Kothbauer: Tábor potřebuje čerstvý vítr do plachet
TOP 09 překvapila. Do čela své táborské kandidátky dala úplně nového člověka – Kryštofa Kothbauera. Pochází z Jihlavy, nějaký čas žil v Izraeli a v tureckém Istanbulu. Před nedávnem se do Tábora přistěhoval. „Našel jsem tady ženu a do Tábora jsem se zamiloval,“ říká 29 letý projektový manažer, který se živí koordinováním investiční výstavby. Podle TOP 09 město stagnuje a jeho představitelé jsou unavení a bez elánu. Rozhodla se proto vsadit na člověka, který přichází zvenčí, dívá se na Tábor nezatíženým pohledem a má chuť do práce.
Chce to kus odvahy kandidovat na starostu ve městě, kde jste nevyrůstal. Co vy na to?
Určitě to někdo může brát jako můj handicap, ale já to vidím opačně. Viděl jsem, jak funguje řada měst ve světě, mám srovnání. Táborem jsem okouzlený, ale nejsem do zdejších poměrů ponořený natolik, abych trpěl provozní slepotou. Vidím klady města i jeho problémy, které potřebují řešení. A historické souvislosti čerpám od svých kolegů. Na naší kandidátce máme rodáky i patrioty. Oni tady vyrostli a do voleb jdeme jako tým, kterému jde o budoucnost města.
Co tedy vidíte čerstvým pohledem?
Historické centrum Tábora je úžasné místo, které nemá moc konkurenci v tom, jak příjemně působí. Vím, že Tábor v uplynulých letech nevybudoval průmyslovou zónu a doufá v prosperitu z cestovního ruchu. Na to bych ale tolik nesázel. Určitě není cílem mít z historického centra skanzen pro turisty, což se stalo Českému Krumlovu. Krumlováci žasnou, že centrum Tábora funguje pro zdejší lidi, kteří do centra chodí a baví se. Obdoby Krumlova bych se nerad dočkal. Dál od centra už Tábor ale tak okouzlující není. Když se podíváte kolem nádraží, na Budějovickou ulici, do Třebízského a směrem na Maredův vrch, vidíte tristní stav infrastruktury. Sídliště Nad Lužnicí je takový otloukánek. Okrajové části nejsou v tak dobré kondici jako centrum.
Jak jste na to přišel?
S kolegy jsme od jara sbírali názory občanů. Nechtěli jsme náš volební program tvořit z kanceláře. Ptali jsme se na ulicích i na internetu. Sebrali jsme celou řadu podnětů, co lidi v Táboře trápí. Proto se chceme věnovat i ostatním částem města. Nejčastěji lidé mluvili o bezpečnosti a dopravě. Městská hromadná doprava by potřebovala zjednodušení a zpřehlednění tarifů, systém je zbytečně složitý. Velkým táborským problémem je parkování. Řekl bych, že systém a ceny parkování jsou nastaveny dobře, ale určitě to lze vylepšit. Město má složitou geografickou polohu, pro Staré město se nabízí jediná volná plocha pro větší kapacitu parkování u pivovaru. Tam bude parking do budoucna nevyhnutelný, ale je to i o chytrých řešeních, která tady schází. Například parkovací aplikace, aby si člověk v mobilu našel, kde jsou volná místa a nekroužil tu zbytečně. Nebo navigační cedule, které při příjezdu do města navádějí na parkoviště s volnými místy. Dnes musíte celé Staré město objet, než to zjistíte. Vás to omezuje a navíc to zbytečně zatěžuje dopravu v uličkách.
Může Tábor ještě dodatečně přilákat investory, kteří tu postaví nové podniky?
Dnešní ekonomika směřuje trochu jinam, než je budování průmyslových zón s velkými závody. Jihlava ty továrny má a to generuje množství velkých ubytoven. Po městě potkáváte spíš jejich obyvatele než domácí. Lepší bude udělat si v Táboře konkurenční výhodu z toho, že tu velká průmyslová zóna není a zaměřit se na start upy a technologické firmy jako třeba Technologické centrum v Písku. V Táboře nemají začínající firmy odpovídající zázemí. Areál bývalých kasáren se přitom pro to přímo nabízí, ale to je třeba řešit v diskusi s odborníky a občany. Byla by škoda, kdyby z kasáren byla jen plocha pro sport a bydlení. Mohl by tam vzniknout i kampus, technologický inkubátor, prostor pro moderní technologie, které vyžadují jen kanceláře s počítači. Bylo by třeba přitáhnout sem vysoké školství. Nemyslím zakládat vlastní vysokou školu, ale spíš pobočku renomovaných vysokých škol, tak jako v Jindřichově Hradci mají pobočku Vysoké školy ekonomické.
Která místa jste si v Táboře stihl oblíbit?
Tak snad se nikoho nedotknu, když zmíním restaurace. Třeba Thir pana Čulíka se mi moc líbí a nejraději mám Výčep na Žižkově náměstí. Mají tam pivo z pivovárku v Oboře a podávají gothaj s cibulí od řezníka Lišky. Jeho gothaj prostě chutná jako gothaj a ne jako hmota ze supermarketu.
Libuše Kolářová
Zdroj: Táborsko, 29. 8. 2018