„Pozapomenutý“ úvěr
„Vládnoucí pravicová koalice věnuje nemálo času tomu, aby ČSSD vládnoucí v krajích usvědčila z řady hříchů. Doba tomu nahrává. Blíží se krajské a senátní volby a každá pravda, polopravda i lež najdou své uplatnění…“ psal na svých stránkách před krajskými volbami Jiří Zimola a dušoval se, že „…v termínu plánovaných voleb bude zadlužení kraje ve výši necelých 50 mil. Kč.“
Tvrzení Jiřího Zimoly převzala i média, za všechny připomeňme HN z 8. 10.: „Opačným příkladem hospodaření je velká koalice ČSSD a ODS v Jihočeském kraji. Ta za čtyři roky snížila zadlužení z 620 milionů na pouhých 62 milionů.“
Již tehdy jsme připomínali, že tato tvrzení nesedí. Současný hejtman totiž veřejnost „zapomněl“ informovat veřejnost o úvěru ve výši 1,1 miliardy Kč, které schválilo krajské zastupitelstvo pro rok 2012. K tomu jsem před volbami poznamenal: „Je tak zřejmě jen otázkou času, kdy Jihočeský kraj bude muset začít čerpat zastupitelstvem již schválený úvěr.“
Mé upozornění na možné skryté zadlužení kraje, které se před volbami jaksi nehodí do krámu, bylo tehdejším i designovaným radním za ČSSD Jaromírem Slívou označeno jako „lživé klišé“. Radní sice existenci úvěru připustil, ale s dovětkem, že „…v případě potřeby chceme v budoucnu úvěrové prostředky čerpat, ale pokud k tomu dojde, tak pouze na předfinancování projektů, na které získáme evropské dotace (jde například o předfinancování pásmových oprav silnic). To znamená, že tyto úvěrové peníze rozhodně „neprojíme“, ale proinvestujeme na akcích, které mají smysl a u nichž budeme mít jistotu, že se nám vynaložené prostředky vrátí v podobě eurodotací. Ty pak použijeme právě pro jednotlivé splátky úvěru…“
Není bez zajímavosti, že ono „v budoucnu“ nastalo krátce po volbách. Také slib, že peníze nebudou projezeny a použijí se na předfinanování evropských projektů, nelze ověřit. Musíme si počkat až na závěrečný účet.
Netransparentní rozpočet
Pokud jde o správu veřejných prostředků, je potřeba, aby vedení kraje k této otázce přistupovalo otevřeně a transparentně. Bohužel problém s „pozapomenutým“ úvěrem poukazuje na přístup právě opačný. Patrné to je i na předkládaném rozpočtu pro rok 2013. Návrh rozpočtu neprošel ani finančním výborem, který nebyl z pro mě nepochopitelných důvodů na prvním jednání zastupitelstva ustaven. Zastupitelům byl navíc předložen v nejzazším možném termínu. Domnívám se, že při plánovaných výdajích na rok 2013 ve výši takřka 12 miliard korun, by si rozpočet zasloužil transparentnější a důstojnější projednávání. Také protože z návrhu rozpočtu na rok 2013 vyplývají mnohé otazníky.
Pro rok 2012 předpokládal upravený rozpočet schodkové hospodaření ve výši 1,07 miliardy korun, pro rok 2013 je plánován schodek ve výši 569 miliónů korun a poté má Jihočeský kraj hospodařit s plánovaným každoročním přebytkem, vždy ve výši 275 miliónů korun. Není to takřka zázrak? Když vezmeme v úvahu, že úroky z úvěrů budou v roce 2013 činit více než 30 miliónů korun a za období 2013 až 2017 dokonce dosáhne celkem 100 miliónů korun, domnívám se, že krajské vedení není schopné a ani ochotné učinit taková úsporná opatření, aby bylo vůbec možné dosáhnout takovéhoto přebytkového hospodaření.
Že jde v případě přebytkového rozpočtu spíše o líbivou politickou proklamaci, nasvědčuje i růst výdajů v návrhu rozpočtu na příští rok.
Zatímco výdaje na samosprávu zůstávají i pro rozpočtové období 2013 – 2017 ve výši cca 30 miliónů korun, ostatní rozpočtové kapitoly přináší zvýšené výdaje.
Na kancelář hejtmana bylo v roce 2012 plánováno cca 46,5 miliónů korun, pro příští rok je to téměř 49 miliónů korun a pro roky 2014 až 2017 37 miliónů korun. Zvýšení nákladů v roce 2013 je dáno především nárůstem grantové a dotační politiky.
Na kancelář ředitele bylo v roce 2012 plánováno 229,4 miliónů korun, v příštím roce je to již 236 miliónů korun. Tyto výdaje dále rostou a v roce 2017 představují 253,7 miliónů korun. Nejvyšší položku ve výdajích tvoří platy pracovníků v pracovním poměru. Zatímco upravený rozpočet na tento rok počítal s částkou 164,3 miliónů korun, v nadcházejícím roce je to 170,1 miliónu korun. Zvýšení je zdůvodněno údajnou nutností přijetí dalších pěti pracovníků a zákonem daným nárůstem tarifů o 2,5%. Pokud chce vedení kraje dosáhnout přebytku, pak není personální politika nastavena právě nejšťastněji. Růst tarifů se dá přeci kompenzovat v pohyblivých složkách a před nárůstem počtu pracovníků bych preferoval spíše personální audit.
Rostou také náklady v kapitole odboru hospodářské a majetkové správy, v roce 2012 byly plánovány ve výši 86,4 miliónů korun, pro rok 2013 je to již 104,5 miliónů korun, v letech 2014 až 2017 mají poklesnout na cca 86 miliónů korun. Zvýšené výdaje v roce 2013 zřejmě znamenají odkup pozemků souvisejících s letištěm.
Letiště se nechvalně zapsalo i do rozpočtu odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic. V roce 2012 byly plánovány výdaje ve výši 660 miliónů korun, pro příští rok to má být již 814 miliónů korun. V letech 2014 až 2017 mají klesnout na 400 miliónů korun. Dominují výdaje právě na letiště a silnice.
Právě plánované investiční výdaje do letiště, které mají v příštím roce dosáhnout 133 miliónů korun, jsou pro mě signifikantním dokladem netransparentního a neprůhledného nakládání s veřejnými prostředky občanů. Stomiliónové investice totiž plynou do letiště, aniž by byla jasná jeho budoucnost. Zvlášť zarážející je pro mě, že tento plán podporují i komunisté, což je v přímém rozporu s jejich předvolebními postoji.
Pokud tedy sociální demokracie chtěla dostát svým předvolebním proklamacím, předpokládal jsem nejen širší a veřejnou diskusi o rozpočtu, ale také jeho racionálnější a efektivnější nastavení. Předvolební marketingová bublina musela prasknout – a je příznačné pro českou politiku, že se tomu stalo až po volbách.
