Česká republika by měla vyslyšet žádost Ukrajiny a pomoci jí vracet do vlasti bojeschopné muže, kteří jí chybí. K hledání způsobů, jak motivovat Ukrajince k návratu domů vyzve ministra vnitra i ministra zahraničních věcí poslanec TOP 09 Ondřej Kolář, téma strana otevře na jednání členů koalice.
„Je potřeba, abychom nadále chránili válečné uprchlíky, ženy, děti i starší lidi. Ty musíme podporovat, jak je to jen možné, poskytovat jim ochranu. Neměli bychom ale přehlížet fakt, že zatímco Česko a čeští občané ve velkém podporují Ukrajinu, někteří její obyvatelé se za naší finanční podpory vyhýbají svojí povinnosti. Právě to chci, aby vláda co nejrychleji řešila,“ říká Ondřej Kolář.
Kolář zdůrazňuje, že sama Ukrajina žádá své spojence, aby pomohli s návratem jejích občanů, na které se vztahuje branná povinnost, zpátky do vlasti. Téma na nejbližším jednání koaličních stran za TOP 09 otevře její předsedkyně. „Jde o extrémně citlivé téma, a proto hrozí, že by jej zneužili místní populisté, kteří by celou věc posunuli daleko za hranici slušnosti. Proto chci, abychom se tím i přes náročnost, kterou to s sebou nese, zabývali transparentně, bez nepatřičného národovectví a s jasným úmyslem Ukrajině pomoci,” říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je to další ze způsobů, jak pomoci napadené zemi a je to typ pomoci, o kterou žádali ukrajinští politici, když jsem s nimi na Ukrajině jednal. Posíláme zbraně, peníze a tohle je další krok, jak jim pomoci bránit se ruské agresi. Není to populární, ale je to nutné,” říká Kolář s tím, že samotným Ukrajincům, ať už politikům nebo běžným lidem vadí, že zatímco ti, kteří zůstali na Ukrajině, musí do války, u nás i jinde v Evropě mají ochranu, válce se vyhýbají a využívají podpory evropských států.
To by se podle Koláře mělo změnit a ideální by podle něj bylo celoevropské řešení. Zatím je možné se inspirovat úvahami Polska a Litvy.
„V obou zemích už vlády řeší, jakým způsobem Ukrajině vyjít vstříc, mluví se o změně přístupu k sociálním dávkám, pracovním povolením nebo dalším dokumentům, které na území EU Ukrajinci potřebují. Dalším možným nástrojem, nad kterým se dá uvažovat, je i vízová politika. To jsou cesty, které by podle nás měla zvažovat i česká vláda,“ říká Ondřej Kolář.
V Česku bylo ke konci ledna asi 380 000 uprchlíků z Ukrajiny, z toho necelých 95 tisíc jsou muži mezi 18 a 65 lety. Případná opatření by se týkala pouze mužů, kterých se týká ukrajinská branná povinnost.
