Písek je jedním z 50 evropských měst, jež byla pozvána na mezinárodní workshop či konferenci, kterou bude v Praze letos na podzim pořádat Evropská komise a která se bude zabývat otázkami chytrých měst, a především elektromobility a udržitelné městské mobility. Místostarosta města JUDr. Josef Knot, MBA, o tom ví své. Jezdí o udržitelné mobilitě přednášet do taiwanského Taipei, je fanouškem elektromobility a moderních technologií. Ale všeho s mírou.
■ Pane místostarosto, co je podle vás chytré město?
Definic Smart Cities, neboli chytrých měst, je hodně. My pojímáme chytré město jako soubor několika oblastí – především dopravy, energetiky, bezpečnosti, vodního a odpadového hospodářství a ICT a celé je to provázané moderními informačními technologiemi. Cílem všech těchto opatření by měl být pozitivní dopad na životní prostředí. Osobně si uvědomuji, že lidstvo svojí činností planetu spíše devastuje. Proto i kroky a opatření, které mají pozitivní dopad na životní prostředí, EU dotačně podporuje.
■ Pravdou ale je, že obvykle opatření nebývají ekonomicky příliš efektivní …
Ano, s tím souhlasím – tam, kde ekologie je, zpravidla nebývá ekonomika. Snažíme se, aby opatření, která město Písek dělá, byla nejen ekologicky, ale i ekonomicky zajímavá. Abych uvedl příklad – v srpnu zastupitelstvo schválilo projekt nazvaný SMART AREAL Alternativní energetiky. Projekt v I. etapě řeší vybudování stanice energetického využití kalů a biomasy přímo v areálu čistírny odpadních vod Písek. Nová SMART technologie by umožňovala městu ročně likvidovat až pět tisíc tun kalů, to je při současné produkci okolo tří tisíc tun za rok veškeré množství čistírenských kalů pro město samotné včetně určité rezervy pro spádové přilehlé obce. V současné době jsou veškeré písecké kaly likvidovány na skládce Údraž u Albrechtic, vzdálené asi 20 km od města. Technologie, kterou chceme pořídit, umí vysušit tu hmotu, zároveň ji při vysoké teplotě spálit. Tím vyrobíte teplo a elektrickou energii, kterou můžete pustit do sítě. To, co zbyde, je hmota, která je bohatá na fosfor a lze ji použít jako hodnotné hnojivo na pole či do kompostáren.
■ To zní zajímavě. Jak vychází ekonomická stránka projektu?
Technologie stojí zhruba jeden milion eur. Chceme využít dotační titul programu LITE, ze kterého můžeme získat až 75 % z uznatelných nákladů. Pokud nám to vyjde, v příštím roce by se projekt mohl realizovat. Pro občany města by energetické využití kalů do budoucna mohlo znamenat každoroční úsporu v platbách za stočné ve výši přibližně 1 Kč/m3 . V uvažované nové technologii by byly veškeré kaly společně s příměsí biomasy spalovány a po odstranění zplodin by byla do ovzduší vypouštěna pouze vodní pára, celkově její nasazení bude mít pozitivní dopad na životní prostředí. Teplo, které se spalováním vyrobí, využijeme pro vytápění objektů v ČOV. Na technologii nás upozornil poradce ministra životního prostředí pan Kalaš. S MŽP jsme se dohodli, že zařízení pro ČR otestujeme – máme totiž s ministerstvem podepsané memorandum.
■ O čem je to memorandum s ministerstvem? Jak se k tomu město dostalo, proč bylo vybráno?
Písek je pilotním technologickým městem v rámci ČR pro města své velikosti, tj. zhruba do 30 tisíc obyvatel. Nejsme však jediní, deklaraci mají tuším podepsánu i město Ostrava a Moravskoslezský kraj. MŽP hledalo partnery, ale o žádná zvláštní kritéria se nejednalo. Písek je totiž asi jediným městem, které má schválené koncepční dokumenty – nový strategický plán města, územní plán a koncepční dokument Smart City, který jsme nazvali Modrožlutá kniha Smart Písek – protože Písek má ve znaku modrou a žlutou barvu. Myslím, že je to jediný takový dokument v celé ČR. Díky tomu město uzavřelo s MŽP deklaraci o spolupráci na projektu Smart City především v oblasti metodické podpory, know-how a výzkumných projektů
■ Pokud vím, oficiálně spolupracujete i s energetickými společnostmi.
Ano, velké energetické společnosti jsou, možná paradoxně, velkým hybatelem v konceptech chytrých měst. Například v oblasti rozvoje elektromobility se zapojují nejen ČEZ, ale i naše distribuční energetická společnost E.ON, s níž máme podepsané memorandum o vzájemné spolupráci na výstavbě nového veřejného osvětlení. Zároveň s ní spolupracujeme v oblasti udržitelné městské mobility. Například město revitalizuje parkoviště a E.ON tam na svoje náklady vybuduje a bude provozovat rychlonabíjecí stanici. Vloni nám společnost zapůjčila na několik měsíců elektromobil, nyní od ní máme dostat k zápůjčce zhruba na dva měsíce další. Zároveň nám půjčuje elektroskútry, které naši zaměstnanci mohou využívat. Další dobíjecí stanici v lokalitě bývalých Žižkových kasáren v širším centru města darovala městu společnost Schneider Electric, která zde má výrobní závod.
■ Mohl byste našim čtenářům představit váš projekt Modrožlutá kniha Smart Písek, který jste schválili vloni a připravujete ho společně se společností Schneider Electric?
Je to nástroj k implementaci opatření. Tento koncepční dokument vznikl ve spolupráci se stakeholdery (partnery), tedy společnostmi či institucemi, které se nacházejí na území města. Kromě společnosti Schneider Electric se ho účastní Dopravní fakulta ČVUT, kde jmenovitě úzce spolupracujeme s profesorem Svítkem, společnost ČSAD, která nám zajišťuje veřejnou dopravu ve městě, a již zmíněná Schneider Electric, jež zde má sídlo v průmyslové zóně a také továrnu. Město v ní má asi 1,5% majetkový podíl na základním kapitálu a naše vzájemná spolupráce je dobrá, a navíc máme díky tomu z dividend významný příjem do rozpočtu. Významným hráčem je také místní Technologické centrum Písek. Sídlí v Žižkových kasárnách a zaměstnává asi 100 profesionálních informatiků, díky tomu má vedení města možnost čerpat informace o moderních informačních technologiích. Zároveň s ním máme vytvořen cloud, který využíváme pro ukládání i zpracovávání různých dat. Dále je v konsorciu E.ON. Okruh zájemců ale rozhodně není uzavřen. Poptávají se i další společnosti.
■ Tedy se jedná o vzájemnou spolupráci všech partnerů?
V roce 2015 jsme schvalovali strategický plán a Smart City slouží jako nástroj k provázání klíčových pilířů, které jsme si v rámci strategického plánu vytyčili. Modrožlutá kniha vytyčila tři směry, kterými se město chce v rámci konceptu Smart City ubírat: doprava a mobilita, energetika a ICT. Mobilita a energetika je provázaná skrz IT.
■ Co tomu říkají obyvatelé města?
Provedli jsme dotazníkové šetření mezi obyvateli Písku. Z něj vyšlo, že Písečany nejvíce trápí doprava – dopravní řešení a doprava v klidu, čili parkování. Obecně máme i my nedostatek parkovacích míst, zejména se to projevuje na sídlištích a pak v širším centru města. Proto chceme revitalizovat Velké náměstí v centru města a v rámci revitalizace zredukovat počet parkovacích míst zhruba o jednu třetinu. Cílem je, aby došlo ke snížení počtu parkovacích míst a celkovému zklidnění dopravy. V současné době se zpracovává projektová dokumentace a realizace by měla začít v roce 2017. Uvažujeme i o výstavbě parkovacího domu, na plochách starého mostu by měla vzniknout plocha s desítkami parkovacích míst. Jednoduše řečeno: naši občané se nemusí bát, že by neměli kde zaparkovat, zredukovaná místa budou vytvořena v jiných lokalitách v blízkosti centra.
■ Redukce parkovacích míst asi nevyvolává obecně příznivé ohlasy veřejnosti, nebo tomu bylo jinak?
K záměru jsme uspořádali dvě veřejná projednání, reakce byly podle očekávání. Dokonce vznikla veřejná petice proti. Obchodníci se obávají, že s redukcí parkovacích míst dojde k likvidaci jejich podnikání a celkově podnikatelského sektoru. Neřekl bych, že tomu tak bude, navíc jiný sektor na tom může profitovat, třeba restaurace. V současné době je zde zhruba 100 parkovacích míst a jejich počet by se redukoval asi o 1/3. Místa, o něž náměstí přijde, vybudujeme na parkovišti u starého mostu a otevřeme nová parkovací místa naproti poště ve víceúrovňovém parkovišti.
■ Jaké řešení máte pro parkování na sídlištích?
Tam se parkování řeší postupně. Jedno z velkých sídlišť už prošlo velkou revitalizací a došlo i k navýšení parkovacích míst, ta jsme vybudovali se zapojením dotace. S vytvářením dalších parkovacích míst v ostatních sídlištních lokalitách počítáme. V zásadě existují dvě možnosti, buď postavit parkovací dům, v němž ale lidé obecně nechtějí moc parkovat, nebo využít volné plochy za sídlištěm – toto řešení je i ekonomičtější, a pravděpodobně se k němu přikloníme. Dále pak platí, že lidé chtějí na svoje auto vidět.
■ Jak to řešení chcete „ochytřit?”
Každé parkoviště chceme osadit senzory tak, aby při vjezdu do města občan na tabulích viděl, kolik je kde volných parkovacích míst. Tato data, zveřejňovaná v reálném čase, bychom zveřejňovali také na portále města, aby bylo možné sledovat využití (obsazenost) jednotlivých míst. Pak zvažujeme možnost platit prostřednictvím chytrého telefonu třeba parkovné. Zavést aplikace pro lidi, kteří s nimi umějí pracovat. Technologie obecně by měly lidem život zpříjemňovat, ne komplikovat. Ovšem vše má své limity. Z průzkumu, co obyvatele Písku nejvíc trápí, vyšla i oblast bezpečnosti, zejména na sídlištích. Navrhli jsme v rámci projektu na veřejné osvětlení implementovat na sloupy veřejného osvětlení určitou senzoriku. Ovšem rozvířila se obrovská diskuse o tom, že budeme sledovat lidi. Chápu ji, i já jsem ji očekával, přestože smysl těch senzorů měl být ke sledování dopravy.
■ Máte další plány v oblasti udržitelné mobility?
Chtěli bychom vybudovat elektromobilní propojení našeho partnerského města Deggendorf s Pískem, podali jsme žádost o dotaci v rámci programu Interreg. Do projektu se zapojilo 15 bavorských měst, na trase by tudíž mělo vzniknout 15 dobíjecích stanic. Velmi vážně diskutujeme o půjčovně elektrokol, která by vznikla na autobusovém nádraží. Provozovala by ji společnost ČSAD, která městu zajišťuje městskou hromadnou dopravu, kola by asi pořídilo společně město a ČSAD. V rámci podpory udržitelné městské dopravy a podpory mobility bude ČSAD žádat o dotaci na nákup nových vozů, pokud to vyjde, budou v Písku jezdit nové autobusy MHD na plyn a elektřinu.
■ Písek je turistické město, jak vnímáte přínosy a jak negativa turismu?
Jedním z bodů, jimiž se strategický plán zabýval, je podpora turismu. Mám z turistiky v Písku pocit, že turista sem přijede, vyfotí se u mostu a odjede. Proto jsem navrhl projekt směřující k tomu, aby se zde návštěvníci zdrželi – vybudovat něco, co se bude vymykat běžným formám cyklistiky. Navrhoval jsem, abychom v našich v městských lesích – Písek je jedním z největších vlastníků městských lesů – vybudovali síť stezek formou Single track. Jde o jednosměrné úzké cesty v lese, které jsou mezi cyklisty, vyhledávajícími adrenalinový sport, žádané a populární. Abychom se inspirovali, navštívili jsme existující Single track pod Smrkem v Jizerských horách. Roční návštěvnost tohoto střediska je zhruba 40 tisíc turistů. Když jsme si představili to množství lidí, které by přijíždělo, zalekli jsme se. Rozvířila se k tomu i veřejná diskuse, záměr byl medializován. Není divu, že nakonec zastupitelstvo návrh zamítlo. Asi jsme si uvědomili, že i podpora turismu by měla mít své meze tak, aby turismus nenarušil přirozený chod města.
■ Očekáváte, že se projekt Smart City rozšíří?
V současné době některé „smart“ nástroje implementuje například Tábor. Osobně se chci zasadit o to, aby chytrá řešení prová-zala jednotlivá jihočeská města a vytvořil se na krajské úrovni zastřešující Smart region. Profitovat z toho budeme všichni.
■ Pomáhá vám vaše profese v současné práci?
Jsem zde druhé volební období, nyní mám na starosti investice a rozvoj. Práce mne hodně baví a uspokojuje. Než jsem vstoupil do komunální politiky, pracoval jsem pro investiční skupinu Arca Capital Pavola Krupy, kde jsem dělal v oblasti investic. Vždy jsem dělal spíše projektového manažera, proto se této oblasti věnuji dodnes.
EVA VÍTKOVÁ
Moderní obec
