Město ušetřilo na soutěžení zakázek milióny korun.
Ne vždy je to paradoxně pro město výhodné.
„Z 235 zrealizovaných veřejných zakázek za rok 2013, jejichž předpokládaná hodnota dosahovala takřka jedné miliardy korun, ušetřilo město České Budějovice důsledným soutěžením více než 275 miliónů korun. To představuje úsporu ve výši zhruba 26%,“ konstatuje předsedkyně finančního výboru zastupitelstva města České Budějovice Petra Šebestíková (TOP 09). Výrazné díky za tyto úspory patří podle předsedkyně finančního výboru všem úředníkům magistrátu města, kteří se na realizaci výběrových řízeních podíleli a odvedli obrovský kus práce.
Současná koalice si také vytkla za cíl hledat i další možnosti soutěžení veřejných zakázek, a to i formou aukcí. „Soutěžení veřejných zakázek formou aukce se ukázalo jako úspěšné. Deset zrealizovaných aukcí v minulém roce přineslo úsporu ve výši přesahující milión korun,“ doplnila předsedkyně.
Přesto ne každá zakázka vysoutěžená za cenu výrazně nižší než předpokládá projekt, je přínosem. „Samozřejmě z praxe víme, že pro úspěch v soutěži často firmy sahají k „podsekávání“ nabídek a to pak může vést ke zhoršení kvality takto vysoutěžené zakázky. Přesto právě podmínka nejnižší ceny je nejčastěji používané kritérium pro výběr uchazeče. Jenže hodnotit nabídky i podle jiných kritérií, označovaných jako „ekonomická výhodnost“,,není při platné legislativě tak jednoduché a obce pochopitelně podobný postup velmi zvažují. Často se totiž firmy, které v soutěži neuspějí, obrací na ÚHOS. Ten za jediné kritérium, které je 100% objektivní,považuje jen cenu díla, pokud není ovšem kvalifikována jako „mimořádně nízká“. Realizace zakázky se tím značně zpožďuje, a to i o několik měsíců, a v případě dotačních akcí to může samotnou zakázku i ohrozit,“ vysvětluje Petra Šebestíková.
Přesto existují i případy, kdy se podařilo soutěžit i na základě jiných než jen cenových kritérií. „Jako příklad bych uvedla zakázky z oblasti IT či vybavení dětských hřišť,“ dodává předsedkyně.
Problém hledání optimálních kritérií, které by garantovaly transparentnost veřejných zakázek, však nemáme jen v České republice. „Najít ta správná kritéria pro veřejné zakázky trápí úplně všechny veřejné zadavatele, a to nejen na území ČR, proto se tímto problémem již vážně zabývá i evropská exekutiva. Snad se tedy legislativcům podaří dát do souladu veřejné zakázky s veřejným zájmem, u něhož nemusejí hrát vždy hlavní roli finance,“ uzavírá Petra Šebestíková.