnou situaci, protože ji nikdo nepředpokládal. Na druhou stranu Evropská unie v průběhu jednoho roku našla řešení problému a balkánskou cestu uzavřela, což znamená milion uprchlíků v Německu. Na druhou stranu je otázka, zda umí a zda je možné hledat řešení rychleji.
Jak by se podle vás měla Evropská unie vypořádat s uprchlickou krizí? Máte nějaký recept? Kde dělá Evropa chybu?
Myslím, že tak, jak celá řada lidí hořekuje a nadává na Evropskou unii kvůli malé samostatnosti států, je podle mne problém právě opačný. Tedy malá míra integrace společných nástrojů pro řešení evropských krizí. V okamžicích, kdy krize zasáhne celý kontinent, je třeba okamžitě použít společné nástroje. Můj názor je, že se Evropská unie měla soustředit na rychlé rozvinutí prostředků, které umožní se se situací vypořádat.
Americký prezident Obama při návštěvě Velké Británie doporučil, aby země setrvala v Evropské unii. Okamžitě se ozvala kritika ve smyslu, že se šéf Bílého domu vměšuje do britských vnitřních záležitostí. Londýnský starosta a vlivný konzervativec Boris Johnson, který podporuje vystoupení z EU, obvinil Obamu z pokrytectví a označil to za bizarní. Tedy, lze to považovat za vměšování se? Patří taková vystoupení a doporučení do diplomatických vztahů mezi suverénními státy? Nelze to srovnat se situací, kdy americký velvyslanec kritizoval prezidenta Zemana a ten mu za to odepřel přístup na Hrad?
Netroufám si posuzovat, co může nebo nemůže říci Obama, protože jde o zahraničněpolitickou otázku. Jak já vnímám Velkou Británii, přál bych si, aby zůstala součástí Evropské unie. Naopak ti, co chtějí, aby Británie vystoupila, mohou sledovat své zájmy. Pravděpodobný vývoj je, že by to Evropskou unii poškodilo a v Británii by to mohlo vést k rozkolu. Skotové například mají na členství jiný názor.
Lze považovat za legitimní debatu o tom, zda máme být členy EU nebo NATO? Objevují se názory, že taková diskuse je proti duchu ústavy. A co dělat s tím, že lidé Evropské unii prostě nevěří?
Jsem tím hodně překvapen. Díky organizacím jako Evropská unie se českému národu vede nejlépe v historii, a to jak po ekonomické stránce, tak i v ostatním. Někteří přemýšlí, že je dobré opustit instituce, jejichž zásluhou je situace, jaká je. Nikdy jsme neměli tak prosperující ekonomiku a bezpečnostní ekonomiku země. Jsem dost přesvědčen, že v demokracii lze diskutovat o čemkoliv. V každém případě ale zažíváme propagandu podporovanou z Ruska na Facebooku a webech, které vidíme.
Miloš Zeman navštívil Andreje Babiše v jeho Čapím hnízdě. Šlo o obyčejnou návštěvu v podniku, nebo je to součástí politického spojení, které vyústí vzájemnou podporou v budoucích volbách?
Myslím, že se znovu dohodli staří kamarádi z doby Unipetrolu a našli společné zájmy.
Byla tedy ta návštěva účelová?
Velmi účelová. Nedovedu si jinak představit, proč by prezident dolních deseti milionů jezdil na miliardářovo sídlo, které navíc může být spojeno s dotačním podvodem. O volbách mohu jenom spekulovat. Objevily se různé informace, které směřují k tomu, že by ANO nestavělo svého prezidentského kandidáta a usnadnilo tak kandidaturu Miloše Zemana. Dovedu si představit, že Andrej Babiš v tom má svůj zájem, kdyby ho měl jmenovat premiérem. Zájmy jsou průkazné a společné, takže se to dá očekávat.
Už nějakou dobu vidíme, jak funguje spojení současné koalice lidovců, sociálních demokratů a hnutí ANO. Prospívá, či neprospívá České republice?
To je na delší debatu a přiznám se, že jsem říkal, že opozice by měla dokázat ocenit, když se koalici něco daří. Jsem krajským zastupitelem a docela často a rád chválím koalici, že má dobrý přístup v oblasti vědy a výzkumu. Těžko se mi hledá něco pozitivního za situace, kdy vidíme, jak se dějí jisté věci. Například čerstvá záležitost, že nebudou platit povolení EIA (posudek vlivu na životní prostředí, pozn. red.), takže v České republice nebudou realizovány stavby za dvě stě šedesát miliard korun. To znamená vážné ochromení stavebnictví. Vládě se to zatím daří ututlávat, ale to se nebude dařit dlouho. Dobré věci jsou překryty průšvihy.
Co si myslíte o systému, který zde koalice zavádí? Mám tím na mysli elektronickou evidenci tržeb, kontrolní hlášení a další registry a systémy, které podle kritiků dávají přílišný přehled ministrovi financí, kde, co a za kolik se prodává?
Ono je to tak, že zatím nikde, kde se taková opatření aplikovala – a takových států není mnoho – nevedly věci k posunu. Paradoxně země s nejnižším výběrem daní a ekonomicky benevolentnější k podnikatelům jsou na tom nejlépe. Není ukazatel, který by prokázal, že existuje vazba mezi přísným dohledem a přesnou kontrolou a evidencí a že mají dopad na míře vybíraných daní. Myslím si, že je to pochybná cesta.
Naopak bych řekl, že pokud možno největší míra debyrokratizace, tedy co nejméně papírování a co nejjednodušší daně, povedou k tomu, že je lidé nebudou mít problém platit. Hlavní problém je nejen v tom, že zatěžují podnikatele, ale také v soustředění informací v rukou ministra financí, který je jedním z největších podnikatelů v republice. Dostává se tak z jeho hlediska k řadě zajímavých informací.
Rozhovor pro ParlamentniListy.cz
4. května 2016
