Marek Ženíšek, místopředseda TOP 09, navrhl v roce 2015 zavedení korespondenční volby, tedy hlasování dopisem, které má zavedeno většina evropských zemí. Návrh řeší volby ze zahraničí a zároveň otevírá možnost jít k volbám pro studenty, kteří jsou mimo domov například v rámci programu Erasmus. Problematika zasahuje minimálně 300 000 Čechů, kteří jsou v zahraničí a pro které je dnešní systém volby komplikovaný, i všechny, kteří jsou v době voleb na dovolené. Zavedení principu distanční volby zároveň otevírá cestu k volbám na internetu.
Pokud jste nikdy nechtěli volit mimo území Česka, možná vás ani nenapadne, kolik překážek musí překonat někteří krajané, aby se dostali až k volební urně. Stovky ujetých kilometrů, tisíce korun vydaných za cesty i mnoho hodin v dopravních prostředcích by jim přitom ušetřila jednoduchá změna: zavedení korespondenční volby.
„Od roku 2011 studuji na University of St Andrews ve Skotsku. Považuji se za aktivního občana, ale bohužel jsem zmeškal volbu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013, protože cesta ze Skotska do Londýna a zpět trvá přibližně 13 hodin vlakem a stojí kolem £80 (cca 3000 Kč), což pro mě není malá částka,“ popisuje Ondřej Hajda, který by, stejně jako mnoho dalších mladých lidí studujících v zahraničí, uvítal distanční volbu.
Zapojte se a přepošlete tuto podpisovou akci i svým blízkým. Pokud to neuděláme nyní, prošvihneme další volební období. A to by byla škoda.
„Je něco špatně, když v době, kdy tisíce Čechů cestují, studují a pracují ve světě, v době moderních technologií, mají tito naši občané problém využít své právo a volit. Nejen v USA či Kanadě, ale i v sousedním Německu je obtížné dostat se k volebním urnám na české ambasády, které jsou vzdáleny stovky i tisíce kilometrů,“ říká v tiskové zprávě místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
V prezidentských i sněmovních volbách hlasovalo ze zahraničí zhruba deset tisíc lidí, odhady přitom mluví až o půl milionu oprávněných voličů, kteří se v den voleb nacházeli mimo Česko. Mnoho z nich možná i hlasovat chtělo. Bohužel, možností, jak v zahraničí volit, je málo a často s nimi souvisí daleké cestování k volební urně nebo zdlouhavé vyřizování voličského průkazu.
S čím vším se musí potýkat voliči žijící za hranicemi Česka, když chtějí, aby se započítal jejich hlas?
Švédsko: Nemyslím, že je můj příběh tak moc zajímavý, ale mohl by pomoci objasnit naší situaci. Ta je taková, že než volit na ambasádě, je jednodušší letět do Čech a volit tam, což také většinou děláme. Moje konkrétní zkušenost byla s presidentskými volbami na jaře roku 2014. V tom roce mi bylo 80 let. Vzdálenost z Trollhättanu, kde bydlíme, do Stockholmu, kde je velvyslanectví, je přes 400 km autem, vlakem to jsou řádné okliky, se dvěma přestupy je to šest hodin. Zpáteční lístek na letadlo z malého místního letiště stoji přes 6000 českých korun - téměř stejná cena jako letenka ze 100 km vzdáleného Göteborgu do Prahy. Absolvovali jsme dva stejné výlety, jeden s předvolbou kandidátů a jeden s volbou presidenta, kterou jsme bohužel prohráli. Byli jsme tam čtyři - moji dva bratři a moje česká manželka, se kterou jsme spolu již 56 roků – Alena. Cestování nelituji, spíše bych litoval, kdybychom se ani nepokusili vybrat našeho kandidáta. Problém je spíše s tím, že není jisté, zda to čistě fyzicky bude možné vzhledem k našemu věku opakovat. Jestli máte možnost, vyřiďte pozdrav a díky za vykonanou práci našemu kandidátovi - zůstáváme jeho vděční a věční příznivci. A s pozdravy Vám Váš Petr Novak
Skotsko: Od roku 2011 studuji na University of St Andrews ve Skotsku. Považuji se za aktivního občana, ale bohužel jsem zmeškal volbu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013, protože cesta ze Skotska do Londýna a zpět trvá přibližně 13 hodin vlakem a stojí kolem £80 (cca 3000 Kč), což pro mě není malá částka. Korespondenční či elektronická volba by mi umožnila uplatnit mé ústavní právo volit a minimalizovat cenu tohoto činu. S pozdravem Ondřej Hajda
Švédsko: Před 40 lety jsem se vdala do Švédska a 35 let jsem zdejší občankou. České občanství jsem získala zpět celkem nedávno, to jest po roce 2003. Bydlím v Uppsale, což je univerzitní město 75km na sever od Stockholmu. Pokud tedy volební den nebyl v sobotu nebo v neděli, tak účast na volbách nepřicházela v úvahu. Nicméně pro přímou volbu prezidenta jsem absolvovala 3 cesty do Stockholmu, což jen v nákladech na cestu na vyslanectví představuje v dnešních cenách 800 švédských korun. Tím jsem byla registrována jako volička ve Stockholmu a nemohla jsem dát hlas v dalších volbách, ačkoliv jsem právě byla v Praze. Helena Willénová
Nový Zéland: Mám štěstí, že bydlím v Liberci, kde s volbami osobní problém nemám. Syn je ale na Novém Zélandě a volit nemohl – zastupitelský úřad je jen v Austrálii. Brabcová
Švýcarsko: Žiji a pracuji kousek od Zurichu, což znamená zhruba 200km vzdálenost od Bernu, kde je ambasáda České republiky, kde můžu volit. Pracuji v gastronomii, často i soboty, kdy je většinou ambasáda pro volby otevřená. Navíc si musím z Čech vyřídit volební právo pro zahraničí. Takže do teď pro mne bylo jednodušší při důležitých volbách (třeba prezidenta) si vzít dovolenou, a do ČR si zajet. Možnost korespondenční volby by pro mne byla určitě velkou výhodou. Někdo může namítnout, proč vůbec se voleb v Čechách chci účastnit, když žiji v zahraničí. Na tohle standardně odpovídám, že mám v ČR rodinu a nikdy nevím, jestli se tam nebudu chtít vrátit. Proto mi není a nemůže být jedno, kdo Českou republiku reprezentuje a hlavně, co se tam děje. Gina
Kanada: Dcera byla na půlroční stáži v Montrealu v době, kdy padla vláda a konaly se předčasné volby. Do cizí země tedy odjížděla v době, kdy nevěděla, že budou volby a nemohla si osobně zařídit voličský průkaz. S žádostí o voličský průkaz musela na konzulát v Montrealu, aby jí úředně ověřili podpis. Za to zaplatila a my jsme jí v Čechách obstarali voličský průkaz a následně doporučeně zaslali do Kanady. V Montrealu ale volit nemohla, musela jet do Ottavy, což byla komplikace, minimálně dvě hodiny jízdy na jednu cesta a další výdaje za dopravu. Ale co teprve potenciální voliči ze vzdálenějších míst? Naprostou většinu z nich takové komplikace zcela určitě od záměru volit odradí. Není divu. Lída
Venezuela: Od doby, kdy bylo uzavřeno velvyslanectví a konzulát v Caracasu, Češi ve Venezuele jednoduše nebyli schopni hlasovat. Proto podporujeme iniciativu za korespondenční volbu. Vladimír Sýkora
Slovensko: Sám bydlím v Bratislavě, takže nemám problém dojít na velvyslanectví. Skutečností zůstává, že z nás starší generace už mnozí ani nechodí volit (i z důvodu, že si ponechali už jen slovenské občanství), takže většinu voličů dle mých informací dnes tvoří lidé s voličskými průkazy (kdo jsou v Bratislavě nějakou dobu pracovně nebo právě na návštěvě). Někteří si zvykli vycestovat na území ČR - to se týká krajanů zejména ze západního Slovenska a Pováží, kteří to nemají tak daleko. Ze středního a východního Slovenska, pokud vím, tak většina krajanů na účast v českých volbách už rezignovala. Mgr. Jiří Výborný, editor cesi.sk a tajemník Českého spolku Bratislava
K našemu návrhu na zavedení korespondenční volby se na náš dotaz vyjádřil JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D., který v současnosti působí na Katedře ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Sám Marek Antoš se již několikrát v odborných publikacích vyjadřoval k problematice korespondenční volby. Jeho odpověď přikládáme zde:
Vážený pane poslanče,
po prvním přečtení se mi ale návrh poslance Ženíška zdá logický a správný, snad až na nemožnost hlasovat ve 2. kole prezidentských voleb, kterou ve shodě s vládním stanoviskem nepovažuji za nezbytnou.
Je celkem pozoruhodné, jak podrobně vláda (resp. MV ČR) proti návrhu argumentuje, když přitom zavedení korespondenčního hlasování samo MV ČR občas zmiňuje jako reálnou variantu a již před více než 10 lety byl dokonce předložen i konkrétní vládní návrh.
S přátelským pozdravem, Marek Antoš
Vláda na své schůzi dne 18. ledna 2016 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zaujala k němu neutrální stanovisko.
Po dlouhých deseti letech přichází návrh zákona č. 676/0, který voličům v zahraničí dává naději, že za několik let budou moci zaslat hlasovací lístek korespondenčně. Návrh zákona je výstupem z činnosti expertní skupiny při ministerstvu vnitra a překladatel Marek Ženíšek (TOP 09) návrh označuje za splacení dluhu voličům v zahraničí [Macková 2015]. Redakce považuje návrh za velmi kvalitní a vyvážený. Stanovisko vlády a postoje jiných státních organizací však ukazují, že cesta k českým korespondenčním volbám nebude jednoduchá. Redakce děkuje spolupracovníkům M. Ženíška za rychlé poskytnutí potřebných materiálů.
více na: e-politics.cz
Vláda dnes odmítla návrh TOP 09 na korespondenční volbu. Svým rozhodnutím vzkazuje studentům na Erasmu, Čechům žijícím v zahraničí nebo všem, kteří jsou při volbách na dovolené, že budou muset i nadále překonávat nesmyslné překážky ve snaze odevzdat ve volbách svůj hlas.
"Vláda se rozhodla, že nebude řešit problém půl milionu českých občanů, kteří žijí a studují v zahraničí, či cestují. Dobře ví, že problém špatné dostupnosti volby ze zahraničí zde přetrvává již dvacet let. Je škoda, že o tom vláda s námi nechce vést ani žádný konstruktivní dialog," reagoval dnes na postoj vlády první místopředseda TOP 09 Ženíšek, podle něhož v Německu tímto způsobem volí až třetina voličů. Ženíšek už dřív řekl, že očekává hlavně námitky ve směru obav z nákupu hlasů. Proto navrhl korespondenční hlasování jen pro ty druhy voleb, v nichž podle něho tyto manipulace prakticky nehrají roli. Lidé, kteří by volili poštou, by navíc podle předlohy mohli následně přijít k urnám osobně, čímž by korespondenční volbu zrušili.
zdroj: plzen.cz
zdroj: rozhlas.cz
Jak jsem napsal v komentáři z března, občané žijící v zahraničí mají značně omezenou příležitost k vykonání svého hlasovacího práva. Teprve novelizací volebního zákona v roce 2000 bylo umožněno Čechům, kteří se v době konání voleb nacházejí mimo území státu, odevzdat svůj hlas na jednom ze 111 zastupitelských úřadů ČR. Podmínkou k vykonání základního občanského práva je předchozí osobní registrace na zastupitelském úřadě [1] a poté osobní odevzdání hlasu do urny v den voleb. Ve státech, které jsou velmi rozlehlé, nebo v zemích, ve kterých ČR konzulát ani nemá, je výkon volebního práva extrémně ztížen, či dokonce nemožný.
zdroj: e-politics.cz
Praha - Opoziční TOP 09 navrhuje možnost volit v některých volbách korespondenčně, tedy poštou. Některým lidem by to volbu usnadnilo, korespondenční volba by navíc mohla otevřít cestu k budoucím elektronickým volbám prostřednictvím internetu, řekl dnes novinářům místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
zdroj: denik.cz, novinky.cz, echo24.cz
Na korespondenční volbu čekáme již desátý rok. V roce 2005 málem prošla novela volebního zákona, která ji zaváděla. Už tehdy si zákonodárci uvědomovali, že není únosná situace, kdy někdo kvůli volbám musí cestovat desítky či stovky kilometrů. Dosud ale korespondenční volbu nemáme. A doplácejí na to stovky tisíc lidí. O tom, že nejde o netradiční institut, svědčí skutečnost, že v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně dvacet čtyři zemí včetně Německa, Velké Británie či Itálie. Stejnou možnost mají občané Estonska, Litvy, Slovinska či Slovenska.
zdroj: marek-zenisek.cz
Podívejte se na plné znění novely volebního zákona, která mj. zjednoduší volbu ze zahraničí.
Novela volebního zákona.pdf (191.8 kB)
Analýza PI www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=130314
Sepsali jsme obsáhlou a fundovanou odpověď na všechny námitky vlády na korespondenční folbu.
Celosvětově Čechy v zahraničí sleduje Světová banka. Ta ve svém World Bank Factbook on Migration v roce 2011 odhadla jejich počet na 370 600.
zdroj: ceskapozice.lidovky.cz
Čím více našich, zejména mladých občanů vyjíždí do zahraničí, ať už za studiem třeba v rámci programu Eramus, za prací nebo na dovolenou, tím více je třeba dbát, aby neztratili zájem o participaci na veřejném životě v České republice. Je důležité překonat špatnou tradici v tom, že život v zahraničí znamená nutnost občansky se oddělit od veřejného života doma. Tito občané jsou však zároveň diskriminování oproti těm, kteří žijí trvale na území České republiky a nikdy nejedou ani na dovolenou. Diskriminování tzv. "cenzem vzdálenosti". Aby totiž tito občané mohli vykonat své volební právo, musí minimálně dvakrát navštívit nejbližší zastupitelský úřad - aby si vyřídili voličský průkaz, nebo byli zapsáni do seznamu voličů tohoto zastupitelského úřadu a aby následně odvolili. Nejbližší, však na mnoha místech planety znamená i stovky či dokonce tisíce kilometrů vzdáleny. A to znamená vysoké náklady, časové a zejména finanční. Proto tito voliči často raději volí cestu dobrovolné neúčasti ve volbách, čímž jsou připraveni o jedno ze svých základních občanských práv - právo volební.
zdroj: gabal.cz
Vláda tvrdí, že v případě korespondenční volby neexistuje záruka, že voličem nikdo nebude při volbě manipulovat.
Přítomnost notáře u vyplnění identifikačního lístku a jeho vložení spolu s hlasovacím lístkem do doručovací obálky by snížila pravděpodobnost manipulace s voličem. To by ovšem bylo administrativně a finančně příliš náročné. Návrh zákona to tedy nezavádí. Svobodná volba je zajištěna pouze tím, že se preferuje osobní hlasování, které je možné i přes požadavek o hlasování korespondenční, jelikož slouží jako ochrana před manipulací voliče. Je však nutné podotknout, že volič může být manipulován i při osobním hlasování. Možnost této manipulace je ale téměř nevyhnutelná.
Přečtěte si další otázky vlády ke korespondenční volbě a naše odpovědi.
