Od ledna je systém rozdělování peněz mezi obce férový, a to díky změně takzvaného rozpočtového určení daní, které slíbila a prosadila TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí.
Do té doby totiž velká města dostávala „na hlavu“, tedy na jednoho obyvatele, nepoměrně více než obce menší. Přesný dopad za období od ledna do dubna zjistit zatím nelze, pokusili jsme se však o odhad, abychom Vám mohli podat informace o tom, zda se naše úsilí vyplatilo.
Jak jsme se k tomuto číslu dostali?
Za námi sledované období od ledna do dubna byly daňové příjmy obcí v roce 2012 34,5 miliardy korun, v roce 2013 to za stejnou dobu činí 40,3 miliardy. V porovnání obou let tak tyto příjmy vzrostly o 5,8 miliardy, tedy o 16,7 %.
Toto číslo však nelze připisovat jen novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.
Odečítáme od částky 5,8 miliardy korun.
1) Tři miliardy obcím přibyly dík novému odvodu z výtěžků loterijních společností. = - 3,1 miliardy.
2) O sto milionů méně než v roce předchozím zase obce vybraly na dani z nemovitosti. = + 0,1 miliardy.
3) Meziročně poklesla o pět set milionů i suma vybíraná obcemi z části daně z příjmů fyzických osob. = + 0,5 miliardy.
4) Obtížný je už odhad vlivu recese. Ta se promítá do výnosu ze všech daní, tedy nejen daně z příjmů fyzických osob, ale i právnických osob a DPH. Pomoci nám při tomto odhadu může vývoj u krajských rozpočtů, kterým se (na rozdíl od obcí) v modelu přerozdělení daní nezvyšovaly daňové příjmy a změny v DPH měly působit neutrálně. Můžeme tedy porovnat meziroční příjmy krajů a obcí a na základě toho odhadnout vliv horšího vývoje ekonomiky. Odhadujeme: + 0,3 miliardy.
5) Další vlivy lze odhadnout obtížně, např. časový nesoulad výběru daní v rámci kalendářního roku, transformace finanční správy, opatření proti daňovým únikům.
5,8 – 3,1 + 0,1 + 0,5 + 0,3 = 3,7 miliardy korun pro obce.
