Vážení delegáti, vážené delegátky, milí přátelé,
nikoliv rozvážně kupředu, ale rozhodně zpět, neboť před námi je propast. To není můj komentář k průběhu sněmu, to je výrok Bedřicha ze Schwarzenbergu, zvaného poslední lancknecht, který toto před 160 lety napsal v jedné své knize. Bedřich byl originální spisovatel, ale také autentický konzervativec. Psaním jeho biografie se bavím po poslanecké práci. Konzervatismus je myšlenkový proud, ke kterému se hlásí i naše strana, a který v současnosti nabývá nového významu a důležitosti. Je co konzervovat, je k čemu se vracet, je co bránit a je čemu bránit.
Kdo z nás si v listopadu roku 89 představil, že téměř o čtvrt století později budeme čelit návratu estébáků k moci, poslouchat řeči zpochybňující zločiny komunismu a pošilhávat po východu? Ba co více, jako historikovi mi běhá mráz po zádech, slyším-li výroky o tom, že parlament je „žvanírna“, jejíž úlohu je třeba omezit. Promiňte, ale to je rétorika, která doprovázela nástup totalitních a autoritativních režimů minulého století. Jsme-li konzervativní strana a já chci, aby tomu tak bylo, stojí před námi jasný úkol. Musíme se postavit na stranu obrany parlamentní demokracie, na stranu obrany polistopadového vývoje. Je to úkol vyžadující odvahu, neboť v boji s populismem nejrůznějšího ražení a zabarvení budeme vždy v nevýhodě. A tento úkol vyžaduje, i značné nároky na nás politiky TOP 09, neboť nejde jen o zvládnutí politické praxe, ale především o jasný a poučený názor. Motivací nám budiž jasná odpovědnost a víra v to, že je mnoho občanů naší republiky, kteří nepodléhají módní vlně laciných řešení problémů na mnoze již mimo rámec demokracie a těmto občanům musíme zůstat nadějí. K naplnění tohoto úkolu se hlásím a kandidaturu přijímám.
Děkuji
V Praze 8. 12. 2013
