Na vědu a výzkum půjde po dvou letech stagnace více peněz. Díky vyjednání meziročního nárůstu o 8 % by na podporu vědců, výzkumných projektů, ale také mezinárodní vědecké spolupráce mělo putovat celkem 43,3 mld Kč, tedy o 3,1 mld. více než v minulém roce. Ministr Marek Ženíšek, pro kterého bylo navýšení výdajů prioritou od jeho nástupu do ministerské funkce, to v kontextu současné situace považuje za velmi pozitivní. Dle návrhu má jít více prostředků na podporu excelentních začínajících vědců a bude zahájeno financování výzkumu v oblasti strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií. Podíl institucionálních prostředků na rozvoj vysokých škol, ústavů Akademie věd a dalších výzkumných organizací stoupne na 58 %. „Vláda tak plní své programové priority a nám se podařilo splnit slib, že vědci, ale i inovátoři v soukromém sektoru dosáhnou na více prostředků,“ uvedl Ženíšek.
„Jedná se o velký úspěch. Podařilo se nám vyjednat největší navýšení rozpočtu od roku 2017. Po letech stagnace by tak mělo jít na vědu a výzkum více peněz, mimo jiné na podporu mladých excelentních vědců a prostřednictvím institucionální podpory i na lidi ve vědě a na výzkumné organizace obecně. Do rozpočtu se nově reálně propisují i priority jako podpora strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií,“ uvedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.
V minulých letech celkové výdaje na vědu a výzkum stagnovaly. V roce 2022 činily 39,1 mld., v minulém a letošním roce shodně 40,2 mld. To by se nyní mělo změnit.
V rámci základního výzkumu se tak v rámci Grantové agentury ČR navyšují prostředky na podporu grantových projektů JUNIOR STAR pro začínající excelentní vědce. Pro aplikovaný výzkum se například počítá se zahájením financování výzkumu v oblasti strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií, a to prostřednictvím programu TWIST pod Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo speciální výzvou v rámci programu SIGMA administrovaném Technologickou agenturou ČR. V roce 2025 bude zároveň podpořeno národní financování vzniku kompetenčního centra pro čipy, které vznikne v souvislosti s implementací Aktu o čipech, a které zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Podíl institucionálního financování je v návrhu navýšen na 58 %. To se přibližuje standardní míře podpory v západních zemích. Právě vyšší podíl institucionální podpory je jedním z dlouhodobých cílů MVVI. Tyto prostředky pomáhají financovat rozvoj vysokých škol, ústavů Akademie věd a dalších výzkumných organizací, což je důležité mimo jiné pro zajištění vyšší míry kariérní jistoty pro vědce a výzkumníky.
