Vážené dámy, vážení pánové, pane místopředsedo.
Skoro bych chtěla po středečním jednání Poslanecké sněmovny říct milý Mirku, ale myslím si, že zůstaneme u těch konzervativních a osvědčených oslovení. Dovolte mi, abych vám nejprve poděkovala za pozvání na Váš třetí celostátní sněm volební sněm. Jsem velmi ráda, že mám tuto příležitost hned v úvodu k vám promluvit. Musím přiznat, že jsem dlouho přemýšlela, s čím bych vás oslovila, co bude tím základním poselstvím, které bych chtěla, abyste ode mě jako reprezentanta Občanské demokratické strany slyšeli. Nepřišla jsem na nic jiného, než že se točím stále v onom kruhu úvah nad tím, co se stalo v České republice v tomto roce, který nám přinesl dvoje volby a podle mě ta číslovka 13, tedy rok 2013, je to můj subjektivní pohled, tak opravdu šťastným rokem pro českou politiku nebyl. Ale to by asi nestačilo říct jenom, že tento rok dobrý nebyl, že jsme možná očekávali jiné výsledky a jiný průběh. Určitě se od nás očekává také to, že budeme hledat způsob, jak se z tohoto konstatování posunout k nějakým nápadům na změnu, na nějaké řešení. Možná, že tou změnou může být ten příští rok 2014, v žádném případě kvůli číslovce, ale kvůli tomu, že to bude opět volební rok a já to první, co chci říci, tak nabízím spolupráci. Bude rok, který přinese volby senátní, přinese volby Evropské, volby komunální. V senátních volbách si myslím, že bychom se mohli bavit, třeba budete mít jiný názor a to nakonec nedopadne, to se všechno může stát, ale chci nabídnout a mohli bychom se bavit o tom, jestli umíme, chceme spojit své síly k tomu, abychom změnili poměr sil, který teď na parlamentní půdě existuje. Podíváme-li se dobře na počty v senátu, podíváme-li se ve na počty v nové Poslanecké sněmovně tak zjistíme, že v senátu má ústavní většinu levice, počítáno sociální demokraté, komunisté a myslím jeden dva hlasy, kteří se k nim vždycky přidávají. V poslanecké sněmovně, když se dobře podíváte na to hlasování, která máme za sebou, tak to nejsou hlasování, která by byla jenom výsledkem té rodící se koalice, ale zcela v každém hlasování prokazatelně tam připlouvá těch dalších 33 hlasů od komunistů a dá se tedy snadno říci, že v Poslanecké sněmovně hrozí též ústavní většina podobná politické ústavní většině senátu. Myslím, že je naším společným úkolem s tímto něco udělat. Proto o tom mluvím, protože spojit síly se určitě vyplácí a může se to vyplatit a můžeme začít měnit tu situaci už třeba v onom roce, který je před námi. Ale jak říkám, nevím, zda se nám to podaří, ale já to takhle silně cítím, protože obrana pravicové politiky, obrana hodnot, v které věřím, že sdílíme, byť máme někdy odlišný pohled, byť máme dílčí programové odlišnosti. Tak jsem přesvědčena, že k sobě v těch základních věcech, které určují demokratický život svobodné společnosti, že k sobě máme naprosto blízko, to je to, co já přicházím říci, to je to s čím vás přicházím oslovit. To, o co vás přicházím požádat, abychom spojili své síly nejenom na parlamentní půdě, kde teď rozhodnutím voličů, máme hlasů opravdu, když sečtu hlasy Občanské demokratické strany, sečtu hlasy Top 09, tak jsme na čísle 42, což stěží vydá na to, abychom byli schopni svolat například mimořádnou schůzi, ale už rozhodně ne na to, abychom byli schopni prosadit její program, natožpak nějaké rozhodnutí, které bychom považovali sami za sebe za zcela správné, užitečné a podstatné. Ukázalo se to včera už na té první debatě, která nebyla jednoduchá, ve smyslu že by šlo o triviální věc. Ta první závažná politická debata se přece vedla o tom, jak bude vypadat hospodaření v České republice. Bavili jsme se v prvním čtení o státním rozpočtu a viděli jsme dobře, všechny ty řeči, které se předvolební době tak dobře poslouchaly a kterým velká část české veřejnosti uvěřila, tedy o tom, že se bude řídit stát jako firma, že se bude hlídat každá koruna, že se bude dohlížet na to, aby se neutrácelo. Že všechno to, co dělala předtím politická reprezentace, bylo špatně a teď zavane ten silný vítr a bude všechno jinak. Tak jsme téhle první debatě viděli, že to vůbec nebyla pravda, že přišla ta tvrdá politická realita, která velí všem zúčastněným stranám rodící se koalice nalézat kompromisy, a ty kompromisy se nalézají složitě zejména v době, kdy tato koalice vládu vůbec nemá, nebyla schopna ji vytvořit. Prodlužuje to její sestavování nad únosnou míru. Vládne nám vláda, která nedostala důvěru Poslanecké sněmovny. I to je nad únosnou míru jakékoliv parlamentní demokracie, zahráváme si parlamentním systémem a já jsem přesvědčena, že i k tomu by měly naše spojené síly směřovat, abychom svým spojeným tlakem mířili právě na ty, kteří přebírají odpovědnost. Abychom je přinutili, aby tu odpovědnost vzali a postavili se k těm úkolům, tak jak slibovali. Ta včerejší debata o státním rozpočtu, která ukázala nejenom tedy ty falešné předvolební řeči a změnu v povolební realitě, tak také ukázala to, že pro nás - pro vás jako reprezentanty TOP 09, pro mě jako Občanské demokratické strany, se nemění ten kurs, na kterém nám velmi záleželo. Tedy ten rozpočtový úsporný kurs, který i v době, kdy postihla Evropu a velkou část světa hospodářská krize, tak se v České republice podařilo poměrně slušně tímto obdobím projít. Zajímavé je, že v době, kdy jsme obhajovali tyto hospodářské výsledky a poukazovali jsme na zahraniční hodnocení našich výsledků v podobě ratingových agentur, tak tyto naše argumenty byly vždycky opozicí - dnešní koalicí, nebo asi rodící se koalicí je správnější, byly smeteny ze stolu jako něco, co vůbec není důležité, a kdo by se zabýval nějakými ratingovými agenturami a to jsou nějaké povídačky a my to tady vidíme úplně jinak. To přece byla jejich rétorika. Včera k mému úžasu zjišťuji, jak se mění slovník té nové koalice a začínají obhajovat ratingové agentury, začínají obhajovat výsledky, kterých jsme dosáhli my, začínají se obávat, že by to hodnocení se mohlo změnit k horšímu. Já na margo toho státního rozpočtu bych chtěla říct jednu věc, a už se budu chýlit k závěru, protože vím, že váš čas je vzácný a že já jsem měla vymezených 5 minut pro svou zdravici, tak toho nechci zneužít. Ale přece jenom chci říci jednu věc a doporučit Vám ji - vyšla pozoruhodná kniha, kterou zpracoval tým autorů z Karlovy univerzity pod vedením pana profesora Bárty, českého významného egyptologa. Ta kniha se jmenuje Kolaps civilizací a bavíme-li se státním rozpočtu, tak on tam právě se svým týmem ukazuje na to, co se stalo s vyspělými civilizacemi dávnověku, starověku, které se sami přičinily o svůj zánik a v té oblasti rozpočtové, řečeno, moderním slovníkem, říká, že to byly dva faktory, které přivedly tyto vyspělé starověké civilizace, míněná egyptská, ke kolapsu. A v naší terminologii, říká, že prvním faktorem byly narůstající mandatorní výdaje, myšleno tehdy výdaje na stále větší budování pyramid, a druhým faktorem narůstající úřednická vrstva, která samozřejmě všechny tyto práce musela nějakým způsobem organizovat a získávala tím stále silnější moc. To obojí, plus další faktory, vedlo k zániku i takto vyspělých civilizací. Nechci končit pesimisticky. Nechci tím říkat, že se máme bavit o zániku naší civilizace. Chci tím pouze říci, vedle poděkování za pozvání, že máme nad čím přemýšlet, že uvítám, budeme-li přemýšlet společně, že zde vidím závažné úkoly: politické pro Českou republiku, hospodářské pro Českou republiku, že jejich řešení vidím v roce 2014, kdy můžeme, pokud se nám to podaří, společnými silami něco začínat měnit.
Dámy a pánové, já končím, přeji zdar vašemu dnešnímu jednání. Přeji, abyste si zvolili vedení, které vás nejen bude reprezentovat, ale které také myšlenkově obohatí politiku České republiky. Přeji vám tedy, aby tyto dva dny vám přinesly spokojenost, protože jste členy strany a očekáváte, že právě tyto dva dny vás posunou dál. Ještě jednou tedy s poděkováním za pozvání se s vámi loučím, přeji vám také hezký adventní čas. Protože k tomu možná nebudu mít se všemi příležitost, s mými ctěnými kolegyněmi a kolegy v Poslanecké sněmovně ano, ale vám, tedy přeji hezký adventní čas, přeji vám též šťastně strávené vánoční svátky a přeji vám, aby vykročení do nového roku pro vás znamenalo, nejenom tedy tu změnu v čísle v kalendáři, ale i pozitivní změnu politickou, pozitivní změnu osobní.
V Praze 7. 12. 2013
