O současném stavu českého školství i o tom, kam by se s ohledem na současné trendy mělo ubírat, diskutovalo na sedm desítek expertů ze všech regionů Česka na programové konferenci TOP 09 nazvané “Aktuální výzvy v oblasti vzdělávání”.
Konferenci uspořádal TOPAZ v sobotu 6. dubna 2024 pod záštitou senátora za TOP 09 Jana Grulicha za finanční podpory Nadace Konrada Adenauera. Debatovalo se nejen o všech úrovních vzdělávacího systému, ale prostor byl i na diskusi k tématům týkajících zdraví dětí a mládeže, inkluze či vzdělávání dospělých.
„Revize rámcových vzdělávacích plánů není změnou papíru, ale změnou smýšlení. Pokud toto nepochopí ředitelé, sborovny, zřizovatelé, a především i rodiče, má malou naději posunout naše školství tam, kde potřebuje být a kde jsme dávno být měli,“ apeloval senátor Jan Grulich, který měl na konferenci úvodní slovo.
Na něj pak navázala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která představila připravovanou novelu týkající se změny v podpoře doktorandů. Více k novele zákona se dočtete ZDE.
„My, národ Komenského, který tvrdí, že v šesti letech je dítě zralé pro vzdělávání, necháváme děti ve školkách do sedmi let.“ Těmito slovy uvedl svůj příspěvek týkající se odkladů povinné školní docházky poslanec Pavel Klíma. „Nadměrné odklady jsou problém, který se ovšem může stát příležitostí na změnu, pokud ta se uchopí systémově,” dodal poslanec TOP 09.
Místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická ve svém příspěvku zdůraznila, že školy by měly být bezpečným a zdravým prostředím a místem, kde jinakost je brána jako vzácnost. Zmínila i roli prevence a regulace návykových látek či důležitost zdravého a dietního stravování. „TOP 09 v čele s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem pracuje od začátku volebního období na tématech, která akcentují zdravé školní stravování, ale i problematiku návykových látek. Shodujeme se, že cestou je regulace, nikoli zákaz a také zásadní posílení prevence. Jako pravicová strana také zdurazňujeme, že je třeba soustředit síly na ty nejohroženější, což jsou ve školství děti s kombinovaným postižením,“ říká Martina Ochodnická.
Svá slova v rámci prvního bloku pronesl i zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Jaromír Beran, který přinesl aktuální informace ze školství a řízení vzdělávacího systému.
Zajímavým zpestřením programu se stala prezentace Aleny Reslové z Konrad Adenauer Stiftung s názvem DigiHavel. Účastníci si na svých mobilních telefonech vyzkoušeli konverzaci s umělou inteligencí na témata spojená s demokracií, lidskými právy nebo totalitarismem. Tato platforma zapojující umělou inteligenci do výuky je určena především druhým stupňům základních škol. Více informací k projektu ZDE.
V odpoledním bloku byl věnován prostor vysokým školám, ale i vzdělávání dospělých. Docentka Anna Putnová, jako vysokoškolská pedagožka, představila výzvy vysokých škol pojících se mimo jiné s používáním umělé inteligence nebo vzděláváním pedagogů.
V současném rychle měnícím se světě by se vzdělávání nemělo omezovat jen na nejmladší ročníky. Je třeba počítat také s rekvalifikacemi a s celoživotním rozvojem důležitých schopností pro 21. století. V souvislosti s tím, a především se vzděláváním dospělých, vystoupila členka Akademické rady TOPAZ Lucie Komorousová.
V závěru konference zazněly výstupy a závěry z jednotlivých tematických skupin, které vznikly během skupinové práce účastníků konference.
Práce, a především výzev, má české vzdělávání nemálo, a nezmění se to během chvíle. Bude to vyžadovat úsilí nejen politiků, ale nás všech. Při tomto procesu je nutná intenzivní komunikace mezi učiteli, řediteli, zřizovateli a rodiči, k čemuž dnešní konference přispěla.
