Kalousek versus Sobotka. Škrtat nebo neškrtat?
Co říká ČSSD:
Pokles příjmů povede k poklesu poptávky a oslabení ekonomiky
Bohuslav Sobotka (předseda ČSSD): " 'Pokud však Nečasova vláda opravdu přistoupí ke zmrazení důchodů a zvýšení DPH, poruší sliby, které dala občanům, a zatáhne nás hlouběji do řecké spirály. Pokles příjmů povede k dalšímu poklesu poptávky, k dalšímu oslabení ekonomiky, a tedy i k nižšímu daňovému výnosu. Chudší lidé nemohou pomoci rozpočtu, když je ekonomika dole. Jejich spotřeba je nejcitlivější na změny příjmů. Už učebnice základního kurzu ekonomie upozorňuje na to, že nízkopříjmové skupiny obyvatelstva mají největší sklon ke spotřebě, takže představují kanál pro opačný zásah, stimulaci ekonomiky. Zato snižování daní pro bohaté je kontraproduktivní, protože peníze navíc přesunou do úspor. Když však ty bohatší trochu víc zdaním, rozpočtu to pomůže a na poptávce to prakticky není vidět'...'Zato zvyšování dolní sazby DPH je opravdu špatný nápad. Dosáhne jen toho, že lidé vyrazí nakupovat do zahraničí, kde zůstává nižší sazba DPH na 10 procentech. Neznamená to, že na DPH se nedá vydělat, ale nedá se toho dosáhnout zvyšováním nižší sazby. Z hlediska státního rozpočtu by bylo mnohem užitečnější zvednout o jedno dvě procenta základní sazbu DPH, neboť jde do oblasti dlouhodobější spotřeby. Tato sazba by přitom byla srovnatelná se zahraničím.' "
Zdroj: www.cssd.cz, 6. 3. 2012, autor: Bohuslav Sobotka
A jak je to ve skutečnosti:
Růst na dluh není udržitelný
Miroslav Kalousek (ministr financí): " 'Dle očekávání se mé návrhy úsporných opatření chvály od opozice a odborů nedočkaly. Slyším od nich pouze kritiku, žádnou alternativu však nenabízejí. Jejich „řešení“ spočívá v růstu tempa veřejného zadlužení a zvýšení současné spotřeby na úkor budoucí životní úrovně. Nejsme v situaci počátku minulé dekády, kdy hospodářství České republiky i prakticky celého světa rostlo o mnoho procent ročně. V podstatě nebylo zapotřebí dělat vůbec nic a inkaso daní každoročně rostlo s vývojem ekonomiky. I v dobách bezprecedentního růstu však docházelo k vytváření stamiliardových deficitů a porušování vládních výdajových limitů. Dlouhodobé problémy stárnutí populace i změny její struktury, které se již nyní začaly projevovat, nikdo neřešil. Pokusy o konsolidaci veřejných financí potom rozvrátila hospodářská krize, jejíž příčiny ležely mimo hranice naší republiky'...'Argument, že vládní úspory budou brzdit ekonomiku, opomíjí několik zásadních faktorů. Předně, i po jejich prosazení budeme stále dosahovat nemalého strukturálního deficitu na úrovni 1–2 procent HDP. To znamená, že veřejné finance budou stále dodávat umělé růstové steroidy do ekonomiky v tomto rozsahu i přes meziroční restrikci. Ekonomika tak bude „na práškách“, i když v mnohem menším rozsahu. Dále: malá, proexportně založená ekonomika je závislá na zahraniční poptávce. Podpora hospodářství prostřednictvím stimulace domácí poptávky je proto málo efektivní. Vláda předloží prorůstová opatření, která budou cílená na zaměstnanost a podporu exportu, nikoli na spotřebu importu'...'Stát nemá jiné prostředky než daně svých občanů. Doba se zásadně změnila, čelíme výzvám, které si ještě před pěti lety nikdo neuměl představit. Proto také musíme relativizovat některé ideologické „mantry“ a především přestat přifukovat životní úroveň na dluh, ať již v oblasti sociálních výdajů, nebo v oblasti daňových úlev. Musíme dokázat, že z odvykací kúry neustoupíme. Pokud budeme ozdravný proces oddalovat, jednou přijde mnohem drastičtější a patrně nám jej bude diktovat Mezinárodní měnový fond.'"
Zdroj: aktualne.cz.blog, 6. 3. 2012, autor: Miroslav Kalousek