Ministr financí Andrej Babiš se v médiích snaží vzbudit dojem, že to byl on, kdo první přišel na myšlenku, že se krátkodobě přebytečné peníze státu, jeho rezervy, mohou na chvíli někam investovat a přinášet výnos. Toto se ale děje už mnoho let. Navíc by to nebylo v takové míře vůbec možné bez důležitých opatření, které přijal ještě ministr financí Miroslav Kalousek.
"Od ledna roku 2013 se Miroslavu Kalouskovi podařilo prosadit soustředění likvidity státu banky v rámci tzv. Státní pokladny. Od té doby může ministerstvo financí disponovat obrovskou rezervou, na kterou si před tím muselo půjčovat na finančním trhu," uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, která dříve pracovala v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny.
Právě díky tomu bylo možné změnit strategii financování na začátku července 2013 a poprvé tak od 90. let snížit státní dluh. "Rezerva se zapojovala postupně, aby se neohrozilo financování dluhu a udržel se dostatečný polštář pro případné turbulence na finančních trzích. Exministr Kalousek také prosadil zřízení eurového souhrnného účtu, jehož význam se plně projevuje až letos," dodala.
Každý, kdo by chtěl panu Babišovi uvěřit tomu, že se dočasně volné peníze státu dříve neinvestovaly, by se měl podívat na každoroční státní závěrečný účet nebo na měsíční zprávy o pokladním plnění. A také najde miliardové příjmy kapitoly Státní dluh. Stát ale zároveň musí disponovat dostatečnou rezervou pro to, aby měl v daný termín na splátky jistiny svého dluhu a úroků. Pokud chce současný ministr financí rezervu úplně minimalizovat, musí si být vědom, že výrazně zvyšuje riziko technického defaultu, protože stát nemusí mít v danou chvíli dostatečné prostředky na splátky, když je všechny někam proinvestuje.
"Pan Babiš se kasá, že vydělal státu několik desítek milionů korun. Miroslavu Kalouskovi se podařilo ušetřit každoročně deset až dvacet miliard korun na úrocích. Jen snížení výpůjční potřeby státu v roce 2013 o 110 mld. Kč znamená úsporu v řádu miliard korun," řekla Helena Langšádlová.
28. 3. 2014
