Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.
Ministři zemědělství EU v Bruselu opět diskutovali o tom, jak po roce 2020 přenastavit zemědělské dotace. Mění se totiž nejen dlouhodobý unijní rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec, ale také společná zemědělská politika EU (SZP). Členské státy se proto musí dohodnout, kam konkrétně peníze z evropského rozpočtu směřovat a jaký bude jejich objem.
Návrh na reformu SZP předložila Evropská komise již v roce 2017 a od té doby se na úrovni EU vede intenzivní debata o její budoucí podobě. Přispívá do ní i české ministerstvo zemědělství, které chce zajistit svým farmářům minimálně stejnou finanční podporu, jakou získávali nyní. Vzhledem k plánovaným škrtům evropského rozpočtu se však nejedná o snadný úkol.
Evropská komise navrhuje nejen celkové snížení objemu peněz, které na zemědělství do jednotlivých zemí posílá. Jejím záměrem je také omezit platby pro velké agrární podniky a přesměrovat finance spíše k menším podnikům a na udržitelnější postupy v zemědělství. Jedna farma by tak z přímých plateb mohla získat maximálně 100 tisíc eur ročně, přičemž hlídat se má i propojenost podniků.
Boj proti zastropování se stal pro ČR při jednání o SZP po roce 2020 zásadní prioritou. S tím má však problém například Asociace soukromého zemědělství. Reforma SZP je podle asociace sdružující drobné podnikatele příležitostí k tomu, aby dotace začaly cílit na hospodáře, kteří je nejvíce potřebují. Podle ASZ jsou jimi především mladí a začínající zemědělci, malé a střední zemědělské podniky hospodařící v oblastech s přírodními omezeními a producenti citlivých komodit, mezi které patří například konzumní brambory či chmel.
ASZ ale není jedinou organizací, která proti stanovisku ministerstva zemědělství vystupuje.
Viceprezident Evropské rady mladých zemědělců Tomáš Ignác Fénix se rovněž domnívá, že boj proti zastropování není tou správnou cestou, kterou by se měla ČR v debatě o reformě SZP vydat.
„Neprobíhá tady racionální debata. Představitelé ministerstva žijí v naději, že to vyhandlují podobně jako před šesti, sedmi lety, kdy také hrozilo povinné zastropování,“ vysvětlil Fénix a dodal, že situace v Evropě se však mezitím změnila. Myšlenka zastropování dotací má totiž napříč členskými státy mnohem větší podporu než dříve. Příkladem je Německo, které si podle Fénixe uvědomuje, že je potřeba současný stav změnit, a zastropování dotací proto začalo podporovat.
Zastropování dotací navíc prosazují i výbory Evropského parlamentu, které se reformou SZP zabývají. Zatímco výbor pro životní prostředí požaduje zastropování přímých plateb na úrovni 80 tisíc eur, zemědělský výbor souhlasí se zvýšeným stropem 150 tisíc eur. Podniky by ale v případě zastropování měly mít podle agrárního výboru možnost odečíst z limitní částky 50 procent nákladů na zaměstnance.
Jakmile bude práce ve výborech uzavřená, zpráva k návrhu budoucí SZP bude předložena na plénu Evropského parlamentu. To ji může buď schválit, nebo vrátit k další úpravě. Ani úprava vzešlá z europarlamentu však nebude konečná. Na podobě reformy SZP se musí dohodnout s členskými státy.
„Nejhlasitější příspěvek českého ministerstva zemědělství do debaty o společné zemědělské politice zní: ‚Aby se hlavně nestropovaly přímé platby‘,“ uvedl pro EURACTIV.cz Fénix. Reforma společné zemědělské politiky je přitom podle něj příležitostí, jak změnit způsob hospodaření v krajině k lepšímu.
Z české krajiny totiž rok od roku ubývá ornice, ale také potřebná vláha. ČR by se tedy měla začít zabývat opatřeními, které by mohly tento negativní trend zvrátit a debatovat o nich na evropské úrovni. Diskusi o nových opatřeních, které by zlepšily stav krajiny, podporuje i Evropská komise.
„Nástrojům, které Komise představuje, se ČR často brání, aby vyhověla určitým zájmovým skupinám, ale nikoli samotným zemědělcům. Současný stav vyhovuje Agrární komoře a Zemědělskému svazu, ostatní drobní zemědělci a neziskové organizace však s pozicí ČR nesouhlasí,“ prohlásil Fénix.
Viceprezident celoevropské zemědělské organizace dále podotknul, že ČR si musí uvědomit, že zemědělské dotace pocházejí z unijního rozpočtu, tedy od evropských daňových poplatníků. Evropská komise má tedy právo kontrolovat, jakým stylem se s unijními penězi v ČR hospodaří.
Lepší kontrolu nad tím, jak jsou peníze z unijního rozpočtu vynakládány, má Komisi přinést nový systém strategických plánů. Podle něj by měly členské státy předkládat v Bruselu své vize, jak chtějí evropské peníze v zemědělském sektoru využívat. Plány přitom budou muset směřovat k předem stanoveným výsledkům, které se budou týkat mimo jiné ochrany půdy, hospodaření s vodou nebo zajištění odpovídajícího příjmu farmářů.
Aneta Zachová, Euractiv.cz
2. dubna 2019
