Informace k Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
- Poslanecká sněmovna nerozhoduje o tom, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), rozhoduje o schválení změny článku 136 Smlouvy o fungování EU (SFEU), která pouze zajistí, aby vytvoření stálého záchranného mechanismu ESM bylo v souladu se zakládacími smlouvami EU.
- Změnou článku 136 SFEU tedy Evropský stabilizační mechanismus nevzniká, vlastní stabilizační mechanismus bude zřízen až na základě mezinárodní smlouvy sjednané mezi státy eurozóny a podepsané 2. února 2012.
- Pro Českou republiku z Evropského stabilizačního mechanismu v současné době nevyplývá žádný závazek. Protože se v této chvíli nebude ČR tohoto mechanismu účastnit, nebude do něj tedy ani přispívat. Mechanismus se týká pouze států, jejichž měnou je euro.
- Přístup ČR k ESM by byl předmětem samostatného ratifikačního procesu. Smlouva o ESM bude moci být přitom podepsána až poté, co ČR vstoupí do eurozóny a podá si přihlášku k přístupu k ESM, kterou tato instituce schválí. Podepsaná Smlouva o ESM by následně byla předložena Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací.
- V této souvislosti je nutné rovněž zdůraznit, že není pravda, že ČR může být k přijetí eura nucena, a to ani v situaci, kdy by ČR formálně splňovala všechna konvergenční kritéria. V obdobné pozici jako ČR je Švédsko, které stejně jako ČR nemá z přijetí eura vyjednánu trvalou výjimku a ačkoliv je na jeho přijetí v podstatě připraveno, v nejbližší době se k eurozóně připojit neplánuje. Přesto švédský parlament minulý týden změnu čl. 136 schválil s argumentem, že Švédsko má zájem umožnit eurozóně vytvoření stabilizačního mechanismu. Stejný zájem má i Česká republika.
- Evropský stabilizační mechanismus přispěje k uklidnění situace na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad i na Českou republiku. Je nezbytné si uvědomit, že ekonomicky je Česká republika s eurozónou zcela propojena. Případné prohloubení krize eurozóny proto se stejnou měrou dopadne i na Českou republiku.
- Postavení, práva a imunity Evropského stabilizačního mechanismu a jeho zaměstnanců jsou zcela srovnatelné s obdobnými organizacemi jako je např. Mezinárodní měnový fond a jsou nezbytné pro jeho hladké fungování. K řešení případných sporů s touto organizací mohou členské státy využít Evropského soudního dvora – Evropský stabilizační mechanismus tedy v žádném případě nestojí mimo právo a kontrolu.
- Kapitál Evropského stabilizačního mechanismu splacený členskými státy eurozóny bude i nadále náležet členským státům. Z těchto prostředků nebude poskytována pomoc státům, které se dostanou do problémů. Prostředky na tuto pomoc budou získávány prostřednictvím dluhopisů, které bude Evropský stabilizační mechanismus sám emitovat. Účelem kapitálového vkladu bude zajištění nejvyšší úvěrové bonity mechanismu a tím nejnižší možné ceny pomoci. Případné poskytnutí finanční pomoci bude navíc velmi přísně podmíněno.
