Vážené dámy, vážení pánové,
již za pár hodin společně rozhodneme o tom, komu svěříme osud této země na příštích pět let. Všichni již máme za poslední dny plné zuby předvolebního boje. Opět se ukázalo, jak jednoduché je společnost rozdělovat na dva nesmiřitelné tábory a jak obtížné je hledat společnou řeč. Ale právě to je hlavním úkolem prezidenta.
Možná, že ani jeden z nás nenaplňuje Vaši představu o hlavě státu. Možná, že ani jeden z nás není pro Vás tím správným kandidátem. Přesto bych Vás rád požádal, abyste na tuto volbu nezanevřeli a po zralé úvaze rozhodli, komu více důvěřujete, a využili svého základního práva.
Každý z nás má svůj životní příběh a jako lidé se ocitáme v různých situacích. Jedno však máme společné bez ohledu na to, v jaké části republiky bydlíme, bez ohledu na věk nebo pohlaví, vyznání či politická východiska. Je to náš hlas. Naše právo volby.
Můžeme se tedy společně rozhodnout, zda budeme pokračovat v uzavřeném politickém systému, nebo už konečně vykročíme směrem k normálnímu fungujícímu soužití v respektovaném a spravedlivém státě.
Mohu Vám slíbit, že nehodlám nikoho urážet, nehodlám nikoho vylučovat z debaty a nehodlám sloužit ničemu jinému a nikomu jinému než Vám a této zemi.
Beru vážně prezidentský slib, ve kterém se praví: „Slibuji věrnost České republice.
Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Doufám, že se probudíme do dobrého nedělního rána a bez ohledu na to, kdo vyhraje, najdeme vůli k vzájemné úctě a společnou řeč.
To bych přál nám všem a o to budu usilovat.
Už je na čase.
V Praze 24. 1. 2013
