SLOVENSKO
Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí v roce 2008 a v roce 2013 systém doplnilo o účtenkovou loterii. Z nových údajů slovenského ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procenta. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 mld. eur a účtenková loterie k tomu přispěla 7 až 8 miliony eur.
Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl. Slovensko mělo výběr DPH v sedmi letech 4x horší a 3x lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 (oproti roku 2013, kdy byla zavedena loterie), relativně se vybralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 - 2009 se vybralo méně než by odpovídalo růstu či poklesu HDP.
CHORVATSKO
Před rokem 2013 se DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla vůbec zavedena evidence. Kvůli harmonizaci s právem EU bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do EU v červenci 2013.
Co nefunguje v Chorvatsku
V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů Za 1 rok až 8 kontrol trvajících jeden a půl dne v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům a firma přichází o zakázky. Znamená to více administrativy pro stát. Ministerstvo financí ČR „počítá s nárůstem kontrolorů o cca 900 lidí“. S nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů ale nikdo nepočítá.
V Chorvatsku stojí pokladna průměrně 1000 Eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. „Pokladny se nebudou muset vyměňovat“, tvrdí Ministerstvo financí ČR – ale u 90 procent případů to ale není pravda. Navíc „spoluúčast státu, Evropských fondů a CzechInvestu“ při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy s vysvětlením: „pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokáží statisícové náklady“. Malým živnostníkům opět nikdo nepomůže, jen jim přitíží.
Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost byť 6 Euro s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu, nebo přijde likvidační pokuta. „17 procent kontrol končí pokutou, nebo zákazem činnosti“, což je 1000 případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale třeba i za chybný čas vydání, chybou je i částka 0 Kun a špatný název zboží.
Od zavedení registračních pokladem je v Chorvatsku přetížena webová 3G síť, která se využívá pro přenos dat pokladen. Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel, i když to nemohl ovlivnit. Navržený model řešení - „při výpadku sítě do dvou sekund, dodáte data s odstupem 48hod“ apod. – který navrhuje MF ČR, je jen další komplikací. Nedávný kolaps Registru řidičů je jen důkazem toho, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama Hospodářská komora Chorvatska přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenu. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení.
„V některých podnicích došlo k navýšení tržeb až o 900 procent“, tvrdí o situaci v Chorvatsku Andrej Babiš. Podle Hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 procent, u obchodníků o 24 procent a u drobných ostatních služeb o 10 procent.
