Daňové podvody ministra financí Babiše

(projev předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska při jednání Poslanecké sněmovny PČR)

Dovolte, prosím, abych zdůvodnil, proč jsem Sněmovnu požádal o zařazení bodu s poměrně výstižným názvem "Daňové podvody ministra financí". Nevím, kolik jich je doopravdy. To ví možná jenom sám pan ministr. Ale z otevřených zdrojů jsou dohledatelné čtyři. Týkají se dvou obchodních operací, které jsou veřejně známé. Jednotlivá čísla jsou také veřejně známá. A dovolte mi, abych je nyní chronologicky a pokud možno přehledně popsal.

Ještě předtím, než se 8. 3. 2017 rozpočtový výbor zabýval otázkou nákupu korunových dluhopisů Andrejem Babišem od své vlastní firmy Agrofert, čelil pan ministr financí výzvám veřejným i výzvám předsedy vlády, aby objasnil, zda měl dostatek prostředků na nákup dluhopisů ve výši 1,5 miliardy. Pan ministr financí zveřejnil svá daňová přiznání, ze kterých vyplynulo, že pokud by se to týkalo pouze těchto zdaněných peněz, tak neměl dostatek legálních prostředků. Na tuto námitku reagoval tím, že vedle zdaněných příjmů měl také nezdaněné příjmy z prodeje akcií. Tyto jsou po uplynutí časového testu skutečně nezdaněným příjmem. Potom slíbil, že s tím veřejnost seznámí auditem, který si zadá u renomované společnosti. Tento dokument zveřejnil pan ministr financí 10. 3. 2017 a označil ho za audit. Poté, co jsme si všichni přečetli, že auditoři upozorňují, že to zase takový audit není, nás včera pan ministr financí upozornil, že jeho audit vlastně auditem není. To ale není až tak podstatné. Je to veřejná informace, kterou poskytl, a čísla, která tam uvádí, předpokládám, jsou pravdivá, a pan ministr si za nimi stojí.

Tato čísla jsou do značné míry alarmující. Z nich totiž vyplývá, že pan ministr financí získal v roce 2010 z prodeje akcií nezdaněné příjmy ve výši 748 milionů korun. Získal je prodejem akcií tří firem, a sice firmy PROFROST a firmy AFEED Česká republika. Příjmy z těchto akcií jsou legálně nezdaněny za předpokladu, že to proběhne standardním způsobem. Nicméně není překvapivá informace, že všechny tyto akcie prodala fyzická osoba Andrej Babiš právnické osobě Agrofertu akciové společnosti za pro Agrofert neuvěřitelně nevýhodných podmínek. To znamená za neuvěřitelně vysokou cenu.

Můžeme si to uvést na příkladu nejvyššího zisku - společnosti PROFROST. Její akcie prodal pan ministr financí za 527,5 milionů korun. Jedná se o společnost, která měla v té době základní kapitál menší než 2 miliony korun. Její úvěrové závazky byly v podstatě totožné s jejich aktivy. Totálně zadlužená, řekl bych, až předlužená společnost se základním kapitálem 1,8 milionu korun. Co je ovšem půvabné, že k datu kupní smlouvy, kdy pan ministr financí prodával Agrofertu tuto společnost, prodával už jenom 20 % těchto akcií, neboť 80 % akcií držel již Agrofert akciová společnost.

Ze způsobu navyšování jmění předtím, než došlo k této kupní smlouvě, se snadno dobereme výsledku, že těch 80 % si super majoritní akcionář Agrofert a.s. pořídil za 80 milionů korun. Těch zbývajících 20 % si koupil od minoritního akcionáře Andreje Babiše za 527 milionů korun. Naprosto nesmyslný obchod. Neexistuje super majoritní akcionář, který by 20 % firmy s takovýmto základním majetkem a s takovými závazky koupil za tak ohromně nesmyslnou cenu. To dává logiku pouze v jednom jediném případě, kdy si to ta společnost kupuje od svého vlastníka a dochází během této operace ke dvěma hezkým daňovým únikům mezi fyzickou osobou Andrejem Babišem a Agrofertem, právnickou osobou. Prvním daňovým únikem je skutečnost, že příjem 527 milionů je nezdaněn, protože se akcie po časovém testu prodávají s nezdaněným příjmem. Ovšem za předpokladu, že ten příjem odpovídá tržní ceně, neboť se jedná o daňový únik a fyzická osoba si tak navyšuje své nezdaněné příjmy neoprávněně. Tato osoba má být dodatečně zdaněna a předána orgánům činným v trestním řízení.

Druhý daňový podvod při této operaci páchá Agrofert jako právnická osoba, protože vyplácí svému majiteli nesmyslně vysokou částku. Za 20 %, tedy za v podstatě bezcenný majetek, vyplácí půl miliardy korun. A tuto půl miliardu korun uplatňuje do daňového základu a šidí o to státní rozpočet. Dojde tedy k operaci, kdy obrovským způsobem vydělává fyzická osoba, prodejce akcií, vlastník společnosti. Zároveň prodělává jeho společnost a zejména prodělává státní rozpočet, protože státní rozpočet v tu chvíli šidí oba, jak fyzická, tak právnická osoba.

Tohle jsou dva daňové podvody v první operaci. Prodej bezcenného majetku vlastní firmě za 748 milionů korun. Řekl jsem bezcenného, měl bych se opravit, měl bych říct téměř bezcenného, protože u firem Afeed a Afeed.cz se sice o nějakou hodnotu jednalo, ale jejich nákupní cena, byla několikanásobně předražena a navýšena.

V tomto okamžiku již má samozřejmě fyzická osoba Andrej Babiš dostatek prostředků na nákup korunových dluhopisů. A co s nimi dělá? Půjčuje je své firmě. Ona má totiž logicky problémy s cashem, protože předtím měla nesmyslně vysoké výdaje za nákup téměř bezcenného majetku. To znamená, půjčuje si od svého majitele jeden a půl miliardy korun a vydává mu na to korunové dluhopisy s úrokem 6 %. Opět s nesmyslně vysokým úrokem v okamžiku, kdy se úrokové sazby pohybují kolem 2 %. Pro vaši informaci, Agrofert si v té době půjčuje peníze za průměrný úrok někde kolem 1,8 až 1,9 % s výjimkou, kdy firmě půjčuje její vlastní šéf za 6 %. Není bez zajímavosti, že i mnohem menší Čapí hnízdo, v té době vlastněné potomky Andreje Babiše, si dokázalo půjčit výrazně levněji, zhruba za 4 %, než si půjčoval Agrofert od svého majitele.

Touto operací se už zabýval rozpočtový výbor a vyjádřil velké podezření, že tato operace není sama o sobě nákupem korunových dluhopisů, ale je skrytým vyplacením dividendy, protože proběhla na konci roku 2012, kdy byly korunové dluhopisy nezdaněny. Jenže každá operace musí být podle judikátu Nejvyššího, Ústavního i Evropského soudu posuzována podle své skutečné podstaty. Je-li jejím jediným důvodem neplacení daní, tak je to protiprávní, i když se to odehraje formálně přesně podle paragrafů.

Téměř všichni jsme byli na rozpočtovém výboru přesvědčeni, a myslím si, že je o tom přesvědčen každý, kdo se na tu operaci podívá chladnýma očima, že pravou podstatou této operace není nákup korunových dluhopisů. Že jde o skrytou výplatu dividendy tak, aby byla nezdaněna, protože za normálních okolností zdaněna je. Stačí jednoduchá otázka. Proč Agrofert emitoval dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny? Neexistuje jiná odpověď, než že jejich kupec nechtěl zaplatit daň. Jak je možné, že si je koupil jenom on? Agrofert si samozřejmě ohlídal, aby tento neskutečně vysoký a netržní úrok, který kupci přináší naprosto nebývalou výhodu, měl pouze jeho vlastník a nikdo jiný.

Opět během jedné operace dochází ke dvěma daňovým únikům, které fyzická osoba Andrej Babiš učinila s právnickou osobou Agrofert. Fyzická osoba Andrej Babiš získává neuvěřitelně vysokou výhodu za netržní úrok 6 % a nemusí danit. Právnická osoba vyplácí svému majiteli 6% úrok z dluhopisů a uplatňuje tento úrok do základu daně. Tím o to šidí státní rozpočet. Státní rozpočet šidí jak fyzická osoba, která nechtěla platit 15% daň z dividendy, tak právnická osoba, která nesmyslně vysoký 6% úrok vkládá do daňového základu.

Zejména první případ, prodej téměř bezcenného majetku své vlastní firmě, je jeden z nejstarších a přímo učebnicových příkladů daňových podvodů. To se učí daňoví kontroloři první týden daňového kurzu ve Smilovicích. A vždy se jim zdůrazňuje: „vždycky když na něco takového narazíte, počítejte s tím, že vám bude předložen jeden, možná dokonce dva znalecké posudky s kulatými razítky, že ta cena odpovídala. Nic na to nedejte. Ty znalecké posudky nic neznamenají. Vy jste povinni zkoumat skutečnou tržní cenu majetku, která byla prodána. Pokud to neodpovídá, pokud byl téměř bezcenný majetek prodán za vysokou cenu, jste povinni doměřit daň a podat oznámení orgánům činným v trestním řízení.“

Co se týče skryté výplaty dividendy v kauze korunových dluhopisů. To je skutečně případ jenom hitu roku 2012, který byl k 1 1. 2013 včasným legislativním návrhem zaražen. Nikdo z nás ani na tehdejší daňové správě v roce 2012 nepochyboval, že v roce 2014, což bude první rozhodný rok, protože v té chvíli poprvé vznikla teoretická daňová povinnost za dluhopisy vydané v roce 2012, budou všechny tyto operace prověřeny. Tam, kde svojí podstatou nepůjde o nákup dluhopisů, ale o nákup dividendy, bude daň doměřena a bude případně učiněno příslušné oznámení.

Nikdo z nás nemohl samozřejmě tušit, že v  roce 2014 se do toho daňová správa opravdu nepohrne, protože jeden z těch, kteří se dopustili této optimalizace, je současný ministr financí a jejich šéf. My jsme potom na rozpočtovém výboru viděli tanec, který předváděl generální ředitel Janeček i náměstkyně ministra paní Schillerová. Pořád vysvětlovali, že vlastně neví, podle jakých právních instrumentů by měli něco takového šetřit. Ty právní instrumenty existují. Především je to daňový řád, který nařizuje zkoumat skutečnou podstatu operace, ne tu formálně deklarovanou. A jsou to judikáty Nejvyššího správního soudu a judikát Ústavního soudu. Ty opakují, že pokud bylo jediným účelem operace krácení daní, pak je protiprávní, i když formálně proběhla podle zákona.

Proč se daňová Kobra v tomto případě stala daňovým slepýšem, není těžké uhodnout. V přímém přenosu jsme viděli, jak se pan generální ředitel Janeček a paní náměstkyně Schillerová kroutili jako slepýši. Kobry nepřipomínali ani omylem. Problém samozřejmě je, že se ten delikt, protože dluhopisy jsou desetileté, bude opakovat každý rok. Od roku 2014 až do roku 2023. A to je, jsem hluboce přesvědčen, pravý důvod předložení návrhu pana poslance Babiše, který se snažil implementovat do návrhu týkající se dárců krve, aby to zákonem ukončil.

Protože když to zákonem ukončí, tak to proběhne naposledy v roce 2018. Pak už se to neobjeví v bilanci Agrofertu ani v jeho vlastním daňovém přiznání. Nikdo se na to nebude ptát. Do té doby snad udrží své "Janečky" ve funkci. Do roku 2023 by je udržel těžko. Domnívám se, a je to moje spekulace, nemusíte se mnou souhlasit, že ten návrh není nic jiného, než snaha vyvinit se z odpovědnosti, pravděpodobně i trestní. Odpovědnosti, že se tohoto činu dopustil a chtěl to ukončit legislativním návrhem, protože je jasná, že předkládaná legislativa je jinak úplně zbytečná. Na to skutečně stačí profesionální výkon exekutivy, aby tam, kde je potřeba daň doměřit, bylo doměřeno. Na to není potřeba schvalovat jakoukoliv legislativní změnu.

Sečteno, podtrženo. Poctivý podnikatel, pokud chce získat ze své firmy poctivě vydělané peníze, vyplatí si manažerskou odměnu a tu zdaní anebo si nechá vyplatit dividendu, a tu zdaní. Podvodník prodá v akciích po časovém testu své firmě téměř bezcenný nadhodnocený majetek a tento příjem danit nemusí. Samozřejmě na tom svým způsobem vydělává i ta firma, resp. nevydělává, ale dopouští se druhého daňového úniku, protože nadhodnocený majetek uplatňuje do základu daně. Popřípadě si onen podvodník nevyplatí dividendu, ale tváří se, že nákup korunových dluhopisů je nákupem korunových dluhopisů a nikoliv skrytou výplatou dividendy.

Připouštím, že takových "týpků" bude v podnikatelském světě České republiky více. Zejména první případ, prodej bezcenného majetku za nesmyslně vysokou cenu, se skutečně několikrát opakoval. Finanční správa je odhalila a trestala. Určitě je i mnoho neodhalených a nepotrestaných případů. To se lze pravděpodobně domnívat. Ale nikdo z těch lidí se nestal ministrem financí, který si vetknul do štítu boj s daňovými úniky. Nikdo z těch lidí neříká, že "všeci kradnú", nechce ždímat živnostníka o poslední korunu a přitom se jim směje do očí a říká - vy všichni kradnete, jenom já legálně optimalizuji a čerpám.

Myslím si, že to není možné. S tímto podezřením nemůže vláda České republiky věrohodně vést boj s daňovými úniky. A proto si dovoluji přednést usnesení k tomuto bodu. Je tříbodové, je poměrně krátké.

Poslanecká sněmovna:

1. Souhlasí s usnesením rozpočtového výboru č. 574 ze dne 8. 3. 2017;

2. Konstatuje, že ministr financí věrohodně nevysvětlil ani své osobní legální příjmy na nákup dluhopisů společnosti Agrofert ani vážná podezření z daňových úniků, které vznikly vzájemnými obchody mezi Agrofert a.s. a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou;

3. Žádá ministra financí, aby věrohodná vysvětlení poskytl nejpozději do 30. 4. 2017, nebo aby k tomuto datu vyvodil osobní politickou odpovědnost.