V Brně mají začít ve spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technology (HTT) vypracovávat studii proveditelnosti, která má ukázat, kolik by stálo a co by z právního nebo technického ohledu obnášelo propojit Prahu, Brno a Bratislavu dopravním systémem hyperloop. Tedy futuristickou “trubkou s kapslemi”, která zatím nikde ve světě nebyla vyzkoušena.
Studie proveditelnosti by mohla v lepším případě vzniknout již letos. HTT a Brno se budou v nebližší době rozhodovat, komu ji zadají k vypracování. „Dnešek chápu jako počátek budování hyperloop ve střední Evropě,“ říká šéfem HTT Dirk Ahlborn.
Zpracování studie proveditelnost (nejlépe už letos) předpokládá memorandum o porozumnění, které Ahlborn ve středu podepsal s primátorem Brna.
Systém hyperloop předpokládá vybudování potrubí, ve kterém by se v podtlakovém prostředí pohybují téměř rychlostí zvuku kapsle velikostí připomínající větší vlaková kupé.
Právě rychlost je v celém konceptu přelomová. Pokud by se skutečně cestovalo rychlostí okolo tisíce kilometrů v hodině, změnily by se dojezdové vzdálenosti o řád. Například mezi Prahou a Brnem by to teoreticky mohlo být do dvaceti minut. Což by mělo podle velké dopady na dojíždění za prací i realitní trh.
„Jde nám o to, být od začátku na mapě nové technologie,“ vysvětlil náměstek primátora Jaroslav Kacer (TOP 09), který už loni inicioval prvotní kontakt s HTT.Vzhledem k tomu, že technologie zatím nikde nefunguje, jsou politici opatrní. I proto, že příprava tradičnějších dopravních staveb (železnice a silnice) trvá v Česku kvůli regulačním a majetkově-právním záležitostem desetiletí. Žádné termíny výstavby, natož případného dokončení proto z Brna zatím nezazněly.
Podle velmi hrubých odhadů by vypracování studie proveditelnosti (založených na zkušenostech z počáteční fáze projektů HTT jinde) přišlo na jednotky milionů korun. Brno by se na nich podle Kacera mohlo podílet, to by ovšem muselo znovu samostatně projít schvalováním na úrovni rady.
Podobně by se podle náměstka jihomoravského hejtmana Jana Vituly (TOP 09) mohl v blízké budoucnosti zapojit i Jihomoravský kraj. „Je třeba řict, že zatím jsme hodně daleko od toho, abychom stavěli trubku.. Vidím ale aktuální příležitost v tom, zapojit do vývoje brněnské a jihomoravské vědce a firmy,“ říká Vitula s tím, že kraj zatím není tak daleko jako město Brno a musel by účast politicky schválit.
Nápad na konstrukci hyperloopu zveřejnil v roce 2013 kalifornský podnikatel Elon Musk a dal ho k dispozici k dopracování a provedení. Tím se nyní zabývá několik firem, které se snaží ideu uvést do provozu. Mezi nimi vyniká Hyperloop One, částečně Muskův SpaceX a právě HTT.
Její šéf Ahlborn byl během středeční konference ohledně úspěšného naplnění plánů optimistický. Tedy, že někde na světě opravdu systém hyperloopu vznikne. Popsal ocelový tubus o průměru 3,6 metrů, jehož stěny by byly asi 2,5 centimetru silné. Cílový tlak umožňující co nejmenší tření pro rychle se pohybující (taktéž ocelovou) kapsli o průměru 2,7 metrů má být 100 pascalů, kterou by měly zajišťovat vakuové pumpy. „Pro počátek ale počítáme s vyšším tlakem - okolo Armstrongova limitu - 6,3 kilopascalu,“ řekl Ahlborn. Problémem podle něj není ani teplotní roztažnost kovů nebo zajištění bezpečnosti cestování v rychlosti okolo tisíce kilometrů v hodině.
Tubus má stát na pilonech vzdálených od sebe asi třicet metrů. Počítá se s tím, že rozpohybování kapsle by vyžadovalo málo energie a díky solární energii z panelů, které pokryjí tubus, a kinetické energii při brždění, by systém vyrobil víc elektřiny než by spotřeboval. To je ovšem případ slunné Kalifornie, v jiných prostředích se tento klíčový parametr může lišit.
I proto se ale v ideálním případě uvažuje, že by pro cestující mohl být hyperloop zdarma. Monetizovat chtějí v HTT zákazníky pomocí reklamy (například vysílané skrze virtuální okna v kabině). I investiční náklady vidí v HTT pozitivně. Na původním Muskově příkladu v porovnání hyperloopu mezi Los Angeles a San Franciskem se mluví o desetinových nákladech v porovnání s vysokorychlostní tratí.
Ve špičce by mohly být kapsle pro třicet lidí vypravovány každých 40 sekund, jindy v momentě, kdy se sejde potřebných třicet lidí (nejdéle ale 5 minut).
Největší překážkou je tak pro Ahlborna zatím regulace. “Regulátoři nevědí, jak to regulovat. To je největší překážka,” říká. Právě proto objíždí svět a shání politickou podporu. Podobné smlouvy jako v Brně, které by jednou mohly vyústit v samotnou stavbu trubek, podepsal už na Slovensku. Jedná prý také v Arabských emirátech, Rusku nebo Turecku.
Že bude hyperloop problémem pro české regulátory potvrdil na středeční brněnské konferenci i zástupce ředitele odboru inteligentních dopravních systémů ministerstva dopravy Martin Pichl. “Současné právní prostředí s takovou technologií nepočítá,” řekl. Rezervovaný přístup ministerstva k hyperloopu ilustruje i aktuální Analýza potenciálu rozvoje rychlých železničních spojení. Ta o hyperloopu hovoří jako o zatím příliš vzdálené technologii.
Idnes.cz
18. ledna 2017 v Brně
