Fungující tržní prostředí vnímá vláda jako jeden ze základních kamenů demokratické společnosti. Zdrojem hospodářského růstu nemohou být veřejné výdaje, zdrojem hospodářského růstu může být pouze lidská tvořivost a soukromé podnikání. Úlohou státu je nastavení podmínek, které budou soukromý sektor motivovat k dalšímu rozvoji. Cílem podnikatele je hledání tržních příležitostí a uspokojování potřeb spotřebitelů, to vše v rámci nastavených pravidel, a to zákonných i etických norem.
Vláda bude trvat na zachování rovných podmínek na trhu, nepřipustí zvýhodňování jednoho odvětví či konkrétního subjektu na úkor dalších. Vláda si nebude kupovat levnou popularitu nabízením jednotlivých dotací či daňových úlev. Bude vytvářet prostředí, kde všechny podnikatelské subjekty mají stejnou příležitost uspět na trhu. V ojedinělých případech nevyhnutelného zásahu státu bude vláda postupovat na základě dlouhodobých a jasně definovaných pravidel, nikoli ad hoc.
Česká republika je otevřenou, proexportně orientovanou zemí. Vláda proto exportu věnuje mimořádnou pozornost. Stávající finanční instituce pro podporu exportu (Česká exportní banka, EGAP) vláda zachová a v případě potřeby rozšíří jejich úvěrový rámec, aby jej více mohly využít i malé a střední podniky. K otázce exportu neodmyslitelně patří zavedení eura. Vstup do eurozóny není možný bez věrohodné finanční disciplíny státu a dlouhodobě stabilních veřejných rozpočtů. Vláda se proto, v co nejkratší možné době, dohodne s opozicí na pevném termínu vstupu do eurozóny, k jehož splnění zaměří všechny nezbytné organizační i legislativní kroky. Prioritou vlády je důvěryhodnost stanoveného termínu, nikoliv konkrétní datum.
Po řadě let výjimečného hospodářského růstu čelíme důsledkům světové hospodářské krize. Žádná politická strana ani žádná vláda nemůže věrohodně tvrdit, že krizi jako příčinu dokáže vyřešit. Vláda je však odhodlána čelit důsledkům krize tím, že provede některá dlouho odkládaná rozhodnutí, jejichž absence je brzdou, nebo dokonce potenciální hrozbou pro tuzemskou ekonomiku. Krize tak vedle vážných problémů nabízí i naději přistoupit konečně k uskutečnění reforem, ke kterým v minulosti nebyl dostatek odvahy a energie.
Vláda nebude řešit důsledky ekonomické krize na úkor té či oné společenské skupiny či vrstvy občanů. Rozhodně odmítá ideologické klišé, které z tzv. bohatých činí viníky chudoby tzv. chudých. Co nabízí, je kompetence, odvaha a profesionalita, s nimiž chce léčbu našich dnešních problémů zvládnout. Z krize si přejeme vyjít nikoliv oslabeni, ale naopak posíleni.
Vláda se bude chovat stejně jako odpovědná rodina či odpovědná firma. Nelze mít dlouhodobě vyšší výdaje než příjmy. Je možné (a někdy dokonce i žádoucí) mít v době krize a hospodářského poklesu rozpočtové deficity. V době růstu musí však stát být schopen sestavovat rozpočty vyrovnané, nebo dokonce přebytkové. Toho ale naše země dnes schopna není. Ekonomická krize tak jen odhalila fakt, který šestiletý mimořádně vysoký ekonomický růst zakrýval: V současné době utrácíme každý rok na veřejných výdajích minimálně o 80 miliard korun více, než jsou naše příjmy.
Nejsme chudá země, ale budeme-li takto pokračovat, brzy se chudými staneme. Dnes má vláda stále ještě prostředky, z nichž může pomáhat těm nejchudším nebo lidem, kteří se náhle ocitli v nouzi. Pokud se však naše hospodaření nezmění, nebude to již nadále možné. V určitém momentu nám jako státu již nemusí nikdo další peníze půjčit, a pak se všichni ocitneme v ohromných problémech, které nejvíce postihnou ty chudší.
Změny, které vláda musí udělat, nebudou populární. Jsou však nezbytné a sociálně odpovědné. Současný strukturální deficit veřejných rozpočtů musí být v dohledném čase zlikvidován tak, aby již při návratu ke dvouprocentnímu růstu české ekonomiky bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Vyrovnaného rozpočtu je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že vláda provede zásadní změny v těch výdajích státu, které jsou dnes určeny zákonem, tedy v tzv. mandatorních výdajích. Bez ohledu na to, jak rychle se bude svět zotavovat z ekonomické krize, je před vládou bezodkladný úkol - v krátké době zlikvidovat zhruba osmdesátimiliardový strukturální deficit, kterým jsou naše veřejné rozpočty zatíženy. Takové kroky přinesou ovšem nutnost změny v chování většiny občanů a od Poslanecké sněmovny budou vyžadovat odvahu a odpovědnost.
Zásadní změny se musí týkat ekonomicko-sociálních systémů, tedy systému penzijního, systému veřejného zdravotního pojištění a systému sociálních dávek. Příslušné změny, které vláda navrhne, jsou popsány v jednotlivých kapitolách tohoto prohlášení.
Další výraznou výdajovou položkou, která musí být snížena, jsou výdaje vládní spotřeby. Jde zejména o mzdové náklady rozpočtové sféry a provozní výdaje jednotlivých kapitol státní správy. Vláda je odhodlána snížit během svého funkčního období tyto výdaje o 20 %, aniž by přitom utrpěla úroveň veřejných služeb. Nepůjde pouze o plošné snižování, ale o zvyšování efektivity souběžně s rušením zbytečných či přebujelých agend státní správy. Nemilosrdný fiskální tlak na jednotlivé instituce bude v tomto procesu zásadním nástrojem k dosažení cíle.
Úspory, které přinesou systémové změny, budou mít svoji setrvačnost v čase. Vláda si je vědoma, že mnoho času však již bylo promarněno a tempo zadlužování musí být zastaveno mnohem razantněji.
Vedle systémových změn navrhne proto vláda následující opatření:
• snížení objemu mezd vyplácených ze státního rozpočtu o 10 % a tento objem ponechat po tři roky bez navyšování. Toto opatření se nebude týkat pedagogických pracovníků, kteří jsou ve vztahu k ostatním profesím dlouhodobě podhodnocováni. Současně s tímto krokem musí být zrušen současný tarifní systém odměňování a nahrazen novou normou, umožňující mnohem větší motivaci k výkonu. Vláda předloží nový zákon o státní službě, jehož prvotním cílem bude efektivita státní správy, nikoliv sociální jistoty a nepostižitelnost státních úředníků. Vláda zdůrazňuje, že snížení objemu mezd se netýká pracovníků ve zdravotnictví, neboť jejich mzdy nejsou navázány na státní rozpočet, ale na úhrady zdravotních pojišťoven. Zrušení tarifního systému odměňování je však nezbytné i v tomto odvětví.
• snížení platů ústavních činitelů o 10 % a důsledné zdanění všech paušálních náhrad
• snížení státních příspěvků politickým stranám o 50 % po dobu tří let
• snížení všech sociálních dávek o 10 % a po dobu tří let je ponechat bez valorizace, z tohoto opatření budou vyňaty příspěvky na pěstounskou péči a peněžitá pomoc v mateřství
• důchody v roce 2011 ponechat bez valorizace, v následujících letech valorizovat dle stávajícího mechanismu
• zrušení porodného a pohřebného
• dávky osobám v hmotné nouzi, které vyplývají z nedostatečného příjmu v rodině, nebudou kráceny
Jakkoliv jsou tato opatření nepopulární, jsou projevem nezbytné sociální odpovědnosti. Nezastavíme-li zadlužování státu včas, hrozí rizika s neskonale tvrdšími sociálními důsledky.
Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje. V daňovém systému se soustředí na maximální zjednodušení a zpřehlednění procesu výběru daní.
Vláda proto předloží nový zákon o daních z příjmů, jehož obsahem bude:
• sjednocení základu daně pro všechny přímé odvody (daň z příjmů a všechna povinná pojištění)
• vymýcení řady zbytečných a systém zatěžujících výjimek
• zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí), přičemž výnosy z těchto majetkových operací budou zdaněny běžnou daní z příjmů a v rámci rodinných vazeb (I. a II. skupina) budou občané od daně osvobozeni
Vláda zavede systém jednoho inkasního místa pro výběr daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění, kam bude poplatník odvádět jednu částku vypočtenou z jednoho základu, uvedenou na jednom formuláři. Administrativa pak již zajistí distribuci příslušných částek na účty příslušných institucí. Výsledkem bude snížení nákladů na správu přímých daní a odvodů jak u státu, tak u daňových poplatníků v řádu desítek procent.
Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.
Zachová pouze ty, které se týkají:
• podpory vědy a výzkumu
• podpory rodin s dětmi
• odpovědnosti vůči slabým a potřebným
• odpovědnosti vůči vlastnímu bydlení
• odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání
• odpovědnosti vůči vlastnímu stáří
Řadu dnes existujících zaměstnaneckých daňových zvýhodnění nahradíme jednotným paušálem na náklady na dopravu do zaměstnání, odečitatelným ze základu daně, a to stejným pro všechny daňové poplatníky.
Na podporu rodin s dětmi a možnosti co nejrychlejšího návratu žen k pracovní kariéře po narození dítěte, navrhne vláda zařadit prokazatelné náklady na služby spojené s hlídáním dětí a domácími pracemi mezi položky odečitatelné ze základu daně. Tato daňová úleva bude limitována výší minimální mzdy a dosažením dvanácti let věku dítěte. Tento krok povede k vytvoření nezanedbatelného množství pracovních míst ve službách.
Mimořádný zájem má vláda na větším zapojení privátních zdrojů do investic na vědu a výzkum. Na podporu většího investičního „apetitu" pro tento účel zavede přírůstkový daňový odpis. V současné době je možné odepsat dvojnásobek investované částky. Vláda navrhne, aby případné navýšení oproti předcházejícímu roku bylo zvýhodněno o 20 %, pokud toto navýšení bylo realizováno nákupem u vysoké školy či ústavu Akademie věd.
Vláda chce zaručit právní jistotu daňových poplatníků, a proto zavede tzv. editační povinnost státu. V praxi to bude znamenat zřízení speciálního pracoviště, které bude povinno v zákonem stanovené lhůtě odpovědět na dotaz týkající se daňové povinnosti. Tato služba bude zpoplatněna. Stát převezme odpovědnost za správnost odpovědi.
Veřejné vlastnictví infrastruktury a zajištění rovných podmínek pro všechny poskytovatele dopravních služeb je základním systémovým východiskem dopravní politiky vlády. Vláda zajistí spravedlivé konkurenční prostředí, které jediné může zvýšit kvalitu osobní dopravy a zvýšit efektivitu dopravy nákladní. Vláda bude dbát na ekologicky šetrnou dopravu, a proto bude postupně vytvářet podmínky ke zvyšování podílu železnice na nákladní dopravě. Bude proto podporovat výstavbu terminálů kombinované dopravy a veřejných logistických center, rozvoj hromadné dopravy osob a jejích integrovaných systémů a větší využití nemotorové dopravy.
Vláda hodlá investovat do urychleného dobudování chybějících úseků dálnic, rychlostních silnic a úprav silnic I. třídy včetně jejich napojení na evropskou síť. Nedostatek financí chceme řešit zavedením spravedlivého výkonového zpoplatnění nákladní dopravy při současném zrušení silniční daně a privátními investicemi do dopravní infrastruktury, které však nesmí zvyšovat státní dluh.
Rovné podmínky pro poskytovatele služeb na železnici nebude možné nastolit bez dokončení reformy Českých drah tak, aby byla vytvořena tzv. „živá dopravní cesta". Vedle modernizace III. a IV. koridoru vláda hodlá preferovat investice, které umožní zvýšit objem nákladní přepravy na železnici. V úsecích s nedostatečnou kapacitou tratí bude stát investovat do předjížděcích kolejí, budování 3. a 4. kolejí, realizace nových odstavných kolejí, aplikování systémů automatického řízení apod. Nutností se jeví urychlení elektrifikace tratí a zvyšování podílu tratí pro přepravu těžkých nákladů. Změnou systému zpoplatnění za užití dopravní cesty chceme do nákladní dopravy více zapojit objízdné regionální tratě. V souladu s tezí „veřejná dopravní infrastruktura - privátní poskytovatelé služeb" se vláda pokusí pro České dráhy, a.s., najít důvěryhodného strategického partnera.
V rámci boje s nezaměstnaností je prioritou zvýšená mobilita osob hromadnou dopravou. Za páteřní systém hromadné dopravy vláda považuje kolejovou dopravu. Bude proto prosazovat investice směřující ke zvýšení její atraktivity pro cestující. O dopravní obslužnosti území by však měly rozhodovat kraje a obce.
Vláda si uvědomuje, že v počtu dopravních nehod patří Česká republika k nejhorším v Evropě. Nehodlá se s touto situací smířit a bude ji zlepšovat cestou výchovy, prevence i nevyhnutelné represe vůči neukázněným. Nápravu vidí také v odstraňování kolizních míst, oddělení cyklistického provozu od automobilového, budování obchvatů měst a instalaci bezpečnostních prvků.
Vláda nepřipustí zvyšování rozdílu mezi kvalitou života na venkově a ve velkých městech. Vláda se zaměří na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, jeho orientaci na zachování tradičního rázu krajiny, podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, ochranu před povodněmi i suchem. V souladu s evropským trendem se vláda zasadí o zvýšení podílu nepotravinářské produkce tak, aby byla zajímavá i pro oblasti s horšími klimatickými podmínkami.
Vláda podpoří výrobu potravin se speciálními vlastnostmi nebo s přidanou hodnotou (bioprodukty, regionální potraviny atd.). Nabídne efektivní programy, např. zvýhodněné úvěry s dlouhodobou splatností. Vláda se bude zasazovat o rovné a spravedlivé postavení českého zemědělství srovnatelné s ostatními státy Evropské unie. Programem vlády je ekologizace zemědělských i průmyslových technologií. Vláda proto podpoří technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů a zvyšování jejich podílu na celkové výrobě energie.
Vláda zavede opatření k ochraně půdního fondu, např. zvýšením poplatku za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. Poplatek bude využit na hrazení pozemkových úprav, jejichž dokončení bude vláda věnovat mimořádnou pozornost. Pro jejich realizaci bude zjednodušen stavební řád a správní řízení pro případy drobných staveb s pozitivním vlivem na životní prostředí. Při výstavbě zemědělských provozů budou upřednostňovány rekonstrukce „venkovských brownfields".
Vláda uplatní programy pro výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací v malých obcích, také další budování protipovodňových opatření, suchých poldrů apod. Neprodleně zahájí přípravu III. etapy realizace protipovodňových opatření. Prosadí opatření ke zlepšení péče o drobné vodní toky. Zasadí se, aby pozemkové úpravy byly prováděny nejen s cílem narovnání vlastnických vztahů, ale také k ochraně před klimatickými výkyvy (povodně, sucha).
Pro rozšíření ekonomické základny a pro podporu růstu dalších příležitostí na venkově je důležitý rozvoj nových služeb s vysokou přidanou hodnotou lidské práce a vývoj nových produktů. Prioritami jsou obnovitelné zdroje, turismus, rekreace a služby. Významný potenciál k rozvoji ekoturistiky poskytují chráněné oblasti.
Lesy vláda vnímá jako významné národní bohatství. Aby bylo zachováno pro budoucí generace, bude vláda prosazovat efektivní, ale současně konzervativní způsoby jejich správy, vylučující jejich zneužití k jiným účelům nebo zhoršení jejich stavu. Vláda vypracuje nové zásady státní lesnické politiky, které se budou opírat o rovný přístup k vlastnictví, politiku rovných příležitostí a hospodářské soutěže a racionální, nebyrokratickou státní správu lesů.
Státní vlastnictví lesů je v ČR dominantní (62 %). Je proto určující pro celou republiku a dnes není dobrým příkladem pro ostatní vlastníky lesů. Vláda přehodnotí koncepce vzniklé nahodilým rozhodnutím managementu státních podniků. Prověří způsob nakládání se státními lesy a zajistí hospodaření s důrazem na rovné příležitosti, efektivitu, prověrku prodejů majetku a nákupů služeb. Pro ostatní vlastníky lesů vláda odstraní z platné legislativy zbytečný dirigismus, který je diskriminuje vůči ostatním vlastníkům v jiných zemích EU. Technickým servisem zpřístupní vlastníkům informace o dostupnosti podpor z prostředků EU. Podpoří vytvoření efektivních pravidel pro náhradu hospodářské újmy pro vlastníka, jemuž stát hospodaření jakkoliv omezí. Vzhledem k velké rozdrobenosti soukromých a obecních lesů vláda připraví podmínky pro sdružování drobných lesních majetků. Navrhne alternativní možnost hospodaření v některých geograficky roztříštěných lesích v majetku státu obcím nebo veřejně prospěšným subjektům.
Podnikání v lesním hospodářství má zásadní význam pro regionální tvorbu pracovních příležitostí a celkový sociálně ekonomický rozvoj regionů. Proto se vláda zaměří na vytvoření rovných příležitostí pro podnikání a služby na státním lesním majetku a podpoří výkon lesnických prací prostřednictvím privátní podnikatelské sféry. K tomu vláda zajistí vytvoření dlouhodobě stabilizované koncepce obchodní politiky, která nebude diskriminovat drobné a střední podnikání a posílí konkurenci na trhu se dřívím.
Státní správa lesů v ČR nemá svou byrokratickou úrovní obdoby v žádné evropské zemi. Dnes je zajišťována osmi různými úřady (ministerstva zemědělství a životního prostředí, krajské úřady, obce, Česká inspekce životního prostředí a Vrchní státní dozor nad lesy, správy národních parků, Vojenský obvodní lesní úřad) a tvoří tak ojedinělý byrokratický systém, zatěžující bezdůvodně vlastníky lesů. Proto vláda navrhne reformu, která bude směřovat k soustředění kompetencí do jednoho subjektu, což významně omezí administrativní zátěž a ušetří finanční prostředky vlastníků lesů. V případě státního vlastnictví bude dodržena zásada, že hospodařící subjekt nemůže kontrolovat sám sebe.
Vláda bude klást zásadní důraz na trvale udržitelné způsoby hospodaření v lesích. Podpoří ochranu skutečně původních a výjimečných lesních ekosystémů a přírodních hodnot v lesích, ale současně nepřipustí nevyzkoušené a neověřitelné ochranářské postupy, které mohou způsobit devastaci lesů. Vláda využije všech motivačních opatření pro používání technologií šetrných k přírodě.
Vláda považuje v současnosti energetiku za nejcitlivější oblast ekonomiky. Při rozhodování o budoucím rozvoji energetiky jsou základními prioritami vlády nezávislost a bezpečnost, úspory energií a dopad na životní prostředí. Energetika je součástí bezpečnosti státu i celé Evropské unie. Vláda vytvoří podmínky ke snižování spotřeby energií a využívání nových bezemisních zdrojů, které spolu s jadernou energetikou představují příznivý vklad do ochrany klimatu. Stav všech oblastí životního prostředí nesmí energetika v žádném případě zhoršovat.
Cílem energetické diverzifikace je minimalizovat rizika vydíratelnosti České republiky a ostatních států Evropské unie při dodávkách energií. Vláda bude proto v rámci Evropské unie vyjednávat zlepšení diverzifikace dodávek primárních zdrojů energií a vybudování dostatečné kapacity přeshraničních energetických přenosových soustav a produktovodů. Za zásadní vláda považuje zachování strategických firem (ČEZ, ČEPS, ČEPRO, MERO) ve vlastnictví státu. Bude iniciovat projekty na zvyšování rezerv ropy a zemního plynu, a to až na šestiměsíční spotřebu státu, a zasadí se o uskutečnění výstavby plynovodu Nabucco.
Vláda má úmysl podporovat soběstačnost výroby elektrické energie na území České republiky. Export elektrické energie však s ohledem na životní prostředí vláda nevnímá jako prioritu. Přebytek kapacit výroby elektrické energie má být využíván především pro účel regulací v síti a zajištění trvalé mírně přebytkové bilance. K prioritám také patří vytvoření vhodných podmínek k revitalizaci stávajících a budování nových přenosových a distribučních sítí.
Vláda si je vědoma skutečnosti, že mnoho dalších desetiletí se neobejdeme bez výroby elektřiny z jádra. Jaderná energetika představuje ekologický šetrný zdroj, který je velice výkonný, zatím jinými způsoby nenahraditelný. Rozvoj jaderné energetiky nesmí zpomalit naši snahu v hledání alternativ. Vláda zdůrazňuje, že podmínkou výstavby dalších kapacit energie z jádra je snižování energetické náročnosti a šetření energií ve všech oblastech života. Vláda prohloubí komunikaci o kvalitě bezpečnostních standardů jaderných zařízení nejen s českou veřejností, ale také politickou a odbornou reprezentací sousedních států. Podpoří iniciativu Evropské komise pro vznik dlouhodobého regulatorně- právního rámce pro jadernou energii v celé EU. Ve spolupráci s odbornou veřejností připraví návrh realistického komplexního řešení úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Vláda si je vědoma důležitosti využívání uhlí na výrobu elektřiny a tepla. Vláda respektuje územní limity těžby uhlí. O jejich prolomení by bylo možné začít uvažovat pouze v případě vážného ohrožení energetické bezpečnosti státu. Toto rozhodnutí je uskutečnitelné v případě dohody na celostátní úrovni a zejména se souhlasem dotčených obcí a na základě individuálních souhlasů vlastníků nemovitostí. Uhelné elektrárny a teplárny musí dle nejnovějších technologických trendů nadále modernizovat své provozy. Vláda bude požadovat snižování zátěže životního prostředí při těžbě uhlí a výrobě tepla a elektřiny a zvyšování celkové efektivity jejich výroby. Vláda by chtěla zachovat i rozvoj systémů centralizovaného zásobování teplem tam, kde je to ekologické a ekonomicky odůvodněné. Vláda se bude zabývat v rámci dlouhodobé energetické koncepce státu stanovením podmínek pro teplárenství.
Vláda bude trvat na standardech Evropské unie v energetických požadavcích na nové i rekonstruované stavby. Cílem je dosáhnout nízké energetické náročnosti budov, a to zejména v objektech ve veřejném vlastnictví. Vládní prioritou je snižování energetické náročnosti průmyslu na úroveň vyspělých států. Vláda bude podporovat vytvoření legislativního rámce pro vznik inteligentních energetických sítí, které racionalizují využívání mixu velkých centrálních i lokálních zdrojů a optimalizují spotřebu elektrické energie i zbytkového tepla z její výroby pro vytápění.
Vláda se hlásí k závazkům vyplývajícím z členství v EU ve výrobě elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Vláda legislativními opatřeními zajistí racionální podporu instalací nových zdrojů alternativní energie s ohledem na jejich velikost a umístění (zejména ochrana půdního fondu). Mechanismus stanovení výkupních cen bude legislativní úpravou nastaven tak, aby podporoval další rozvoj těchto ekologických zdrojů energie. Na druhou stranu musí být jasné, že tato podpora je pouze dočasná a nebude neúměrně finančně zatěžovat koncové zákazníky.
Vláda bude podporovat vznik regionálních projektů zaměřených na energetické využívání místních obnovitelných zdrojů budováním vlastních energetických systémů. V tomto smyslu novelizuje program Zelená úsporám zejména pro menší obce, které tak mnohonásobně efektivněji využijí finanční prostředky. Doprovodným efektem bude vytvoření nových pracovních míst a nižší náklady související se spotřebou energií obce i jednotlivce.
Prioritou vlády bude maximální využití informačních technologií ve státní správě a samosprávě (eGovernment) a přehodnocení byrokratických procesů tak, aby zavádění počítačů neznamenalo zbytečnou zátěž. Sdílení dat ve státní správě musí být zajištěno proti zneužití a ochrana osobních údajů musí být nastavena tak, aby každý měl možnost kdykoliv ověřit, kdo a za jakým účelem jeho data získával. Komunikace mezi úřady a občanem v elektronické formě musí mít prioritu, pokud tím není občan diskriminován nebo nucen k dalším výdajům.
Informační společnost přináší v posledních letech celou řadu otázek a problémů, které dosud nebyly řešeny. Dochází k masivnímu porušování autorských práv, které ale není vnímáno jako kriminální čin. Stále častěji se setkáváme s otázkou bezpečnosti na internetu. Na tyto problémy vláda zaměří svou pozornost.
Internet vnímá vláda jako příležitost k většímu zapojení občanů do rozhodování o věcech veřejných. Projekty on-line demokracie, včetně možnosti samotných voleb, musejí projít důkladnými testy, nicméně jsou cestou, která může pomoci snížit bariéry pro větší zapojení občanů. Bude prosazován takový přístup, aby nedocházelo k rozdělování občanů na ty, kteří s počítači pracovat umějí, a na ty, kterým jsou tyto technologie vzdálenější nebo mají k jejich přístupu nějaký handicap.
Vláda naváže na předchozí návrhy a předloží řešení v oblasti jednotného identifikátoru občana - nahrazení nevyhovujícího systému rodných čísel a zprovoznění základních registrů veřejné správy.
