Základním pilířem naší hospodářské politiky bude i nadále rozpočtová odpovědnost. Jsme přesvědčeni, že nakupovat hospodářský růst na dluh našich dětí je nemravné a nebezpečné pro dlouhodobou ekonomickou i sociální stabilitu. Za cenu často i nepopulárních kroků jsme v posledních třech letech snížili veřejný deficit z 5,8 % HDP bezpečně pod 3 % HDP a na výdajích jsme přitom ušetřili 250 mld. Kč. Na úsporách se přitom rozhodující měrou podílelo snížení provozních výdajů státu – mzdové prostředky na úředníky klesly proti autonomnímu vývoji téměř o 20 % – a výsledky reformních kroků ve zdravotnictví a v sociální oblasti.
Díky této odpovědné politice se podařilo stabilizovat relativní výši státního dluhu a ušetřit na úrocích desítky miliard ročně.
Vývoj výše státního dluhu ČR v mld. Kč
ČR byla jedinou zemí EU, která i v době krize zvýšila svůj rating o dva stupně, a v její budoucí prosperitu důvěřují finanční trhy nejvíce ze všech zemí v regionu. Bez nezbytných úsporných opatření by se dluh vyvíjel následujícím způsobem:
Vývoj výše státního dluhu ČR v mld. Kč - vliv úsporných opatření
Díky úspěšné stabilizaci je možné v následujícím období bezpečně investovat do prorůstových programů (např. do vědy a výzkumu či infrastruktury). Veškeré investiční programy v následujícím období, které budou realizovány bez zvyšování deficitu, bude možné financovat jen díky těmto uskutečněným úsporným opatřením. To ale neznamená, že je možné rezignovat na konsolidační úsilí. TOP 09 bude usilovat o dosažení vyrovnaných rozpočtů do konce volebního období. Minimální tempo snižování deficitu, na něž jsme ochotni přistoupit, je 0,5 % HDP/rok, což odpovídá tempu uvedenému v Paktu stability a růstu EU. TOP 09 také vyvine maximální úsilí, aby Česká republika přistoupila k Evropské finanční dohodě („Fiscal Compact“) a přijala finanční ústavu. Úspor ve výdajích státu chceme dosáhnout především zvyšováním jejich efektivity a důsledným systémem jejich kontroly. Budeme pokračovat v rušení nadbytečných agend a přebujelé byrokracie. Úspěšně jsme nastartovali projekt Státní pokladny, který zpřehlednil veřejné finance a přinesl prokazatelné úspory. Navážeme na něj zavedením standardů efektivity, které bude muset splňovat každý veřejný výdaj. U infrastrukturních a stavebních investic budeme usilovat o zavedení tzv. „jednotkových cen“. Mimořádně zdrženliví budeme zejména ve mzdové oblasti. V platech ústavních činitelů zabráníme skokovému nárůstu k 1. 1. 2015.
Byť se dominantní část konsolidačního úsilí naší vlády odehrála na výdajové straně rozpočtu (70 %), pro dosažení cílů bylo nezbytné posílit i příjmovou stranu (30 %), zejména pohybem sazeb DPH. Jasně říkáme, že dosaženou výši přerozdělování (tj. složenou daňovou kvótu) pokládáme za maximální a nepřipustíme její zvýšení. Na druhé straně nebudeme populisticky slibovat snižování daní, neboť prioritou je pro nás dosažení vyrovnaných rozpočtů. Zde je na místě připomenout, že složená daňová kvóta (celková míra přerozdělování) je ze zemí EU devátá nejnižší. Samozřejmě však budeme prosazovat, aby vstoupily v účinnost daňové změny, které jsme předložili v roce 2011 a jež mají vstoupit v účinnost k 1. 1. 2014 a 2015. Jedná se zejména o:
Chceme vést vážnou diskusi o struktuře zdanění v rámci dané výše. Přímé odvody zatěžující cenu pracovního místa jsou stále příliš vysoké, snižují konkurenceschopnost české ekonomiky a ztěžují tak boj s nezaměstnaností. Chceme dosáhnout dohody, jak tuto zátěž částečně převést na jiné, pro ekonomický vývoj méně škodlivé daně. Nadále budeme bránit všem diskriminačním daňovým výjimkám, které zvýhodňují jedny na úkor druhých.
Úspěšná transformace daňové i celní správy spolu s řadou legislativních opatření zvýšila efektivitu výběru daní. Na zvyšování efektivity a zjednodušení systému se zaměříme i nadále. Maximální péči budeme věnovat dokončení projektu jednoho inkasního místa. V roce 2015 je reálné dosáhnout cíle „1 formulář, 1 platba, 1 kontrolní místo“.
Nová fiskální perioda EU na léta 2014–2020 nabízí možnost opravit řadu nedostatků a byrokratických překážek v čerpání prostředků EU.
Trváme na zásadní redukci dnešního nesmyslného počtu 24 operačních programů. Klíčovým úkolem pak je směřování výdajů na skutečné priority podporující budoucí prosperitu a konkurenceschopnost a na investice s měřitelnou efektivitou. Proces výběru a schvalování jednotlivých projektů nesmí být diskriminační pro malé obce a mikroregiony. K 1. 1. 2013 jsme zavedli jednotnou metodiku čerpání a kontroly nezávislé na správcích operačních programů. Nepřipustíme snahy o změnu tohoto trendu.
Jsme si vědomi závažnosti odborné i politické diskuse týkající se vstupu ČR do eurozóny. Nejedná se pouze o náš závazek z přístupové dohody. Jsme navíc přesvědčeni, že pro dlouhodobou stabilitu a prosperitu české ekonomiky je přijetí eura krokem, který přinese více užitku než nákladů. Je přitom nutné pečlivě analyzovat vhodný okamžik vstupu vzhledem k vývoji ekonomik zemí eurozóny a ČR. Při jednání o novelizovaných regulačních pravidlech eurozóny budeme důsledně hájit národní zájmy. TOP 09 bude prosazovat, aby pevný termín přijetí eura byl stanoven ještě v tomto volebním období. Za vhodný okamžik přijetí eura považujeme z dnešního pohledu roky 2018–2020.
Trvalým motorem hospodářského růstu nemohou být veřejné výdaje. Ty mohou představovat pouze krátkodobý impulz. Trvalý růst, zejména pak tvorbu nových pracovních míst, zajistí pouze soukromé investice a individuální tvořivost podnikatelských subjektů. Stát však může přispět k rozvoji ekonomiky vytvářením stabilního právního a daňového prostředí a omezením byrokratické zátěže na nezbytnou míru. Důležitou součástí snižování administrativní zátěže musí být i výrazné omezení statistických hlášení podnikatelských subjektů. Uvědomujeme si, že to nejprospěšnější, co stát může udělat pro podnikatelské prostředí, je usilovná snaha překážet mu co nejméně.
Jsme si současně vědomi mimořádných a specifických problémů v regionech, které jsou stále ještě zatíženy koncentrací těžkého průmyslu. Jedná se o severočeský a aktuálně zejména severomoravský region, kde vnímáme akutní nebezpečí ztráty tisíců pracovních míst a následného sociálního napětí. Pro tyto regiony navrhujeme mimořádnou a zvýšenou aktivitu státu při získávání investorů, kteří budou schopni absorbovat uvolněné pracovní síly.
Pro rozvoj české ekonomiky má stěžejní význam uplatnění českých podnikatelských subjektů na jednotném evropském trhu. Budeme podporovat dokončení volného pohybu zboží, služeb, pracovní síly a kapitálu a snižování byrokratických požadavků, vyplývajících z evropských předpisů.
Česká ekonomika je dominantně proexportní. V zájmu jejího rozvoje budeme proto vývoz českých produktů podporovat všemi dostupnými nástroji. Těmi jsou zejména poskytování zvýhodněných úvěrů do perspektivních teritorií, pojišťování úvěrových rizik a účinná diplomacie.
Uvědomujeme si, že energetika nejenže je klíčovou oblastí ekonomiky, ale navíc přímo ovlivňuje oblast bezpečnosti a suverenity státu. Proto k ní budeme vždy přistupovat jako ke strategickému odvětví, založenému na dlouhodobém politickém konsenzu napříč politickým spektrem. Cílem je zajištění dostatečné soběstačnosti v cenově dostupných energetických zdrojích.
Nová státní energetická koncepce musí vymezit optimální energetický mix, ve kterém budou zastoupeny všechny druhy energetických zdrojů včetně jaderné energie i obnovitelných zdrojů. Přiměřená podpora rozvoje obnovitelných zdrojů má svoje opodstatnění, nicméně zvýhodnění jakéhokoliv energetického zdroje nesmí nepřiměřeně zatěžovat spotřebitele a veřejné rozpočty a snižovat konkurenceschopnost české ekonomiky.
Energetické strategické firmy (ČEZ, ČEPS, ČEPRO, MERO) chceme z bezpečnostních důvodů ponechat ve vlastnictví státu. V rámci EU pak pokládáme za důležité vyjednávat posílení diverzifikace dodávek primárních zdrojů a vybudování dostatečné kapacity přeshraničních přenosových soustav a produktovodů.
Při budování moderní dopravní infrastruktury na evropské úrovni je nutné zásadně změnit dosavadní systém přípravy, realizace i financování dopravních staveb. Dopravní investice trpí chronickými problémy – plýtváním, klientelismem, špatnou územní a projektovou přípravou, „salámovou“ metodou realizace připravených projektů, chybami při výběru priorit. Dlouhodobě je zanedbávána běžná údržba. Zaostáváme v aplikaci nových technologií, bezpečnostních opatření i moderních systémů řízení provozu. Stále chybí systémové a dostatečně silné zapojení privátních zdrojů.
Ve svém rozhodování o modernizaci a rozvoji dopravní infrastruktury chceme důsledně aplikovat zásadu „3 P“ – Potřebnost, Průchodnost a Proveditelnost. S ohledem na možnosti naší země v následujících letech si můžeme dovolit pouze ekonomicky přínosné projekty, jejichž pozitivní efekt pocítí občan v rozumném čase.
Státní instituce, které v současnosti financují rozvoj dopravní infrastruktury výlučně z veřejných prostředků, chceme transformovat do právních forem, ve kterých se budou moci angažovat silní soukromí investoři. Uvědomujeme si, že bez masivního zapojení soukromých finančních zdrojů nejsme schopni v reálném čase dosáhnout úrovně moderní dopravní infrastruktury. Významnou vedlejší výhodou tohoto modelu je motivace investora ke snižování nákladů při zachování kvality, což bohužel často u státních institucí neplatí.
Za potřebné považujeme pokračování v přípravě a ve výstavbě chybějících částí republikové sítě dálnic a rychlostních silnic, obchvatů měst a obcí a v modernizaci páteřní železniční sítě.
Jako zásadní modernizační národní a evropský projekt chceme prosadit přípravu na vybudování tratě rychlého spojení, která naváže Českou republiku na západoevropskou síť. U vodní dopravy preferujeme menší investice, které zlepší stávající podmínky pro říční dopravu.
Svobodný trh může být opravdu svobodný pouze tehdy, je-li vymezen jasnými a přehlednými pravidly, jejichž dodržování představuje minimum nezbytné morálky, kterou by měly být vázány obě strany smluvního vztahu, strana nabídky i strana poptávky. Na spotřebním i finančním trhu se vedle poctivých obchodníků bohužel vyskytují i spekulanti a podvodníci na straně jedné, na straně druhé pak spotřebitel, který by měl být oněmi pravidly a činností státních institucí chráněn. Této oblasti věnujeme a budeme trvale věnovat pozornost.
V minulém období jsme prosadili řadu norem, které chrání spotřebitele proti spekulativnímu jednání na finančním trhu (zákon o spotřebitelském úvěru, směnárenský zákon, zákon o finančním arbitrovi). Rovněž v civilním právu proběhla zásadní rekodifikace spotřebitelského práva, která posiluje ochranu spotřebitelů před lichváři, před neférovým chováním mobilních operátorů a jiných dominantních korporací.
V kultivaci prostředí budeme pokračovat i nadále. Otevřeně však říkáme, že žádný zákon a žádný regulátor nemůže ochránit spotřebitele před chybnými kroky plynoucími z neodpovědnosti a neznalosti. Nejenom na školách, ale v celé společnosti proto budeme podporovat a realizovat programy zvyšování právního vědomí a finanční gramotnosti.
Na spotřebním trhu je rozhodujícím nástrojem ochrany spotřebitele dostatek přesných a neklamavých informací o původu, složení, kvalitě a ceně produktu. V koordinaci s evropskými partnery chceme tuto informační povinnost prosadit na jednotném evropském trhu.
Promyšlenými kroky chceme zvýšit efektivitu národních, kontrolních a regulačních institucí. Zejména chceme výrazně posílit kontrolu kvality výrobků ve velkých potravinových řetězcích.
