Otevřený dopis podporovatelům a členům TOP 09

Sociální reforma

7. 4. 2011

Vážení,

jistě pro Vás není novinkou, že ministr Jaromír Drábek chystá novou sociální reformu. Máme své zkušenosti z této oblasti a víme, jak tuto změnu potřebujeme a jak je důležitá. Proto jsme položili panu ministrovi pár otázek, které považujeme za zásadní. Jeho odpovědi osvětlují celou problematiku, proto jsme se rozhodli poslat je i vám, členům a podporovatelům TOP 09. Žádáme Vás, abyste ve svém okolí tuto důležitou reformu dále prezentovali a šířili.

Chceme Vám také doporučit speciální projekt - stránky, které jsou sociální problematice věnované a kam budeme umisťovat všechny aktuální informace. Budeme rádi, když odkaz na tyto stránky dáte i na své blogy či www prezentace. O sociální problematice debatujeme také na my.top09.cz.

Často kladené otázky týkající se sociální reformy

Potřebujeme sociální reformu?

Setkání Jaromíra Drábka se sociálně slabýmiNepochybně. A nejen proto, že si na složitost dnešního systému stěžují i sami příjemci státní pomoci. Významným důvodem je i to, že dávky jsou dnes ze sociálního systému vypláceny neefektivně. Systém sám o sobě projídá miliony korun ročně, a to z kapes nás daňových poplatníků. TOP 09 se zavázala ke snížení dluhu České republiky, a i proto dostala od voličů tak silný mandát. Pokud bychom nepřistoupili k reformním krokům a nezabránili plýtvání veřejnými penězi, nebyli bychom schopni pomoci těm, kteří to skutečně potřebují.

Koho se reforma týká?

Reforma se týká těch, kteří dnes dávky pobírají nebo na ně mají nárok, ať už jsou to dávky v hmotné nouzi nebo pomoc zdravotně postiženým jako příspěvky na péči, na dopravu, na zdravotní pomůcky apod. Těm, kteří pomoc od státu skutečně potřebují, mohu garantovat, že ji stát bude poskytovat i nadále. Obecně lze však říci, že tato reforma se týká každého z nás, samotný proces správy a výplaty dávek stojí nemalé výdaje. Nikomu přece není lhostejné, kolik (dnes opravdu mnohdy zbytečně) utrácíme ze svých daní. V administraci systému sociálních dávek se projí zbytečně mnoho peněz, a tomu chci zamezit.

Jde tedy „jen“ o úsporu v administrativě?

Z velké části ano, ale jsou tu i další věci. Byť není příjemné to slyšet, dochází i k zneužívání dávek, což je pro mě nemyslitelné. Nepřiznané příjmy, výdělky či majetky, práce na černo a zneužívání systému sociálních dávek jsou další z mnoha aspektů, které balík sociálních zákonů řeší. Velmi často jsme svědky případů zneužívání systému, jinými slovy podvodů, kterými se zabývají i soudy.

Jaké konkrétní změny je tedy možné očekávat?

Dnes musí příjemce sociálních dávek obejít pro jejich získání až tři různé úřady. To je přece zbytečné. Chceme proto zavést jediné výplatní místo. A budeme systém zjednodušovat i na mnoha dalších úrovních. Budeme třeba slučovat komplikovaně popsané dávky v několik základních typů – aby bylo jejich přidělení jednodušší, přehlednější a adresnější. Například příspěvek na mobilitu má nyní šest různých variant od příspěvku na koupi auta po příspěvek na garáž, na každou z nich potřebujete zvláštní schválení. My zavedeme pro všechny tyto kategorie jedinou žádost a tedy jediné schvalování. Úspora v administrativě je, myslím, neoddiskutovatelná.

Hodně se mluví o průkazech ZTP. Jak to s nimi bude?

Průkazy zůstávají. To, že se budou rušit, je bohužel jeden z největších bludů, které média o sociální reformě napsala. Mrzí mě to zejména kvůli lidem, kteří jsou na dávkách skutečně závislí a na které tyto lživé informace dopadají. To je až neodpustitelné.

Zajímavá fakta a srovnání ČR s ostatními státy Evropy

Sociální politika umožňuje všechny typy podpory zaměstnání zdravotně postižených osob, jako je např. zaměstnávání těchto osob (existují státem určené kvóty) , odvod do státního rozpočtu nebo odběr výrobků nebo služeb, nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené , na rozdíl od jiných vyspělých zemí, jejichž nabídka je více limitovaná (nejčastěji existují pouze kvóty), v mnohých zemích jako Velká Británie, Dánsko nebo Švédsko existuje pouze zákon poskytující ochranu osobám zdravotně postiženým před diskriminací, který má ČR také (antidiskriminační zákon).

Velká Británie nemá stanovenou výši minimální mzdy ovlivňující životní minimum, takže sociální systém (především rodinné přídavky) je stavěn na daňových úlevách.

Španělsko a Itálie nemají pevně stanovenou minimální mzdu, sociální dávky se poskytují na základě ekonomické aktivity, přičemž i pomoc státu rodinám je minimální, často si mohou pouze odečíst položky z daní.

Podepsaní:

Ing. Jaroslav Dembinný

Jaroslav Dembinný Technický kybernetik a poradce ministra práce a sociálních věcí.

„Jestli někdo ze zdravotně postižených přijde za dva roky na to, že nemá v čipové kartě to, co měl na ZTP, budu ho klidně a rád vozit na svém vozíku," říká Dembinný.

Jaroslav Eček

Jaroslav Eček

Poslanec PČR (TOP 09), prodejní specialista zdravotních pomůcek. Vyučil se knihařem v pražském Jedličkově ústavu. Jako knihař pracoval v Tiskařských závodech Kolín a na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1999 působí jako prodejce zdravotnických pomůcek ve společnosti SETRANS.

„Samozřejmě mi nejsou lhostejné životní příběhy klientů, s kterými se denně setkávám. Zdravotnictví, zejména pak pomoc lidem s postižením, je obor, kde v klidu můžu tvrdit, že práce se mi stala koníčkem, rád bych se mu věnoval i nadále.“

Leoš Heger

cv-hegerMinistr zdravotnictví (TOP 09). Jako lékař působil například v USA, Kuvajtu či bývalé NDR. Byl přednostou Radiodiagnostické kliniky FN Hradec Králové a ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jeho hlavním cílem je zkvalitnění péče o pacienty při naprosté transparentnosti veškerých zakázek a finančních transakcí. Získal zlatou medaili Lékařské fakulty UK Hradec Králové, ocenění Manažer roku 2007, cenu města Hradec Králové Primus inter pares a nedávno také Zvláštní cenu Unie pacientů ČR za řešení odborářské akce Děkujeme, odcházíme.

„Současný stav, kdy administrací samotného systému projídáme ze státního rozpočtu miliony, je neudržitelný. Nutnost sociální reformy je proto neoddiskutovatelná. Koncept představený kolegou Jaromírem Drábkem má moji plnou podporu – zajišťuje adresnost dávek, standardizuje postupy a zachovává pevnou sociální síť, která i do budoucna bude poskytovat nezbytnou péči potřebným.“

Helena Langšádlová

Helena Langšádlová Poslankyně TOP 09. Od roku 1998 do roku 2006 působila ve funkci starostky města Černošic a v letech 2000-2008 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 je členkou Výboru regionů EU a od roku 2006 místostarostkou města Černošic. Poslankyní se stala v roce 2009, je členkou rozpočtového výboru a místopředsedkyní výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Rovněž zasedá ve Stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

„Je přeci v zájmu samotných handicapovaných, aby stát šetřil výdaji na procesy spojené s výplatou dávek. Navržené kroky vnímám jako racionalizaci neefektivního systému, který je sám o sobě velmi nákladný. Stát se má postarat o ty, kteří jeho pomoc potřebují, a to navržené novely zákonů zachovávají. Nikomu nebude upíráno právo na potřebnou podporu či péči.“

Soňa Paukrtová

Soňa PaukrtováSenátorka od roku 2000. Od roku 1990 zastupuje město Jablonec nad Nisou, kde byla v letech 1994–2000 zástupkyní starosty. Nyní je členkou organizačního výboru, mandátového a imunitního výboru, ústavně-právního výboru a stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Předsedá senátnímu Klubu TOP 09 a Starostové.

„Reforma z dílny ministerstva práce a sociálních věcí nemá být vnímána jako restriktivní. Omezuje výdaje státu na straně administrování dávek, nikoli na straně jejich příjemců. Nevole, která se kolem ní vytvořila, je podložena polopravdivými či lživými informacemi. Věřím, že konstruktivní diskuzí by bylo docíleno lepších výsledků, než čeho lze dosáhnout dnešní demonstrací.“

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme